Il Boemo

O zpustlých mravech 18. století jsem viděl dost mnohem lepších filmů, k tomu nebylo nutné zaštiťovat se jménem českého hudebního skladatele, o němž se tady dovídáme dost málo. Nejiskří to ani v ději ani v dialozích, zoufalá nuda. Zaujala mě jenom dobře vystihnutá fyzická podoba neapolského krále Ferdinanda IV. a jeho nevšední teorie o konzistenci hoven. (08.03.2023)

Petr Václav se pustil do projektu na naše poměry rozhodně ambiciózního. Kritiky oceňovaný a na ceny vyslaný Il Boemo je vskutku film minimálně evropského formátu a tolik takhle ambiciózních projektů u nás opravdu nemáme. Celý film stojí na Vojtěchu Dykovi, který prakticky nesleze z obrazovky. Navíc je drtivý většina filmu v italštině a on to zvládl s velkým přehledem a grácií. Za to si zaslouží absolutorium. Bohužel na mě Il Boemo působí tak trošku jako dobové kostýmní cvičení. Jednotlivé italské pěvkyně a milenky mi přišly hodně necharismatické a prakticky zaměnitelné a celkově jsem se bohužel dost nudil. Rozhodně je vidět, že se snažili o co nejlepší dobové vyznění a peněz rozhodně moc nebylo. V tomto směru se tvůrcům povedl téměř husarský kousek, ale celkový výsledek to v mých očích tolik neovlivnilo. (10.09.2023)

(Viděno v originálním znění s českými titulky) „Věřím, že pouze pěvec, který jde na hranici možného, na hranici uvěřitelného, může zosobnit bohyni nebo boha, nadlidského hrdinu, vyjádřit nejvíce strhující city.“ - „Dávej si ale pozor. Nehraj si s ohněm.“ Režisér Petr Václav se od (absurdně a nepochopitelně Lvy ověnčené) Cesty ven výrazně posunul a tentokrát jsou ty pozitivní reakce (a v době kdy píšu tento komentář minimálně i nominace v technických kategoriích) konečně na místě. Ve svém žánru to sice není úplná bomba, ale o nadprůměrnou záležitost se v tomto případě rozhodně jedná. Krom řemeslné kvality, které upřímně nemám co vytknout (ach ano, znovu hořké vzpomínky na Cestu ven), musím film pochválit, že i přes značnou délku jsem se vcelku solidně bavil a užíval si pasující italštinu. Snímek navíc má své silné momenty a osud hlavního hrdiny (jakkoliv známý) mi nebyl lhostejný, spíš naopak. Sice se dílko občasné ztrátě tempa a svižnosti nevyhnulo, ale nudit jsem se nestačil ani na chvíli. Celkově to vidím na slušné 4*. (26.02.2023)

