Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (583)
Výtečné animované sekvence. Výtečná hudba. Výtečný, žánrově univerzální Alan Parker. Jeho reklamní průprava je evidentní, symbolismus je cítit v každé druhé scéně. Viditelnou obsahovou prázdnotu (rockový muzikant se ohlíží na minulé úspěchy i s tím spjaté nepříjemnosti) vynahrazuje výplachovou audiovizuální smrští a kolážovitými obrazy v rytmu stejnojmenného britského hudebního fenoménu. S mírnými rozpaky.. 75% ()
Velmi depresivní kritika doby v které se to odehrává. Každá špatná věc nastoleného systému je další "cihla do zdi...". Silná Pinkfloydovská hudba, která tento film vyzvedá do netušených výššin. Dokonalé kreslení sekvence, které v sobě skrývají velkou sílu tohoto filmu. Nechci říkat, že na nich celý film stojí. Tento film stojí na hudbě PF. Avšak animované scény ukazují jistý snový svět, který se jinak vyjádřit nedal. Chodící kladívka, ovládání učitele jako loutky, pan soudce, holubice míru.... a i proplétané květiny evokující k sexuální rovině. Depresivní atmosféra přesně vystihuje náladu, kterou může mít chlapec, jemuž zemře otec na frontě. Muži, který chce změnit svět, ale neví jak.... Muži co ignoruje svojí manželku dokud se ona nevyspí s jiným.... Tento film je hlavně o utrpení, které lidi provází životem a za který si často nemohou sami. Film o lidech , kteří bud vládnou nebo jsou "utlačováni". Film, který vždycky bude nadčasový. Vždycky bude vypovídat o realitě, která je stále stejná jen se více skrývá. ()
Písničky od Floydů, které znám názvem, bych mohl spočítat na jedné ruce. Z osazenstva znám jenom Waterse a celkově mě ta skupina nijak nebere, takže The Wall je spíš jen doplňokovou podívanou. A jak to dopadlo? No nic moc. Sice filmem zněly povětšinou chytlavé melodie a animované sekvence byly naprosto dokonalé a geniální, ale výsledek je trošku jedna velká nuda. Alan Parker mi prostě moc nesedí. ()
The Wall, aneb parádně zfilmované delirium. Dejte si jointa, pusťte si nějaký dokument z války, k tomu animovanou řezničinu s mlýnkem na maso a máte film, který nemusíte pochopit, ale budete ho mít rádi. Pink Floyd je zásadní skupina, která tímto albem vkročila do Valhaly...Bob Geldof sice vypadá jako oběť koncentračního tábora, ale bez něj by film ztratil kousek kouzla. ()
Upřímně bych tenhle film označila jako extrémně psychický náročný. To mu ovšem na kouzle neubírá, spíš nutí člověka fascinovaně zírat na tu přehlídku témat, obrazů a myšlenek, přičemž si ani při těch morbidnějších scénách oči zakrývat nebudete. Je až nepochopitelné, kolik symbolů ve filmu najdete – politických, hudebních i spojených s obyčejným životem. Čím víckrát film vidíte, tím více ho nejspíš chápete a tím více symbolů rozluštíte. Vždyť sama ‚zeď‘ toho může přece tolik ukrývat. ()
Galéria (57)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (43)
- Autor filmových animací Gerald Scarfe je také předním britským karikaturistou - vytvořil například úvodní titulky britských seriálů Jistě, pane ministře (od r. 1980) a Jistě, pane premiére (od r. 1986). Se skupinou Pink Floyd spolupracoval od roku 1975 a režíroval dokument Pink Floyd: Welcome To The Machine, zachycující jejich turné In The Flesh (1977). (mcleod)
- Pink (Bob Geldof) nosí hodinky značky Ingersoll Mickey Mouse. (dyfur)
- Určitě jedna z nejznámějších skladeb skupiny, symbolická "Another Brick In The Wall, Part 2" byla vlastně protestsongem, namířeným proti tehdejšímu striktnímu způsobu vyučování na britských školách. Filmová pasáž tomu bezezbytku odpovídá. (Morttuus)
Reklama