Reklama

Reklama

Noc a hmla

  • Česko Noc a mlha (viac)
Dokumentárny / Krátkometrážny / Historický / Vojnový
Francúzsko, 1956, 32 min

Obsahy(1)

Francúzsky režisér Alain Resnais nakrútil svoju dokumentárnu esej o holokauste v roku 1955. Snímka je kombináciou archívnych záberov so zábermi na vyhladzovacie tábory Osvienčim a Majdanek tak ako vyzerali 10 rokov po vojne, ktoré dopĺňa komentár francúzskeho básnika a bývalého väzňa koncentračného tábora Jeana Cayrola. Film, ktorý je jedným z prvých umeleckých dokumentov o holokauste, vzbudil po svojom dokončení kontroverzné reakcie. Francúzska cenzúra požadovala vystrihnutie scén, ktoré odkazovali ku kolaborácii vichystického režimu s nacistickým Nemeckom a jeho podielu viny na holokauste a Západné Nemecko požadovalo, aby bol film úplne stiahnutý z filmového festivalu v Cannes. (RTVS)

(viac)

Recenzie (77)

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Žiadny hraný film nemôže prekonať hrôzu skutočných záberov z koncentračných táborov. Na to, čo vidíme v obraze, to berie dokument dosť umelecky a básnickým jazykom, ale to ešte viac prispieva k nepríjemným zimomriavkam od začiatku do konca filmu. –––– V tvorivej pohode architekti navrhujú brány, ktorými človek prejde len raz. –––– "Nie som za to zodpovedný.", hovorí dôstojník. Kto je teda zodpovedný? –––– Chceli by sme veriť, že to všetko patrilo len jednému obdobiu a jednej krajine, ale zabúdame sa pozerať vôkol seba a nepočujeme, že ten krik je bez konca. ()

hellstruck 

všetky recenzie používateľa

Otevřený a realistický, přesto ne moc informativní dokument mapuje chod táborů tak, že divák jen tiše a nevěřícně přihlíží. Nejlepší dokument to sice není, navíc se snaží skrz vypravěče hrát spíš na emoční strunu, než aby si dali záležet na faktech, ale přesto je to výborné shrnutí toho, co se tenkrát dělo. A to obzvlášť s přihlédnutím k roku, kdy dokument vznikl. ()

Reklama

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Resnaisův kámoš F. Truffaut napsal o tomto filmu, že to "není dokument, obžaloba či báseň, ale MEDITACE o nejdůležitějším jevu dvacátého století," a že Resnais nám tím dal "krutou, ale zaslouženou historickou lekci." Pozlatit a opatřit znamenitým štemplem... Jestli po tomto filmu někdo nestráví alespoň hodinu intenzivním přemýšlením, nechť je ztrestán ročním zákazem internetu... Žádné: "Ach to bylo hrozný a teď si jdu dát kafe a mrknu na Big Bang Theory." Netvařme se, že je to záležitost stará 70 let a že se to už rozhodně nemůže opakovat. Může; a čím jsem starší, tím silněji nabývám přesvědčení, že bude... Nuit et brouillard je nejlepší film na dané téma, který jsem dosud viděl. ()

Cimr 

všetky recenzie používateľa

To, na co by Hollywood - třeba takový Spielberg - potřeboval minimálně tříhodinovou stopáž, desítky miliónů dolarů a oscarové herce v hlavní roli, to zde zastoupí fotografie, záběry na přírodu, jednoduchá hudba a komentář. A výsledek není jen srovnatelný; je dokonce mnohem lepší. Noc a mlha je ve své jednoduchosti a přímočarosti tím nejsugestivnějším filmem o holocaustu, co jsem kdy viděl. Svou důležitostí a zásadností přesahuje hranice obyčejného filmu. Jeden z filmů, co by měl být povinně promítán. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Vskutku silný dokument, jehož hlavní devízou je autentický filmový materiál, z něhož musí každému nutně vyskákat husí kůže po těle. Pravděpodobně i skrze rok vzniku tohoto počinu je celé jeho vyznění jaksi emotivnější a působivější. Tohle zkrátka zanechá stopu a přestože po čase vám možná splyne s jinými dokumenty s tematikou holocaustu, to nejdůležitější v paměti zůstane - ono pověstné a zlověstné memento, kam až je člověk schopen zajít... ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (5)

  • Režisér Alain Resnais byl proti natočení dokumentu o holokaustu. Přesvědčil jej až Jean Cayrol, který pobyt v koncentračním táboře přežil. (HellFire)
  • Název filmu je odkazem na Himmlerovu snahu o zneškodnění odporu. V prosinci roku 1941 vyhlásil, že pokud bude někdo zatčen ve snaze bránít Říši, okamžitě bude deportován a zmizí "do noci a mlhy". (HellFire)
  • Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené