Ecce homo Homolka

Kdo by neznal rodinku Homolkových a jejich eskapády?Snímek se odehrává během jednoho dne ve kterém vidíme pražskou rodinku,kteří připomínají spíš nějaký uřvaný burany z italského venkova než civilizované lidi,kteří bydlí na pražském Žižkově.Nejprve se s nimi setkáme v lese,kde se kochají krásou přírody a baletním vystoupením Heduš,vzápětí uprchnou do svého bytu,aby se dohodli,že půjdou jako celá slušná kulturní rodina na koníčky do Chuchle.Samozřejmě to celé dopadne néé podle jejich představ,ale jako seznámení s trilogií je excelentní.Opět zde můžeme vidět jednoduchý příběh,téměř bez zápletky,který spoléhá na estrádu hereckých výkonů s nezapomenutelnými někdy až triviálními dialogy a s velkým množstvím skečů,kde občas nevíte,jestli máte soucítit s tím anebo s tou,protože se furt někdo cítí uražený,což vyústí v řadu komických scének.Hereckým výkonům není co vytknout.Mě se nejvíc líbil Josef Šebánek v roli dědy a to jeho Tě říkám,jestli...,ale samozřejmě Heduš v podání Heleny Růžičkové stojí za to.No zkrátka všichni jsou bezvadný,jak říká ještě přiopilý Ludva svým rodičům.Role dětí si zde zahráli synové Miloše Formana,Matěj a Petr.Za mě nekompromisně 100% (22.01.2021)

Co je vlastně na téhle komedii tak cenné? Také vzhledem k další Papouškově tvorbě mám pocit, že to na začátku natáčení nevěděl ani on sám. Právě díky tomu, že tvůrčí záměr byl minimalistický - totiž převést na plátno obraz jedné reálně existující „veselé“ rodiny - vznikla víceméně bezděky komedie, která vypovídá strašně moc o lidech a době svého vzniku. --- Já tu dobu pamatuji, jsem věkem blízký sourozencům Formanovým, a nevzpomínám na ni rád. Ne, v tomto případě nejde o bolševika, nýbrž o naturalistický obraz sexuální revoluce, která tehdy probíhala nezávisle na politbyrech v celém západním světě. Hippies nadělali největší kravál, ale revoluce možná ještě zásadněji probíhala v rodinách. Tato komedie zobrazuje poslední léta existence dnes vymřelého živočicha zvaného „muž - hlava rodiny“. Všimněme si, ženy ještě bez námitek vykonávají všechny takzvané ženské práce, ale už vůči mužům ztratily jakýkoli respekt, stejně jako potomci k rodičům, mladší ke starším, a vůbec lidé k lidem. --- Homolkovi si to ještě plně neuvědomují, ale rodina už ztratila důvody existence. Ženy už mohou dobře žít bez mužů a muži bez žen, na šoustání manželství nepotřebují, a děcka koneckonců vždycky nějak vyrostou. Bytová krize u nás ještě nějaký pátek držela rodiny pohromadě (rozvedení spolu přečasto stejně museli bydlet dál), ale už tehdy bylo založeno na to, co dnes všichni uznávají: rodina a rodičovství jsou pouze jedním z řady rovnocenných způsobů existence dospělého člověka. --- Papež a já si myslíme, že je to špatně. Asi proto jsem z tohoto filmu pokaždé tak moc smutný. Takhle nějak žertovali žoldnéři mašírující k bělohorskému bojišti. (29.08.2010)

No něco podobného jsem čekala.... Film divákovi nabízí několik scének ze života obyčejných lidí, přičemž nechápu, co tam dělá ta milenecká dvojice. Jestli je to vtipný? Místy. Místy je to ale i dost smutnej film (prchající lidi z lesa, "Chtěla jsem tančit"), tak nevím. Je to jako by umělecký režisér chtěl natlačit jakési hlubší motivy do filmu u obyčejné masňácké rodince. V každém případě nejvíc se mi líbila dvojice babička-dědeček, kteří se k sobě chvílemi chovali strašně, ale zároveň se měli rádi - bože, zní to jako klišé, ale je to tak. Josef Šebánek a Helena Růžičková coby jeho filmová snacha táhnou celý film a bez nich by to byl jen experimentální film, který vznikl ve správné době. Myslím, že ale v 60. letech vzniklo mnohem víc českých filmů, které si zaslouží lepší hodnocení než které má rodina Homolkovic. Není to trochu k zamyšlení? (15.11.2011)

Keď dokáže Spielberg priznať, že pri tvorbe Jurského parku sa inšpiroval Cestou do praveku, prečo preboha Brooks a spol. nepriznajú, že predobrazom Simpsonovcov sú českí Homolkovci? :))) Lenže oni sa alibisticky zbavili babičky a deda šupli do starobinca a tak majú po problémoch s autorskými právami, parchanti jedni....Rodina je základ státu, máma je více než manželka, deti mají radši dedu, ale kdo ví.... (15.04.2013)

„Příště půjdu na fotbal, to si pamatuj! Nebo se zase ožeru. Nebo půjdu na fotbal a ještě se ožeru!“ :o) Ačkoliv jsem viděl tento film celý poprvé až teď, musím říct, že pár scén jsem z něj už dost dobře na základě ukázek znal. Skoro se chce mi říct, že jsem klidně mohl zůstat u těch ukázek, pravda, neodštrkl bych si další z filmových restů, ale obsahově bych možná zase o tolik nepřišel. Taky samotný film mohl trvat o půlhodinu méně, nebo o hodinu déle (však on taky Papoušek natočil o rok jakési pokračování) a taky by se možná tolik nestalo, vzhledem k tomu, že samotný děj tady jde celou dobu tak trochu odnikud nikam... Ecce homo Homolka je klasický případ československé nové vlny, jdoucí přesně podle oblíbeného hesla Věry Chytilové "film přeci nemusí mít příběh, to je úlitba divákovi, ale režisér žádný příběh nepotřebuje, pokud dokáže vystihnout pohled na problematiku..." No a v tom, co chce Papoušek rozehrát a ukázat, ten film funguje, docela se mi zamlouval i ten silně komediální nadhled v ukázce rodiny plné nedorozumění a věčných hádek, úspěšně použitý i bez toho, aby se Homolka překlopil jen do prvoplánové komedie. Jen se mi ten film, postavy i humor v něm během 80 minut už kdesi v polovině omrzeli a jak jsem se u některých scén bavil a považoval je za velmi výstižnou sondu, tak u jiných jsem se postupně neubránil neskutečně otravným pocitům a pro mě z toho „kultovní“ záležitost, ke které bych se chtěl vracet, asi vážně nevzejde. Vedle některých scenáristických perel bych si však troufal vyzdvihnout pěknou kameru a k ději až kontrastně poklidnou hudbu Karla Mareše. [65%] (05.12.2021)