Bazén

Od Ozona jsem viděl již dříve Čas, který zbývá a tento film je mu strukturně dost podobný. Žánr mysteriózního dramatu byl celkem dost vychytán, i když první polovina filmu nenasvědčuje ani jednomu z těchto žánrů. Pořádný rozjezd nastává až ve třetí třetině, kde se rozuzlují zápletky a prozrazují tajemství. Plusem byla příjemná hudební stránka a celkem dosti úvahový konec, kde si může divák své vysvětlení vybrat individuálně. Veskrz průměrné drama s chytlavým (avšak zde nedostatečně rozpracovaným námětem), jehož velkým minusem je příliš pozdní gradace. (22.08.2010)

Atmosférická hra s divákem od Francoise Ozona o jeho oblíbeném tématu - ženách. Tedy pouze zdánlivě. Mohlo by se zdát, že to celé bude o problémech s inspirací stárnoucí spisovatelky. Ovšem ke konci se snímek obrátí do zcela jiných žánrových vod. Jasný důkaz, že i na omezeném prostoru a s minimem herců lze za pomoci dobrých hereckých výkonů, kvalitního scénáře a nádherné kamery natočit snímek, který ve vás bude nějakou dobu rezonovat. Jako pomyslné třešínky na dortu jsou zde nádherná (a ve většině scén polonahá ) Ludivine Sagnier a krásně nejednoznačný závěr, který nechá interpretaci na vás samotných. (22.01.2007)

,,CENY SÚ AKO HEMEROIDY. KDE KTO ICH MÁ PLNÚ PRDEL." __ Príjemný predstaviteľ zrozumiteľného klubového filmu, tu neustále (a nepochopiteľne) v modrých číslach istým spôsobom farbou efektne korešpondujúci s tekutinou zaplňujúcou objekt v jeho názve. Dve ženy a bazén. Čo viac si priať? Obidve predstaviteľky (nominácie na Cézara) sa svojich úloh zhostili naozaj ,,bez ostychu" , v jasnom kontraste a navzájom sa skvelo doplňujúce. Dusno na všetky možné spôsoby keď ležia pri bazéne len korunuje originálnu atmosféru - bacha len na Ozon-ovú vrstvu. Práve vo vrstvení príbehu si tvorcovia odkrojili príliš hrubý krajec a samotný záver ma svojim (ne)vypointovaním príliš neuspokojil. Divák si tu totiž musí urobiť až príliš veľký vlastný názor. Trpaslíčky (spomenul som si na Lyncha) som sa naozaj zľakol; pozornosti by tiež nemala ujsť hudba. Na záver text na plagáte k filmu: ,,NA DNE JE POKOJ A TICHO. HROBOVÉ TICHO". (67. komentár, prepísaný 27. 11. ´11) (16.02.2008)

Po výborném filmu 8 žen jsem si řekl, že se podívám ještě aspoň na jeden film Françoise Ozona. Vybral jsem si asi žánrově můj nejbližší Bazén. A myslím, že tento námět měl rozhodně na trošku více. Sice ve výsledku nezklamal ale ani ničím nepřekvapil snad jen erotickými scénami, kterých je tu poměrně dost. Charlotte Rampling je určitě kvalitní herečka ale já jí nemůžu vystát. Ludvine Sagnier byla v pohodě ale tu proměnu jsem moc nechápal, vždyť jen o rok dříve hrála teprve patnáctiletou dívku. Příběh je sice zajímavý a netradiční ale na atmosféře se mohlo ještě více zapracovat a pointa se bohužel dala očekávat. Průměr. (11.04.2013)

Nevydařený film. Atmosféra na mě nepůsobila, stejně tak na mě příliš nezapůsobila věčně polonahá Ludivine Sagnier, tuhle si užívající sexu s nepohledným mladíkem, támhle si dráždící své pohlaví přes plavky. Občasné záblesky naděje, že se dějově konečně začne něco dít, vyhasly tak rychle, jako se roznítily. Bohužel, i pocitově hodně mdlé (možná být žena, užiju si to víc). Bez špetky napětí, zato s velkým flákancem hluchých a plytkých míst. Konec jsem nepochopil (to vlastně oceňuju, protože je to snad první případ, kdy jsem nějaký film nepochopil!). Celkově mi uniká, co tím vlastně tvůrci chtěli říct. Pokud chtěl režisér ponechat divákovi dostatek prostoru ve smyslu "domýšlej si sám", měl kromě tolika rozházených cihel dodat i odpovídající množství malty na jejich stmelení... (17.06.2009)