Sláva môjho otca
Tatínkova sláva
La Gloire de mon père
My Father's Glory
Réžia:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Adaptácia autobiografickej literárnej predlohy Marcela Pagnola o idylickom detstve v Provence na konci 19. storočia. Malý Marcel spomína na najkrajšie zážitky svojho detstva. Jeho rodina sa odsťahovala na predmestie Marseille, kde jeho otec získal miesto učiteľa, no každé leto trávia na provensálskom vidieku, v nádhernej divokej prírode. S pomocou miestneho chlapca, s ktorým sa spriatelí, sa učí spoznávať tajomstvá prírody pod láskavým dozorom rodičov a v spoločnosti tety Rózy a strýčka Julesa. Nostalgický a poetický obraz bezstarostného detstva na krásnom provensálskom vidieku bol nakrútený podľa autobiografickej predlohy Marcela Pagnola. (STV)
(viac)Recenzie (89)
Roztomilý, úsměvný příběh malého chlapce ve vzpomínkách pojatých ve filmu formou nezvykle zajímavého humorného vyprávění. Zážitky malého předškoláka se snoubí s poznáváním narození svého mladšího bratříčka (rozpínání pupíků) a následně v odrostlejším věku objevování velkého dobrodružství o prázdninách s rodiči ve skalnaté oblasti Provence. Lov motýlů, cikád, tatínkův lovecký úspěch a tatínkova střelba na kadibudku má na chlapce takový vliv, že když nastává doba odjezdu, volí před návratem domů raději poustevnický život hluboko v horách. :-) Příjemné pokoukání pro děti i vyspělé dospělé. ()
Velice příjemná záležitost, vyprávění malého chlapce je kouzelné, atmosféra půvabná, prostě takové milé nahlédnutí do minulosti.. Krásné prostředí jižní Francie, nádherné hory, sympatický herecký ansámbl, zejména bych vyzdvihla kluky, skvěle vybraní, u mě dnes večer filmová spokojenost.. ()
Cekem milý rodinný film.. ()
Krásné, pohádkové, kouzelné. Provence a dobrodružství malého Marcela v jejích kopcích mi učarovaly. Z filmu dýchá neuvěřitelná pohoda a laskavost. Tatínek, maminka, bratr Paul, strýček Jules, teta Róza, uličník Lili, cikády, koroptve, zajíci, obrovský výr v jeskyni. To je téměř celé osazenstvo, které přineslo ten krásný zážitek. Doporučuji. ()
To je ale idylka! Ten idealizovaný, zářívý svět přelomu 19. a 20. století, který okouzlí už jen svou barvitostí. Barvitostí dámských šatů, kloboučků, krajek, slunečníků a pánských vestiček s blýskávýmy řetízky ke kapesním hodinkám. K tomu ten stejně idealizovaný provensálský venkov s rázovitými figurami a s drsnou, leč krásnou přírodou, ideálním terénem pro klukovské Marcelovy výpravy s místním domorodcem-kamarádem Lilim. Na mysl našinci příjde kniha Bylo nás pět, příběh taktéž utkaný ze snů a vzpomínek na dětství. ()
Takový nesmírně příjemný francouzský, v podstatě rodinný film o dětství autora literární předlohy na francouzském venkově. Je to nesmírně klidné, není to zbytečně vyhrocené a ukazuje se zde jak čistota dětské duše, tak i nádherná krajina francouzského venkova. Takové dětství bych také klidně bral, a ne že by to moje bylo špatné. ()
Ce n’est pas de moi que je parle, mais de l’enfant que je ne suis plus. 1) "Nemluvím o sobě, ale o dítěti, kterým už nejsem," napsal 62letý spisovatel, dramaturg a od svých 47 let člen Francouzské akademie Marcel Pagnol, když v roce 1957 dokončil La gloire de mon père. Film s obrovským citem pro věc režíroval 70letý jinak také herec, scénárista a producent Yves Robert. Souběžně natočil i pokračování: Le château de ma mère, které bylo uvedeno do kin jen o čtyři týdny později._____ 2) Filmy mi připomínají českou Babičku, jsem zvědav, zdali si tento dojem potvrdím i četbou společného vydání všech částí pod souhrnným českým názvem Jak voní tymián v překladu Evy Musilové. Už teď se těším..._____ 3) Z herců mě nejvíce oslovili, jak jinak, milí chlapci: 12letý Julien Ciamaca (Marcel) a Joris Molinas (Marcelův provensálský kamarád Lili). Pro oba to byla dosud ojedinělá herecká zkušenost. Ing. Ciamaca dnes konstruuje atomové elektrárny třetí generace; to jsou konce, věřili byste tomu?