Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (583)
We don’t need no education, we don’t need no thought control, no dark sarcasm in the classroom, hey, teacher leave them kids alone, all in all it's just an another brick in the wall. Zážitek (ať filmový či hudební), který nelze popsat slovy. Zážitek, pro jehož objektivní zhodnocení je málo hvězdiček. Film, který se vám bude líbit, nebo ne, ale nikdy na něj nezapomenete. ()
Těžko pochopitelný a přesto strhující film. Rád bych věděl, jestli měl Roger Waters tohle před očima, když psal původní hudbu, protože jestli ano, tak mu jeho představy a vize opravdu nezávidím. Nejvyšší hodnocení nedávám tomuto nenapodobitlenému kousku jen proto, že se v poslední půlhodině přelije do úplné abstrakce a nepozve mě k dialogu. A naopak, úvodních čtyřicet minut patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. ()
Výtečné animované sekvence. Výtečná hudba. Výtečný, žánrově univerzální Alan Parker. Jeho reklamní průprava je evidentní, symbolismus je cítit v každé druhé scéně. Viditelnou obsahovou prázdnotu (rockový muzikant se ohlíží na minulé úspěchy i s tím spjaté nepříjemnosti) vynahrazuje výplachovou audiovizuální smrští a kolážovitými obrazy v rytmu stejnojmenného britského hudebního fenoménu. S mírnými rozpaky.. 75% ()
"Floydi" na velkým plátně. Funguje to a hodně. Roger Waters poskytl hudbu a o zbytek se postaral Alan Parker. Waters by se sám postavil do čela, ale jelikož dostal do vínku spíše hudební vlohy, hlavní role se ujal Bob Geldof. Zřejmě poslední vrcholové LP Pink Floyd a jedno z mých nejoblíbenějších (lepší už je snad jen Wish You Were Here). Vysoká kvalita hudby je i dnes nezpochybnitelná, stejně tak filmového provedení. ()
Válka je špatná. Áno? A pane učiteli: ... We don't need your education, we don't need your thought control! Ale mašinerie společnosti nás semele a staneme se "...just another brick in the wall".--- Obsahově, střihově i hudebně velmi intenzivní zážitek, těžce stravitelný a strhující. Zajímavé myšlenky, výborná hudba a forma. Jen jsem měla velký problém dokoukat film až do úplného konce. ()
Galéria (57)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (43)
- Přímou inspirací pro Pinkovu metamorfózu ve fašistického diktátora byl Watersův zážitek z koncertu v Montrealu, kde plivnul jednomu z fanoušků do obličeje a uvědomil si, jakou má rocková hvězda moc nad davem. (markyzgero)
- Kromě problémů s vodou má Bob Geldof také panickou hrůzu z krve. Když si Pink holí obočí a začne krvácet, znamenalo to pro Boba velké sebezapření, ale vžil se do role natolik, že si začal si holit celé tělo. Inspirace vycházela od zážitků zakládajícího člena skupiny Syda Barretta. Jeho stále se zhoršující stav nakonec vedl během práce na druhém LP k odchodu ze skupiny, ale dokázal za sebe najít náhradu v podobě kytaristy Davida Gilmoura. Podle členů Pink Floyd jednou Barrett odešel z večírku, oholil si hlavu a vrátil se zpět, jako by se nic nestalo. Blízcí Barrettovi přátelé však filmovou "holící scénu" označovali za nestravitelnou. (don corleone)
- Školní soubor Islington Green School, organizovaný Alunem Renshawem, nazpíval do druhé poloviny skladby "Another Brick In The Wall, Part 2" sborový zpěv. Místo proplaceného honoráře poskytla skupina Pink Floyd studentům své nahrávací studio Britannia Row, za což se dočkala od anglického tisku kritických reakcí. (markyzgero)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (viac)
Reklama