Hříšní lidé města pražského

Spolu s Atentátem opravdový Sequensův majstrštyk. Nezaměnitelná a kouzelná atmosféra, grandiózní herecké výkony, tématická hudba Zdeňka Lišky a legendární písničky. Kultovnost celého díla je naprosto zasloužená a nesmrtelnost pánů ze čtyřky je zaručena ! "A dejte mi zahrát, pane inšpektóre, dejte mi zahrát, už jsem zase dole, dejte mi zahrát v čistým dur než přišijou mi číslo na mundur - na mundur, šedivej, vošklivej." (09.09.2007)

Sequense už jen za atentát adoruju... tady je vidět, že seriál vznikal v osmašedesátém, protože z něj vyzařuje glorifikace první republiky. Herci jsou skvělí, provedení výborné, člověk se tou černobílou Prahou krásně pokochá.. Jenže ony případy, které kriminalisté řeší, se mi zdají takové jednoduché. Prostě i Četnické humoresky měly víc zapeklité případy a člověk byl vždycky překvapen, z koho se vrah vyklube. Tady tomu tak v mém případě není, nicméně fajn podívaná kdykoliv a kdekoliv. (27.03.2012)

panelákové nedělní dopoledne plné dětské deprese. a smrad cibule z kuchyně. ještě vynýst bordel do kontejneru. ne po schodech, přes jeho odpornost pojedu pochcaným výtahem. ty tři patra se to dá. snad se tuhle neděli zase dožiju oběda. léto v prdeli. co víc než ta vlezlá melodie z televize, pod kterou si vždy vybavím tyto dny pouště. stejně na mě působí i Cirkus Humberto. totálně nepříjemné věci! (25.02.2007)

Jedinečný detektivní seriál ze staré Prahy. Už jen úvodní výstřel "do diváků" a nezapomenutelná melodie Zdeňka Lišky je kultovní. A co teprve mordparta ze štyrky, pánové Bouše, Brůžek a Mrázek pod vedením laskavého i drsného rady Vacátka? To jsou nezapomenutelné ikony českého filmu a seriálové tvorby. U dílu Kaprova smrt se zasmějete, u dílu, kdy Mrázek vyšetřuje na dráze starý případ vraždy zase pořádně zamrazí, prostě jedinečná podívaná. (14.10.2006)

A nemám daleko k pěti - obdivuhodoně zdařilá atmosférická záležitost s naprosto neuvěřitelnou plejádou herecký smetánky, která se v seriálu za celejch těch 13 dílů vystřídala. Zasazení do období první republiky funguje bezvadně, detektivní rozměr neni hloupej ani prvoplánovej, zápletky jsou originální, herecký výkony téměř všech (předevšim ale samozřejmě ústřední čtyřky s Marvanem v čele) jsou bezvadný. Některý díly ale i tak jsou lepší a silnější než jiný.... A ta Liškova hudba? To pro mě bylo možná úplně největší překvapení: snad každej díl má svoje zvláštní a jedinečný téma, to vždycky skvěle padne k ději, no a písničky samotný (např. Maruko nebo Nešahej, nešahej) ani neni třeba dál rozebírat. Třeba to hudební téma třetího dílu (Lady Macbeth z Vinohrad) ve zvonkohře je prostě neuvěřitelný; až mě mrzí, že se nikde nedá sehnat žádnej kloudnej soundtrack. WTF moments: Tak třeba Skořepová sápající se po Fišerovi, vilně šeptající "Když já mám na tebe slabost, ty syčáku jeden. Ty můj Robertku malinkatej...". Ale jinak - děj je občas zbytečně moc zjednodušenej, stane se podezřele moc náhod (třeba potkání hraběnky ve vlaku /díl Telegram z Neapole/); občas příliš zkratkovitá a ne úplně objasněná detektivní rovina (např. ve slunečních lázních odehrávající se díl Turecké náušnice: vrahem byl sice trpaslík, ale proč? Jeho motiv? - to už se bohužel nijak neřešilo, jakkoli to bylo v rozporu s prostorem, kterej během celýho dílu dostane trojice podrobně zkoumanejch podezřelejch, který jsou nakonec nevinní) atd. A bohužel hodně retardovaně na mě působily vlastně asi všechny honičky, který se v seriálu odehrajou (díly Kaprova smrt, Špion přijede v sedm...) - pokud v uzavřenym prostoru nedokáže pět a víc zdravejch chlapů-policajtů zastavit jednoho zmateně, ne zrovna profesionálně prchajícího kriminálníka a groteskně u toho ve snaze chytit ho promáchávaj rukama, tak je prostě něco špatně. (19.04.2015)