Réžia:
Ivan OstrochovskýKamera:
Juraj ChlpíkHrajú:
Samuel Skyva, Samuel Polakovič, Vlad Ivanov, Vladimír Strnisko, Milan Mikulčík, Tomáš Turek, Vladimír Zboroň, Martin Šulík, Vladimír Obšil, Zvonko Lakčevič (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1980. Michal a Juraj sú študenti kňazského seminára v totalitnom Československu. Vedenie fakulty sa zo strachu pred zatvorením školy snaží formovať seminaristov do podoby vyhovujúcej režimu. Každý z mladých bohoslovcov sa musí rozhodnúť, či podľahne pokušeniu a zvolí si ľahšiu cestu kolaborácie, alebo cestu svedomia a dostane sa tak pod drobnohľad cirkevného odboru Štátnej bezpečnosti. (Filmtopia)
(viac)Videá (1)
Recenzie (72)
Filmársky určite na európskej úrovni - najmä kamera neveľmi zaostáva za Pawlikowskeho čiernobielymi 3:4 kompoziciami. V tomto smere nemám čo vytknúť, ani pomalé tempo s mnohými naračnými výpustkami mi nevadilo. Čo sa ale týka obsahu: Podobne ako viacerým tu medzi recenziami, mi zľahka uniká dôležitosť tejto látky pre domáceho diváka. V súčasnosti predsa socialisti nie sú zďaleka najväčším zlom, či hrozbou spoločnosti - katolícka cirkev je zas v súčasnosti všetkým, len nie obeťou (skôr naopak). Ťažko dnes teda súčasnému divákovi tieto reálie môžu niečo povedať. (U zahraničného, neoboznámeného s našimi dejinami, by úspech teoreticky mohol byť väčši.) Môžeme namietať, že príbeh môže byť (mal by byť?) chápaný aj vo viac všeobecnej, (napríklad) Formanovsky-kukučej rovine súboja malých, zraniteľných jedincov proti mašinérii neotrasiteľnej a zlovestnej moci systému. Z tohto uhla pohľadu príbeh celkom funguje (tlak režimu je tu vďaka vynikajúcemu zvuku priam fyzicky citeľný.), veľmi jasne teda cítime PROTI ČOMU chlapci bojujú - v tomto smere zas pôsobí nedostatočne vybudovaná ich motivácia, tj. ZA ČO bojujú a čo im ich viera dáva. Najmä, keď jednu z najkľúčovejších a najkomplikovanejších postáv príbehu, hrá najslabší herec (mladý S. Polakovič). ()
Ke kladům filmu patří silná atmosféra. Autenticky působící prostředí nejrůznějších zákoutí bohoslovecké fakulty s sebou ale zároveň přináší i technicky velmi špatně sejmuté dialogy, především v interiérech s nevhodnou akustikou (např. v chodbách s velkým zvukovým halem) není hercům občas vůbec rozumět. Tím spíš, že - z hlediska logiky příběhu naprosto správně - často přecházejí do polohlasu až šepotu, protože jejich postavy vědí, že i ty kamenné stěny mají uši, tedy štěnice. ()
Tak tento pokus o art film nevyšiel. Dobrá téma zabitá zlým a nudným spracovaním a prázdnymi obrazmi bez vyznenia. Problémom bolo aj otrasné ozvučenie, nehercom ani hercom nebolo rozumieť, musela som zastavovať film a dávať naplno pomaly, aby som aspoň niečo zachytila, naopak hudba úplne zbytočne revala. ()
Snímek z bohoslovecké fakulty, ze kterého se zcela vytratily dva základní prvky – víra a Bůh, vyznívá celkem absurdně. Nevím, proč se režisér vůbec pouštěl do takového tématu – jaký má vlastně vztah k víře v Boha? Prostředí kněžského semináře je jistě vizuálně atraktivní a nadmíru splňuje estetické nároky, avšak zdá se, že to je to jediné, co může film v konečném důsledku nabídnout. Selhává scénář i režie, vévodí kamera – a to je na film fakt málo. Herecké výkony jsou dost mizerné a nacítění se do postav vůbec nepomáhají sporé dialogy. Troufám si tvrdit, že totéž téma by se mohlo odehrávat v jakémkoli jiném prostředí, kde by proti sobě byli postaveni ti, co slouží režimu a ti, co jsou v disentu - výsledek by byl stejný. Zájemcům o historii katolické církve v Československu od roku 1945 do roku 1989 vřele doporučuji dokumentární cyklus ČT „Zakázaný Bůh“. ()
Obrazově vymazlené a ta černobílá tomu hodně přidává. Zároveň ale slušně tísnivé, ústřední záporná postava zajímavé pointovaná a tak celkově šel z představitelů StB strach. K plné spokojenosti mi chybělo snad jen akorát důkladnější vykreslení ústřední dvojice, divák se o jejich motivaci dozví jen pramálo. Tenhle styl artu mě ale hodně baví, Slováci dobře! ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (6)
- Postava kňaza Přemysla Coufara je odkaz na reálneho rímskokatolíckeho kňaza Josefa Toufara, ktorý sa stal, rovnako ako filmová postava, obeťou komunistického prenasledovania Cirkvi v Československu na začiatku 50. rokov 20. storočia. (Biopler)
- Ostrochovský čiernobielym vizuálom ozvláštňuje rozprávanie príbehu. Jednak predstavuje striedmosť ako symbol, k čomu sú vedení seminaristi počas ich cesty ku kňazstvu. Čierna i biela však symbolizujú aj dve ideológie, kresťanskú i komunistickú, ktoré stoja proti sebe, no fungujú spolu v jednom svete, tu na Zemi. (Biopler)
- Výrazná vizuálna štylizácia diela, smerujúca sčasti do strojenosti, je adekvátna pre charaktery postáv – všetci zúčastnení nie sú sami sebou, sú predovšetkým služobníkmi, či už ide o Boha či o komunistický režim. (Biopler)
Reklama