Il Boemo

příběh jednoho z nejslavnějších českých rodáků, kterého ovšem dnes až na milovníky klasické hudby skoro nikdo nezná. Il Boemo je filmem, který rozhodně není pro každého, ty skoro dvě a půl hodiny jsou chvílemi dost ubíjející a kdo by čekal českého Amadea tak ten bude zklamán (a měl by raději sáhnout jinam), ovšem na druhou stranu je třeba smeknout před Petrem Václavem, že našel odvahu v našich podmínkách stvořit podobný, divácky celkem nevděčný kousek ve kterém se 90% času mluví italsky. Upřímně si nevybavuji jiný podobně laděný film s českým podpisem. Il boemo rozhodně není bez chyby, občas se k divákovi chová dost macešsky a třeba ženské postavy mi úspěšně splývaly většinu filmu, ale za ty koule tohle natočit, navíc tak, že klady přeci jen nakonec převažují, tomu s chutí lehce přidám...70% (26.02.2023)

(Viděno v originálním znění s českými titulky) „Věřím, že pouze pěvec, který jde na hranici možného, na hranici uvěřitelného, může zosobnit bohyni nebo boha, nadlidského hrdinu, vyjádřit nejvíce strhující city.“ - „Dávej si ale pozor. Nehraj si s ohněm.“ Režisér Petr Václav se od (absurdně a nepochopitelně Lvy ověnčené) Cesty ven výrazně posunul a tentokrát jsou ty pozitivní reakce (a v době kdy píšu tento komentář minimálně i nominace v technických kategoriích) konečně na místě. Ve svém žánru to sice není úplná bomba, ale o nadprůměrnou záležitost se v tomto případě rozhodně jedná. Krom řemeslné kvality, které upřímně nemám co vytknout (ach ano, znovu hořké vzpomínky na Cestu ven), musím film pochválit, že i přes značnou délku jsem se vcelku solidně bavil a užíval si pasující italštinu. Snímek navíc má své silné momenty a osud hlavního hrdiny (jakkoliv známý) mi nebyl lhostejný, spíš naopak. Sice se dílko občasné ztrátě tempa a svižnosti nevyhnulo, ale nudit jsem se nestačil ani na chvíli. Celkově to vidím na slušné 4*. (26.02.2023)

Petr Václav opustil svá sociální témata a je to zajímavý úkrok stranou. Jistě, snímek má své chyby, ale díky netradičnímu tématu, přiblížení Myslivečka současnému divákovi a upřímné snaze o "jiný český film," i když v koprodukci, si to ode mě těch 70% zaslouží. A Dyk je výbornej a hudba nám má co říct i po staletích. (29.06.2023)

Pro mě osobně je Il Boemo jedním z nejlepších filmových zážitků uplynulého roku a v paměti mi zůstane ještě dlouho. Na Amadea samozřejmě nemá, i tak se ale jedná o naprosto vynikající a výjimečnou podívanou, kterých se točí málo. Výprava je samozřejmě naprosto ohromující, ale není v tom ani zdaleka sama - scénáři nemám prakticky co vytknout, herci jsou do jednoho fantastičtí, jen famózní Vojta Dyk je ještě převyšuje, strhující výkon! Svých 140 minut film opravdu utáhne, sotva jsem se jednou nadechl, a už byl konec - přistihnul jsem se vlastně, že bych to snesl i delší. I kdyby byl ten film špatný, tak aspoň konečně dostane do našeho povědomí velikána klasické hudby - i já jsem ho doposud spíše míjel, a to je to můj jmenovec! Film je ale naštěstí výborný, takže mise je kompletně splněna. 85 %. (23.04.2023)

Jestli nám chtěl Petr Václav sdělit, že jakýsi Mysliveček, obdivovaný kdoví proč Italy, byl velký kurevník, a tak nějak mimoděk přitom složil i nějakou hudbu, tak se mu to povedlo. Víc jsem si z filmu neodnesl. Jinak temporytmus filmu je podivný, nebýt titulků, netuším. kdy a kde (a proč) se máme nacházet, délka scén je ubíjející, postavit film převážně na detailech je šílenství, a i když oceňují, že se Vojta Dyk naučil kvůli roli italsky, celé to prostě vypadá jako televizní inscenace či dokonce papundeklová televizní pohádka, sklouzávající k docudramatu a občas dokonce k výukovému stylu, který by se hodil tak na osvětové DVD s pár vloženými hranými scénkami. A vlastně ani ta hudba není prezentovaná tak, aby si z toho neznalec sedl na prdel a pochopil, v čem tkvěla Myslivečkova genialita. (06.01.2024)