Tak nám to tu místní znalci i kritici sepsuli co se do Josefa Myslivečka i Petra Václava vešlo! Amadeus z chodbince prej... Jsem si jist, že nejeden z komentujících ani kdo byl Mysliveček do doby než viděl film nevěděl. Mysliveček? To je malej panák Staré myslivecké ??? --- Samozřejmě má každý na svůj názor právo, ale ruku na srdce. Kdy někdo něco takového naposledy natočil aby to obstálo a já teď asi budu šokovat v celosvětovém měřítku? (Ne Jíšku prosím nezmiňujte!) Vždyť ten film byl úžasný. Příběh z konce rokoka o jednom z našich geniálních skladatelů ! To jsme na tom my Češi s patriotismem fakt tak blbě? S hrdostí na naše lidi a s hrdostí, že o nich konečně někdo natočil životopisný film? To si ty naše vlajky umíme dávat jen na profil na FB??? Srovnávat to s Amádeem jde možná tak jen díky stejné době, kdy se příběhy geniálních skladatelů odehrávaly (byť Mozart byl spíše později). Ale z hlediska rozpočtů tu srovnáváme nesrovnatelné. Já sám nejsem zrovna příznivcem oper, byť vážné hudbě holduji. Ale k operám si razím cestu jen velmi těžko a jsou to spíše jednolivé kousíčky co se mi líbí, než abych šel na něco co bude trvat 2 hodiny...  Přesto mi tohle moc sedlo. Vzpomněl jsem si u toho na nádherný film Farinelli, kterému je už taky nějaký pátek. Jestli jste Il Boemo ještě neviděli, rozhodně volte verzi v italštině. Dává to filmu nádherný dobový feeling. Vojta Dyk tu předvedl skvělé herectví a je sakra dobře, že se role Myslivečka zhostil někdo, kdo hudbě rozumí tak jako on. Už párkrát jsem s ním viděl jeho výlety do vážné hudby a vždy to stálo za to. Vždy je lepší když do not kouká někdo, kdo ví co tam ten zápis znamená (byť nezpívá), než někdo, kdo to jenom hraje. Výprava byla skvostná. Já mám rád detaily a tak jsem se občas během probíhajícího děje zaposlouchával i do zvuků z ulic linoucí se jako podkres otevřenými okny. Klapot koňských kopyt a kola kočárů, hlahol měšťanů při jakési zábavě či jen uklidňující zpěv kosů... Nádhera. Někdo si s tím vyhrál a to já umím ocenit. V Benátkách jsem byl opravdu hodněkrát, ale vždy až na jednu vyjímku svatby jen na ulicích. Vždy mne zajímalo jak to asi vypadá uvnitř v těch palácích, jejichž od řas zelené zdi zdi omývají slané vody kanálů. Jaká staletá tajuplná zákoutí a prostory asi uvnitř skrývají. Většina z nich měla vždy zavřené okenice a nebylo to věru siestou jejich obyvatel. Město se díky turistům vylidňuje a stává neobyvatelným. Teď byla možnost do těch paláců z dob kdy Benátky byly republikou nahlédnout. Na jejich nádherné fresky na zdech, iluzivní malby... Prostě nádhera. Do toho příběh našince, který miloval hudbu a chtěl se v ní zdokonalit a následně i prosadit v daleké Itálii, která tehdy diktovala tón.  Jistě, to mohlo dobrodružnější, vášnivější, napínavější, dramatičtější... Ale co když byl záměr natočit to tak jak se nakonec povedlo? Já byl spokojený, film jsem si užil a vzhledem k nízkému hodnocení přihazuji ještě jednu napsanou operu ! Tleskám! * * * * * (26.03.2023)

+3* Až po Českém Lvu jsem se dostal k tomuto vyzdvihovanému a oceňovanému životopisného filmu. Trochu jsem tentokrát krotil očekávání a vyplatilo se, protože jsem nebyl tolik zklamaný. stejně jako u nedávno viděného Zátopka, protože nenaplnil moje naděje. Tentokrát byly však k tomu jiné důvody. Na první pohled bylo vidět, že film neměl dost velký rozpočet jak by si podobný historický film zasloužil. Ani mi to nepřišlo ohledně kostýmů, masek či interiérů, ale spíš mi k němu nesedla zejména kamera. Herecké obsazení průměrné, ale dostatečné a možná jen camea známých tváří byla zbytečná. Myslím, že i s příběhem se dalo víc pohrát, protože mě přišel děj dost utahaný a bez výrazné "šťávy". Porno to rozhodně nepřipomíná, jak se objevilo v některých recenzích na internetu a erotika je zobrazována decentně, takže si chlípníci moc neužijí. Ale je vidět, že i v dávných dobách šla cesta k úspěchu přes postele, tak bych z toho zas nedělal takové aféry, jak je to dnes módou. Barokní styl mám rád, tak si užily oči i uši a myslím, že můžu hodnotit lehce lepším průměrem, ale bohužel ke čtvrté hvězdičce se to nedostane. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.03.2023)