Reklama

Reklama

Náruživosť

  • Česko Náruživost (viac)
Trailer

VOD (1)

“Umění Ingmara Bergmana dosahuje svého vrcholu” (Life) v působivém portrétu čtyř ztracených duší, které hledají útěchu v sobě navzájem, byť jsou jejich životy rozvráceny klamem, izolací a psychologickým zmatkem. Andreas (Max von Sydow) žije na pustém, větrném ostrově v tichu a klidu. Po nějakém čase se ale zaplete s krásnou a tajemnou vdovou Annou (Liv Ullmann) a párem, který bydlí v sousedství (Bibi Andersson, Erland Josephson) a skrývá své vlastní trápení a sny. Tajemství Andreasovy a Anniny minulosti brzy začnou ohrožovat nejen jejich zoufalé pokusy o lásku, ale také jejich křehký vztah k realitě... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (60)

anderson

všetky recenzie používateľa

ČESKOSLOVENSKÁ Pay-TV PREMIÉRA: MGM = 30.11.2010 - Uvedené pod podivuhodným originálnym názvom L 182 ("The film’s alternate title, L 182, refers to one of the neatly labeled, organized boxes that comprise Vergerus’s creepy photographic hobby."). (1.12.2010) ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„Cítím, že mezi námi vyrůstá zeď. Jsem před tou zdí, odloučil jsem se.“  Nejdřív mě dostalo, že Bergmanův film 60. let je nezvykle barevný! A pak mě dostával celý film a obzvlášť fascinující výkon Maxe von Sydowa, který dokáže plnokrevně dotvořit vnitřní psychologii své postavy v často minimalisticky pojatých scénách i pouhými výrazy tváře. Však mu Bergman naštěstí opět dává velkou příležitost a v mozaice scén dávno po zásadních událostech nám představuje postavu Andrease v různých podobách: coby architekta pracujícího na projektech v kanceláři i v manuálních pracích kolem své domu. Coby muže v pohasínajícím vztahu s manželkou, dočasně intimním sblížení s další příbuznou, poznáváme jeho soucitnost (ve vztahu k pejskovi), ale později i chvíli vyhoření. Jako nenápadný, ale pocitově zásadní vnímám sled scén s vedlejší figurkou fotografa, jehož dialogy s Andreasem směřují od focení „povrchového“ vnějšku s pronikutním do nitra Andrease, jenž se současně snaží naplno utéct z přízraků své minulosti. Buď jsem si už na Bergmanův styl komorních dramat plně zvykl nebo mistr tady trochu povolil, ale až na chvilkové závany tísně jsem se tentokrát necítil přehnaně depresivně, než především obohacen netuctově rozehraným psychologickým dramatem několika postav. Částečně mi nesedly metafilmové vsuvky s herci vyprávějícími o svých postavách, přesněji jejich zařazení v danou chvíli, kdy nevytváří přímou kontinuitu s dalšími scénami (nápad je to sám o sobě zajímavý). Ale není nakonec celý film s často dlouhými dialogy, přehovory postav či psanými útržky takovou menší psychologickou mozaikou? [90%] ()

Reklama

Flakotaso 

všetky recenzie používateľa

Pro mne nejkontroverznější Bergmanův film, u kterého se nemůžu rozhodnout jestli se mi líbil nebo nelíbil a jestli je opravdu dobrý a funguje jak má nebo je správný pocit, že něco je špatně. Hodně mě překvapil naturalismus obrazu, kdy se Nykvist s Bergmanem často ani nesnažili o nějakou stylizaci či změkčení, což má kromě syrovosti za následek i občas lehce laciný look. Ta rudá tam sice účinkuje dobře (zkrvavený prostor kolem ovcí, šátek Ulmannové v nejvyhrocenější scéně, kabát Bibi, oheň), ale celkově mi barevný Bergman jaksi nesedí, není to ten Bergman, jistý a sebevědomý v každičkém černobílém záběru jako nikdo jiný. Něco tam drhne, je cítit tápání (to ostatně koresponduje s režisérovou tvůrčí krizí), což možná zapříčiňuje i množství zbytečných střihů, prostřihů a sebeuvědomělých vložek, kterými jako by Bergman, ať už chtěně či nechtěně, podlehl módě typické pro introspektivně-esejistickou odrůdu filmů konce 60.let. Ale možná právě takový ten film má být - neklidný, přerývaný a rozrůzněný jako povrch zobrazovaného ostrova a nitro tvůrce. Ve svém osobním žebříčku si jej však zařazuji spíše na spodní příčky. 3,5*. ()

jojinecko 

všetky recenzie používateľa

3,5*/5...En Passion mi príde ako typický Bergman (samozrejme okrem farebnosti) so všetkými ingredienciami, ktoré k nemu neodmysliteľne patria -štandardne dobrý "klasický" herci, fenomenálny Nykvist, prostredie ostrova, hlboké myšlienky a pitvanie sa v temnom psyché postáv, gradácia príbehu a jeho klasicky silné vyústenie. Všetko je na svojom mieste a predsa niečo chýba... Každopádne, keby to bol jeden z mojich prvých Bergmanov asi hodnotím inak, takto mi stále ostávajú v pamäti iné skvosty... ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Bergman, Ullman a von Sydow po roku opäť na ostrove a opäť vo vojnovom stave, i keď teraz už len obrazne. Boj so svojim vnútrom (a mindrákmi ľudí z Andreasovho okolia) ale nie je o nič ľahší. V Náruživosti mi pripadalo všetko presne na svojom mieste, či už obsahovo alebo po štylistickej stránke a samozrejme aj hereckej. "Dokumentárne" vsuvky sú geniálnym ozvláštnením, za prvé si nespomínam, že by som niečo podobné niekde inde videl a za druhé tak lepšie pochopíte postavám. A vzhľadom na získané informácie môžete ešte lepšie posudzovať aj výkony všetkých štyroch postáv. ()

Galéria (21)

Reklama

Reklama