Saló aneb 120 dnů sodomy

Sadeho kniha, z níž film vychází, není žádným varováním. Je dílem člověka, který psal neškodné porno :))) a na druhé straně i nemorální a zrůdné neuvěřitelnosti, čistě jen pro potěšení své a dalších grázlů tohoto zaměření. Když se člověku zašije do těla krysa, která se má pak prokousat ven, není to vize, myšlenka ani memento, ale jen a jen to jediné - odpad. (17.04.2003)

Těžko zařaditelná záležitost. Umělecká hodnota nulová, ale jakási nechutná výpověď tehdejší společnosti se jí upřít nedá. Saló ve své době sice působil hodně kontroverzně, ale to dneska neplatí díky neustálému posunu filmovým hranicím a diváckého vkusu. Povětšinou je to hlavně nuda: dvě sešlé děvky vypráví nechutný historky, čtyřem chlívákům se z toho postaví péro a jdou ošukat mladou chlapeckou prdel. Občas se někdo někomu vychčije do ksichtu a samozřejmě nesmím opomenout svatební hostinu, na které se podává obložený tác lidských hoven. Člověku se buď zvedne kufr, nebo se musí smát. Jiná kapitola je však poslední desetiminutovka, co jakoby vypadla z jinýho snímku. Brutalita tu konečně propuká naplno a přes svou levnost má opravdu sílu, škoda, že končí tak rychlým a nedopovězeným závěrem. (06.09.2011)

Keď som mal 17 a cítil som sa byť "duchaplným liberálnym intelektuálom", Salò sa mi páčilo. A hoci ani dnes nemôžem poprieť režijnú invenciu v posledných piatich minútach (voyeuristický ďalekohľad a hrozivé hučanie lietadiel na pozadí), zvyšok filmu je pre mňa iba samoúčelnou homosexuálnou (s)exhibícou s minimálnou výpovednou hodnotou. (23.06.2002)

Tak nevím. Film nevadil kvůli brutálním scénám (i když závěrečné mučení je skutečně síla), kvůli obscéním scénám, nebo snad kvůli pornografickému obsahu (už proto, že ten film tedy skutečně pornografický není ani náhodou). Překvapivě to hlavní, co bych filmu vytkl je, že nudí. Scény, kdy prostitutku vypráví nechutné příběhy, se neustále opakují. Když jsem viděl první scénu, v níž jedna z kurtizán nádherným přednesem vypráví nejnechutnější příběhy, přišlo mi to jako zajímavý protiklad (způsob mluvy a obsah) a dokonce mi některé momenty přišly vtipné. Jenže, když se taková scéna zopakuje po několikáté, už je převažujícím dojmem nuda. No asi to je podobenství – ani nevím přesně čeho. Když jsem si přečetl, že Pasolini tvrdil, že je to obraz ne fašismu, ale tehdejší (a tedy i dnešní) konzumní společnosti, tak tomu fakt nerozumím. (12.09.2004)

Myšlienky ok, spracovanie takmer nesledovateľné. Pár poznámok v bodoch: 1. Najsilnejšia emócia: nuda; 2. Umenie musí bolieť; 3. Pozeral som to dobrovoľne; 4. Že je niečo funkčná metafora z toho ešte nerobí dobrý film; 5. Nadčasovosť. Ps: Zjedol som pritom jahodový kompót. (?) ... Edit: Pracuje to vo mne. Som rád, že som to (konečne) videl, hovorím si, že som pochopil, dokonca som zvažoval zvýšiť hodnotenie aspoň na ten priemer. A potom si tu prečítam, že komunista Pasolini to celé zamýšlal ako kritiku kapitalizmu. Tak neviem. Toto bude vážne asi len historické povinné čítanie, vygrcať sa a spať. (12.02.2019)