Horiace Mississippi

Jak to ten Parker dělá, že pokaždý natočý úžasnej film. Tady dokázal dokonale vystihnout atmosféru šedesátých let, ktárá dýchala z každýho kouta tohohle filmu a ještě jí pěkně dotvářela skvěle pasující hudba do toho období, lepší jsem si sand ani nemohl přát. Taky se nedá opomenout výborná kamera a ještě lepší herecký výkony Gene Hackmana, Williama Dafoe a Frances McDormand, o tom taky svědčí nominace Hackmana a McDormand ne Oscara, ale ani ostaní herci nebyli špatný, spíš naopak, jenom nedostali tolik prostoru. Co se týče příběhu, tak je vylíčen dost drsně, Parker se s rasovou segregací moc nemazal a ukázal jí pěkně natvrdo, jak to asi bylo v takových malých městech na jihu, kde bylo plno černých, hlavně s blížícím se závěrem se začaly útoky stupňovat a bylo to hodně napínavý,jen ten konec už byl takovej dost narychlo, ale špatnej rozhodně nebyl, jen se dal trochu víc rozvést,ale to by to zase bylo příliš dlouhy, i když by mi to moc nevadilo, protože jsem se vůbec nenudil a ty dvě hodiny utekly dost rychle (29.06.2005)

Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ (17.04.2023)

Willem Defoe a Gene Hackman bojují proti vidlácké tuposti a předsudkům v jednom z nejlepších filmů, které jsem za posledních pár týdnů viděl. Jak mě vždycky rozčílí, když je nějaká (nejen) filmová postava úplně blbá a ještě to dává okázale a hrdě najevo! Kdykoli se zde ke slovu dostali zkažení strážci zákona, krev mi v žilách úplně vřela. Za vyvolání takhle silných emocí dávám pět hvězd vždycky, ale i kdybych tu zlost nebral v potaz, zůstane mi maximálně kvalitní thriller, který si nezaslouží nic než pochvalu. (04.09.2011)

Veľmi dobrý film s hviezdnym zoskupením, s Genom Hackman, ktorý je opäť v bohovej forme (uňho je veľmi ťažké zvoliť životnú rolu) a s opakujúcou atmosférickou hudobnou vsuvkou (tá dodáva väčší príklon k trileru než k dráme). Možno treba na tak vážnu tému ešte hlbšie rozpracované postavy (predovšetkým záporné - Rooker...) a scenár, ktorý by nebol častokrát IBA o tom istom. Aby dostal všeobecnejší civilný rozmer. (18.10.2013)

Velmi silný film o rasismu v Americe v 60. letech. Hořící Mississippi mám neskutečnou atmosféru, která by se místy dala krájet a doslova člověka přiková do sedačky, když vidí, co jsou lidé schopni udělat druhým jen kvůli odlišné barvě jejich pleti a nějakým předsudkům zažitým z historie. Na jihu Severní Ameriky to afroameričané dozajista neměli lehké a tento thriller a drama ukazuje onu surovost a intoleranci v celé své hrůze. Výslednému dojmu napomáhá také geniální hudební složka. Gene Hackman zde ztvárnil snad jednu ze svých nejsympatičtějších postav a Willem Dafoe tu je taktéž velmi sympatický. Klobouk dolů před tímto filmem a čest památce obětem rasistického řádění. (18.06.2013)