_____ 4) A závěrem trochu libozvučné francouzštiny. Autor opěvuje svou lásku ke slovům: J’avais la passion des mots ; en secret, sur un petit carnet, j’en faisais une collection, comme d’autres font pour les timbres. J’adorais “grenade, fumée, bourru, vermoulu” et surtout “manivelle” : et je me les répétais souvent quand j’étais seul, pour le plaisir de les entendre. ()
Hlavní dětský hrdina vypadá jako vystřiženej z nějakýho podpultovýho časopisu pro pedofily, takovej bezpohlavní nažehlenej kluk, co hledá ztracený lízátko. Nicméně, kromě tohoto zásadního záporu film celkem zdařile balancuje na hranici mezi oslavnými tóny nad scenériemi Provence a přeslazeným dojímáním nad všední krásou dní. To druhý díl Maminčin zámek už tenhle balanc ustát nedokázal a zapadl hluboko do rozmělněné přeslazenosti, kterou někteří zaměňují za poetiku či snad lyriku. ()
Jak voní tymián ožívá na plátně. Nikdy to nebude jako číst předlohu, ale Marcel Pagnol by byl určitě spokojený. ()
Presne taketo filmy su pre mna ciry oddych. Rok 1895 znamena prelom 19. a 20. storocia, Provensalko, spomienky na detstvo. Honosne damy, kludna pohodova atmosfera, spoznavanie flory a veruze i fauny : 95 % ()
Po příjezdu do venkovského domu to paradoxně dost ztrácí tempo i vtipnost. Pořád ještě je to ale moc příjemná záležitost se suprovou dobovou stylizací a zajímavými charaktery. Plus ten dětský spielbergovský vypravěč byl taky bezvadný. 80% ()
Krásny rodinný dobový príbeh chlapca o jeho zážitkoch. Celý film bol akoby videný a odvyprávaný hlavným hrdinom chlapcom Marcelom. Prázdniny vo francúzskom Provensálsku na vidieku, v krásnej prírode s vápencovými kopcami a skalami, kde cez obrazovku bolo doslova cítiť vôňu divých bylín, tak ako o nich rozprával sedliak pri prevoze rodiny na chalupu. Oceňujem prácu českého dabingu, hlas Viktora Preisa dal filmu osobitné čaro. ()
Dalsi krasny film z francouzske lihne, ktery na motivy knizni predlohy oslavuje venkov, popisujici ho detskyma ocima. Ve vsech smerech pekny rodinny film. ()
Tento báječný výlet do časů na přelomu 19. a 20. století na francouzském venkově viděný bezstarostnou dětskou optikou a servírovaný s patřičnou dávkou humoru vemlouvavým hlasem Viktora Preisse musí okouzlit snad každou vnímavou duši. Nádherná krajina kopcovitého prostředí Provence umocňuje poetiku celého vyprávění takovým způsobem, že se člověku chce vykřiknout: „Bože, jak je na tom světě krásně!” (85%) ()
Jak je to jen možné? I ve Francii umí natočit Film. ()
Milované stíny minulosti. Ožívají a jak to se vzpomínkami na dětství bývá, jsou retušované, prozářené sluncem, láskou milujících lidí, poetickým prostředím, objevnými zážitky a pestrými barvami. Malý Marcel vidí ve svém tatínkovi zbožňovaného hrdinu, a když posléze povyroste a je konfrontován s jeho lidskou stránkou a jejími nedokonalostmi, jeho náklonnost to jen utuží. Jen z obdivu postupně vyroste ochranitelství. A tak to má být. ()
Idylka...dost ukecaná... ()
Krásný film, který vás přenese do bezstarostného dětství, které jste nikdy neměli. Citlivě natočené, barevné, provoněné. ()
Vlála. Nad šálky čaje stříbrná rána, červánky k večerní kávě. Vlasatá objetí s tvářemi údobí času. ()
Poetický film s jednoduchým příběhem natočený v kouzelné krajině francouzského venkova s úspornou výpravou. Není to snímek, který vynikne na velkém plátně, je vhodnější pro intimní sledování doma na televizní obrazovce, kde si ho divák v soukromí spíše užije ke vzpomínání na dětství. ()