Hříšní lidé města pražského

Řekl bych geniální krimi seriál s nepřekonatelnými herci. Muziku génia světové hudby Zdeňka Lišky - tu snad netřeba komentovat. Parádní atmosféra, děj, napětí, vše sladěné do kompaktního celku, perly české krimi. Vacátko byl aspoň muž zákona, kam se na něj hrabe Poirot. A samozřejmě dvě jeho ruce zákona - Bláha s Vinklářem. (03.11.2007)

Doba, kdy ještě "policajti" brali své zaměstnání jako poslání, kdy každý z nich znal dokonale svůj rajón a svojí autoritou v něm dokázal udržet pořádek. Doba, kdy špatnost tušila, že dříve či později bude odhalena a potrestána. Za skvělou atmosféru, výborné herecké výkony a za vzpomínku na "relativně" poctivé časy a lidi - 5. (11.03.2011)

Spolu s Moskalykovým Dobrodružstvím kriminalistiky pro mě zásadní seriál z policejního prostředí. Tradiční Sequensova poplatnost režimu je zde naštěstí stažena skoro na nulu, takže zůstávají pouze režisérova pozitiva, skvělé kočírování české herecké elity a báječná atmosféra 30. let dvacátého století. O geniální hudbě mistra Lišky se netřeba výrazneji rozepisovat. Některé příběhy sice neoplývají zvlášť dotaženou detektivní zápletkou, ale na zábavnosti to paradoxně nic neubírá. Opravdu výjimečný a ryze český seriál, který nikdy neztratí své kouzlo. (06.05.2008)

A nemám daleko k pěti - obdivuhodoně zdařilá atmosférická záležitost s naprosto neuvěřitelnou plejádou herecký smetánky, která se v seriálu za celejch těch 13 dílů vystřídala. Zasazení do období první republiky funguje bezvadně, detektivní rozměr neni hloupej ani prvoplánovej, zápletky jsou originální, herecký výkony téměř všech (předevšim ale samozřejmě ústřední čtyřky s Marvanem v čele) jsou bezvadný. Některý díly ale i tak jsou lepší a silnější než jiný.... A ta Liškova hudba? To pro mě bylo možná úplně největší překvapení: snad každej díl má svoje zvláštní a jedinečný téma, to vždycky skvěle padne k ději, no a písničky samotný (např. Maruko nebo Nešahej, nešahej) ani neni třeba dál rozebírat. Třeba to hudební téma třetího dílu (Lady Macbeth z Vinohrad) ve zvonkohře je prostě neuvěřitelný; až mě mrzí, že se nikde nedá sehnat žádnej kloudnej soundtrack. WTF moments: Tak třeba Skořepová sápající se po Fišerovi, vilně šeptající "Když já mám na tebe slabost, ty syčáku jeden. Ty můj Robertku malinkatej...". Ale jinak - děj je občas zbytečně moc zjednodušenej, stane se podezřele moc náhod (třeba potkání hraběnky ve vlaku /díl Telegram z Neapole/); občas příliš zkratkovitá a ne úplně objasněná detektivní rovina (např. ve slunečních lázních odehrávající se díl Turecké náušnice: vrahem byl sice trpaslík, ale proč? Jeho motiv? - to už se bohužel nijak neřešilo, jakkoli to bylo v rozporu s prostorem, kterej během celýho dílu dostane trojice podrobně zkoumanejch podezřelejch, který jsou nakonec nevinní) atd. A bohužel hodně retardovaně na mě působily vlastně asi všechny honičky, který se v seriálu odehrajou (díly Kaprova smrt, Špion přijede v sedm...) - pokud v uzavřenym prostoru nedokáže pět a víc zdravejch chlapů-policajtů zastavit jednoho zmateně, ne zrovna profesionálně prchajícího kriminálníka a groteskně u toho ve snaze chytit ho promáchávaj rukama, tak je prostě něco špatně. (19.04.2015)

Herecky famózní, ale scenáristicky a režijně velmi nevyrovnaný a často k smrti nudící krimiseriál natočený koncem 60. let, časově ovšem spadající do doby první republiky, a to někdy téměř organicky, někdy dost pitomě. Liškova hudba je kongeniální, stejně jako titulky -- bez nich by to nebylo ono. Odvázat se, vystoupit z kruhu -- tahle potřeba tvůrcům chyběla a vlastně celý seriál uzavřela do našeho malého, pseudočeskopražského prostředí. Měšťácké koukání pro měšťáčky, nebo spíš ospaléé důchodce. On Jiří Marek nebyl Karel Čapek, že, a ani Josef ne. A Sequens byl poslušně mýdlovitý "režisér". (31.05.2010)