Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (584)
9 / 10 Pink Floyd: The Wall podľa mňa už ani nie je film, ale obraz - osobná a osobitá výpoveď, spleť motívov a tém, čiar a kontúr, farieb a ich odtieňov, ktoré sa rozlievajú plátnom v pomalom, snovom tempe, ako krv vytekajúca z prerezaných zápästí vyplavujúc všetko zlé a nečisté. A rovnako ako púšťanie žilou, aj sledovanie tohoto kusu umenia bolí a nemusí nám byť vždy príjemné. Kiež by tento film-nefilm nikdy nevznikol. Kiež by na to nikdy nebol dôvod... ()
"Nepotřebujeme žádné vzdělávání. Nepotřebujeme kontrolu myšlení." Utápění v depresích nepatří mezi mé oblíbené činnosti a hudbu Pink Floyd vstřebávám daleko lépe na koncertech než z desek. Jinak samozřejmě chápu, že jsem viděl nadčasové dílo, ale jsem natolik přízemní, že jsem se jím nechal předběhnout a jeho absolutní pochopení si nechávám na dobu až budu velký. ()
Budem v menšine, ale čo už. Film mi prišiel prázdny, plný lacných myšlienok, ktoré sú ešte lacnejšie podané (ale na druhej strane ma nenudil). Nejako extra nemusím ani Floydov, texty mi tu navyše prišli občas až katastrofálne. Zabite ma za to. Aj tak som to pozeral viac menej len kvôli (inak úžasnému) Bobovi Geldofovi, ktorého (tak ako jeho kapelu The Boomtown Rats) na rozdiel od Floydov počúvam veľmi rád. Koniec koncov nie som na tom až tak zle, ani Bob Geldof nemá rád Pink Floyd ... ()
Velmi depresivní kritika doby v které se to odehrává. Každá špatná věc nastoleného systému je další "cihla do zdi...". Silná Pinkfloydovská hudba, která tento film vyzvedá do netušených výššin. Dokonalé kreslení sekvence, které v sobě skrývají velkou sílu tohoto filmu. Nechci říkat, že na nich celý film stojí. Tento film stojí na hudbě PF. Avšak animované scény ukazují jistý snový svět, který se jinak vyjádřit nedal. Chodící kladívka, ovládání učitele jako loutky, pan soudce, holubice míru.... a i proplétané květiny evokující k sexuální rovině. Depresivní atmosféra přesně vystihuje náladu, kterou může mít chlapec, jemuž zemře otec na frontě. Muži, který chce změnit svět, ale neví jak.... Muži co ignoruje svojí manželku dokud se ona nevyspí s jiným.... Tento film je hlavně o utrpení, které lidi provází životem a za který si často nemohou sami. Film o lidech , kteří bud vládnou nebo jsou "utlačováni". Film, který vždycky bude nadčasový. Vždycky bude vypovídat o realitě, která je stále stejná jen se více skrývá. ()
Jeden by se rád rozepsal o spoustě zajímavostí, ale všechny důležité shrnul don corleone ...tak to by bylo nošení dříví do lesa. Každopádně pro mne je Zeď jedním z nejlepších hudebních? rockových? no to je jedno, filmů. Popravdě řečeno, takovou vizuální žranici jsem od Alana Parkera nečekal. Velice podařené je skloubení složky hrané a animované. Animovaná část filmu je zčásti snová, zčásti bizarní, metaforická - něžný sex rostlin přechází v brutální zápas, kdy vagina nakonec požírá penis....letadla se mění v kříže, britská vlajka se mění v krvácející kříž, holubice pronásledovaná orlem a všudypřítomná zeď. Žáci ve škole bez tváří padají do obřího mlýnku na maso - všechny zprůměrovat, nikdo nevybočí. Hrůznost totalitních režimů - zkřížená kladiva, pozdravy, projevy. Rasismus. Válka. Justice - řvoucí zadnice se soudcovskou parukou nemá chybu. A nakonec - rozbití zdi, smíření, děti všech ras pospolu...a vynikající hudba, která nese příběh dopředu jako obří vlna tsunami. Stále a dokola si film pouštím a stále nemám dost... ()
Galéria (57)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (43)
- V závěrečných titulcích se můžeme dočíst, že soundtrack vyšel na labelu Columbia Records. Není to pravda, ve Velké Británii byl vydán pouze singl "When The Tigers Broke Free" / "Bring The Boys Back Home" (u druhé písně šlo o novou verzi). Nějaký čas bylo následné LP "The Final Cut" (1983) označováno za filmový soundtrack, což s ohledem na skladbu písní neodpovídá pravdě. "When The Tigers Broke Free" byla později zařazena do bonusové přílohy remasterované desky "The Final Cut" (2004) a posléze ještě na kompilaci "Echoes: The Best of Pink Floyd" (2001). (don corleone)
- Skladba „When The Tigers Broke Free“ měla zajímavý osud – původně ji Roger Waters chtěl zařadit na 2LP „The Wall“, ale ostatní členové skupiny jeho návrh vetovali. Vydána pak byla na singlu s poněkud matoucím dodatkem „Použito z LP The Final Cut“, jenže na tomto albu se také neobjevila. Její původní název měl být „Anzio, 1944“, posléze „When The Tigers Break Trough“ – v textu se Waters vyrovnává se smrtí svého otce. (Robbi)
- Natáčelo se od 7. září do prosince 1981 v Anglii (Londýn a okolí) a v Kanadě. (Varan)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (viac)
Reklama