Krídla

Skvělý herecký výkony a silnej příběh, kterej na konci graduje docela hustým způsobem, to jsou asi ty největší přednosti tohohle filmu. Oba hlavní herci tady excelujou, ale kupodivu tady mnohem známějšímu Nicloasi Cageovi natrhnul prdel Matthew Modine, kterej by si sand i zasloužil Oscara.. Příběhově to je hodně silný a emocionální, ale na začátku sem se nějak nemoh chytit a do příběhu jsem se dostával hodně pozvolna, ale pak musim uznat, že dál začala atmosféra docela houstnout a příběh nabíal na síle astronomickou rychlostí a konec už byl od Alana Parkera zase mistrovský dílo. (25.11.2007)

Křídla a létání jako metafora nedosažitelné svobody se ve filmu stále opakují a přitom nenudí, protože vždy poněkud posouvají svůj význam. Tak se i ze svobodné radosti z letu může stát metafora válečných hrůz (vojáci ve vrtulníku) nebo dokonce smrti (letadla shazující napalm). ____ Jenomže z příběhu dvou válkou zraněných kamarádů příliš trčí literární předloha, chyběla mi větší uvolněnost. (02.11.2013)

Srovnávat toto s Lovcem jelenů je sice možná formálně správné, přesto Birdy ani náhodou nedosahuje tomuto skvostu ani po kotníky a to po všech stránkách. Jedná se sice o příběh dvou kamarádů, které poznamenala a zároveň opět stmelila válka ve Vietnamu, přesto mě scény z léčebny tolik nebrali a většina stopáže se spíše soustředí do dětství obou kamarádů, zvláště pak na Birdyho. A to je pro mě kámen úrazu. Ano, nominace za scénář by si to jisto jistě zasloužilo a příběh je to poměrně silný, mě ale postava Birdyho strašně štvala. Že je to podivín je jasné, osobně mám pro některé typy podivínů slabost, ale Birdy je pro mě naprostej cvok a magor, kterýho znát, tak bych mu musel jednu ubalit, aby se mu v tom jeho ptačím mozku rozsvítilo. Jako to co celej film předvádí je na pěst, nezajímaji ho holky ani jiný lidi, jen ptáci (ani jiný zvířata). Nevím, možná jsem necitlivej (asi určitě), ale alespoň upřímnej, takhle to prostě cítím a kvůli tomu nemůžu dát ani vyšší hodnocení, jelikož dvě hodiny koukat na takový hovado chce kus odvahy. (29.08.2014)

Docela zvláštní film, ale líbil se mi. Je to zatím nejstarší role Nicolase Cage, v níž jsem ho mohl vidět, a musím říci, že už tehdy coby 20 letý mladík hrál velmi dobře. Stejnojmennou románovou předlohu Williama Whartona jsem nečetl, ale soudím, že by to mohl být zajímavý text, který by celkem stál za pozornost. Film retrospektivně vypráví o osudech jednoho nerozlučného mužského přátelství a psychických traumatech z války, tzn. je to relativně ambiciózní podívaná, která chce na diváka hodně zapůsobit. V mém případě se to povedlo - ten film obsahuje celou řadu dechberoucích momentů, které jsou samy o sobě za pět hvězd. Plný počet nakonec nechci dát hlavně proto, že jsem film viděl v televizi v příšerném českém dabingu, který bohužel stáhl výsledný dojem z filmu trochu dolů. Vidět to ale v kině a v původním znění, pak není co řešit. (11.01.2013)

„Nebudeš létat stejně jako já. Nemůžeš létat, protože tomu nevěříš.“ V mládí dva nerozluční kamarádi se spoustou tragikomických zážitků (vždyť jeden z nich je tak trochu podivín, tak trochu snílek). V dospělosti dva přátelé, oba těžce poznamenaní válkou ve Vietnamu. Jeden z nich, uzavřený ve svém vlastním světě, za zavřenými dveřmi psychiatrické kliniky leží odevzdaně na podlaze..„Když spím, dává mi to sílu. Nabírám sílu k letu.“ A ten druhý trpělivě vypráví a vzpomíná, vždyť Birdy je víc než přítel „je součástí mého zatraceného života!“. Nádherně natočený film o přátelství, bolestech a snech.„Je čas začít mávat křídly.“ (14.11.2005)