Sitcom

Françoise Ozona vnímám určitě jako zajímavého a osobitého režiséra, zde se mu stejně jako v 8 ženách povedlo vytvořit poutavou atmosférou na půdě jednoho lepšího domu a spočátku mě tato absurdní černá tragikomedie plná sexuálních úchylek a anomálií (od těch nejběžnějších až po hodně bizardní) objevujících se u všech postav rodiny a domu dokonce i bavila. Díky názvu a některým scénám z první poloviny jsem měl dojem, že chtěl Ozon natočit parodii na laciné TV sitcomy a dost se mu to i dařilo. Jenomže čím víc plynul čas, tím ta bizarnost začla stoupat až do přehnaných extrémů a tím víc ze Sitcomu na mě dýchal podivně nechutný závan s dojmem, že tohle už není od Ozona jenom komedie, ale rafinovaně vystavěná adorace všech sexuálních úchylek. Přičemž ty zde ke konci, směřující k střelenému vyvrcholení ve stylu monster thrilleru, začnou nabírat stále víc neuvěřitelně trapných rozměrů... fakt zlatý Blier! :o)) Vzhledem k celovému zážitku z ojedinělého filmu s nejednou povedenou scénou bych mohl dát 3 hvězdičky, vzhledem k mému problému s celkovým vyzněním zůstanu spíše u dvou. Asi nejsem dostatečně úchylný na to, abych si Sitcom dokázal pořádně užít. :o) [50%] (10.01.2022)

Moje první a doufám, že poslední zklamání z Ozona. Ze začátku jsem si říkal, chápu, parodie a zesměšnění příšerných sitcomů, které zaplavují televize. Postupem času mě ale nadsázka začala připadat neúnosná a ubohá a ke konci už jsem se nudil a zlostně nadával, že můj oblíbený a mnou velmi obdivovaný režisér natočil něco takového. Milostná dramata a příběhy ze života mu sluší mnohem víc. (17.02.2010)

Jeden ze starších Ozonových filmů, který - stejně jako jeho pozdější filmy - zpracovává téma sexuality s ozonovským humorem (krysa, dialogy, sny). Víc se mi líbí jeho novější filmy, kdy sexualita není tak otevřeným tématem, ale spíš se děje tak nějak pod povrchem. To však neubírá tomu, že herci jsou úžasní. Hlavně otec a matka. A krysa. (24.06.2012)

Proč "sitkom"? Cynicky sice vyobrazuje vztahy v klasické rodině otec x matka x dospívající syn x dcera (x její přítel x služka s manželem), ale zrovna parodický ani k smíchu není. Bílá laboratorní krysa na každého z nich přenese "špatné vibrace" a na povrch vydere potlačované deviace (sadomasochismus, sebevražedné sklony, incest). Nestihl jsem se za těch 80 minut nějak nudit, ale co tím chtěl sakra (homosexuální) básník říci? Že nejzkaženější je nakonec ten (do té doby, zdánlivě) nejnormálnější? 50 % (30.06.2023)

Dokud jsem to bral jako absurdní komedii, tak to bylo celkem fajn. Ne všechny scénky samozřejmě fungují, ale u některých jsem se bavil docela dobře. Od určité chvíle mi ale došlo, že to své absurdní "poselství" Ozon naopak bere vážně a kvůli tomu šly mé dojmy hodně dolů. Co to hlásá? Naprostou svobodu všem sexuálním úchylkám, smrt "zpátečníkům" a těm, co to neoslavují. No paráda. Kdyby to byl absurdní závěr toho všeho, asi bych neměl problém, ale proč by se někdo u absurdní komedie tak moc patlal s tím, aby ten závěr působil skutečně promyšleně s nejednou metaforou? SPOILER Přitom ta metafora s krysou je divná, ten otec nic vyloženě nekritizoval, proto nechápu, proč byli z jeho smrti na konci všichni tak nadšení a proč zrovna on měl být tím naprostým zlem... KONEC SPOILERU Sorry, ale tohle fakt neberu, nesouzním s tím ani trochu a ani přes celkově zajímavě divnou atmosféru, solidní filmařskou stránku a herecké výkony, nějakou propracovanost a pár vtipných scén nemám potřebu tomu dávat vyšší hodnocení. Fakt ne. A na něco dalšího od Ozona se asi podívám až za hodně dlouhou dobu... 2* (12.12.2021)