Byli jednou dva písaři

Jednoznačně jeden z nejlepších komediálních seriálů všech dob. Herecké mistrovství pánů Sováka a Horníčka, z jejichž výkonu přímo srší, jak je natáčení bavilo (i přes tragické skutečnosti úmrtí Horníčkova syna) a jak si svůj improvizační prostor dokonale osvojili. S knihou tak nemá filmové zpracování prakticky skoro nic společného a dovolil bych si říct, že to samé asi platí i o Dietlově scénáři. Z jednotlivých scén přímo čiší duch improvizace, herci si vzájemně nahrávají a zdařile chytají nahrávky toho druhého. Úplně vidím štáb, jak se při natáčení válí smíchy po zemi... (19.06.2016)

Seriál Byli jednou dva písaři dává díky neepakovatelnému herectví Miroslava Horníčka a Jiřího Sováka a scénáři Jaroslava Dietla vzniknout nadčasovému dílu, které se stalo jedním z nejlepších českých seriálů. J.D. se inspiroval knihou Gustave Flauberta Bouvard a Pécuchet a z knihy o dvou nudných chlapících, která je mimochodem taky nudná (odložil jsem ji po několika stránkách), udělal seriál s jemným humorem a ironickým nadhledem a skvěle vybroušenými dialogy, plnými slovních hříček. M.H. a J.S. hrají ve vzácně propojené symbióze a jejich charaktery jsou životné a plnokrevné. Můj nejoblíbenější seriál. BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI V MĚSTĚ PAŘÍŽI. UŽ JE TOMU DOBRÝCH STO TŘICET LET. JEDEN Z NICH SE JMENOVAL FRANTIŠEK DIVIŠ BARTOLOMĚJ BOUVARD, DRUHÝ CYRIL JUSTEN ROMAN PÉCUCHET. VEDLI ŽIVOT DOSTI POŠETILÝ A ZABÝVALI SE ÚVAHAMI NEPŘÍLIŠ ROZUMNÝMI. ALE KUPODIVU BYLI VE VŠEM SVÉM KONÁNÍ...ŠŤASTNI. (21.12.2002)

Ti dva rozšafní pánové, hloupí ve své vychytralosti, jsou občas geniální, občas mi neskutečně lezou na nervy. Tedy v tomto seriálu. Jejich rozmluvy a "moudra" jsou právě tak občas skvělá, občas na levačku. A také oba herci - Horníček mi přijde, že jede stále v dané linii (není poznat, že během natáčení došlo k tragédii v jeho rodině), u Sováka mi to přijde ale velmi nevyrovnané - jednu chvíli jede na plný plyn, jindy to celé ak nějak šolíchá. Ještě že je tam okolní osazenstvo, třeba Klára Jerneková, jež tomu dodává chvílemi větší šmrnc. (30.10.2014)

"Na čem to ten chlapec chodí? Na chůdách?!? Na našich chůdách?!? Tak on nás podvedl, on to umííí. Ty S M R A D E !!! Ty smrade, ja tě roztrhnu!" Improvizace nezná mezí, o tom mě dokonale přesvědčili Páni herci Sovák s Horníčkem, kterým to před kamerou neuvěřitelně klape, skvěle se doplňují. Ani jediný vtip či poznámka nevyjde do prázdna, vše do sebe skvěle zapadá. Vždycky mi seriál připadal jako Večerníček pro dospělé. Humor, který mi vždy dokonale kápne do noty, repliky, které se navždy zaryjí do paměti. Když jsem byl ještě dítko školou povinné, tak jsem byl schopný o letních prázdninách seriál zhlédnout během jednoho týdne 5x kompletně celý, takový jsem byl fanatik, tak tento skvost zbožňuji, na poli českého seriálu nedostižný Král. (10.08.2007)

"To byl postrach všech kurtizán!" "Co to je, kurtizán?" "To je taková ženská, která si od chlapa veme peníze a potom se na něj vykašle." "A v čem byl jejich postrach?" "On jim ty peníze dal a pak se na ně vykašlal sám..." A takových konverzačních perel najdete "u dvou písařů" bezpočet. Bohužel se mi časem improvizační umění pánů Sováka a Horníčka docela přejedlo a na rozdíl od většiny zdejších uživatelů bych těch dílů raději viděla méně... (06.12.2019)