Pocta Freddiemu Mercurymu

Ako je na plagáte, There Can Be Only One Freddie, a ani na tomto koncerte sa mu nikto ani nepriblížil. Možno najviac George Michael, na ktorého čsfd pri účinkujúcich zabudlo, ale inak slabšie výkony, Elton John sklamal, Axl Rose škriekal miesto spevu a Liza Minnelli celkom falošne. Kultové postavenie mal tento koncert asi krátko po Freddieho konci, ale dnes si radšej pozriem koncert z Budapešti alebo niečo iné s originálom. (03.01.2024)

Výnimočný koncert začína skvelou vypaľovačkou Tie Your Mother Down, pokračuje baladami aj rockovými songami ako Hammer to Fall, či I want it all. Najviac sa mi páčil George Michael a to čo spieval - Somebody to love. Dovolím si tvrdiť, že to bolo lepšie podanie ako od Freddieho. Nezabudnuteľný song. Na konci najvačšie hity - We Will Rock You, We are the Champions. Koncertná delikatesa. (14.05.2009)

Takoví muzikantští Avengers... Akorát ten hlavní už s nimi sice nestojí na pódiu, ale stejně tam je. Těžko z toho koncertu vybrat nejlepší moment, protože Under Pressure v podání Davida Bowieho a Annie Lennox je sice přímo úchvatné, ale Elton John si s The Show Must Go On a s Bohemian Rhapsody (za přispění šíleného Axla) poradil stejně skvěle, zároveň s tím je třeba jedním dechem zmínit Sealovu verzi Who Wants To Live Forever, andělskou Lisu Stansfield (sólo v I Want To Break Free i v dokonalé These Are The Days Of Our Lives s Georgem Michaelem), Roberta Planta, který zpívá Crazy Little Thing Called Love (a strašně mu to sedí, na rozdíl od paradoxně velmi zeppelinovského Innuenda, které se mu opravdu nepovedlo a on dobře věděl, proč ho nechtěl mít na záznamech)... A to jsem málem zapomněl, že při Tie Your Mother Down spolu hrají Brian May a Slash a tak dále, a tak dále. Atmosféra je velmi silná a zvláštní, je to zároveň truchlivé i důstojně zábavné rozloučení, slzám ani úsměvu se asi neubráníte. Nejdojemnější jsou záběry na Johna Deacona, který je očividně velmi smutný, zatímco Brian May a Roger Taylor se jakžtakž drží, ale občas i oni utřou oko. Není divu. (07.08.2019)

Jestli hodnotím spávný koncert:) (viděl jsem asi hodinový sestřih), tak musím konstatovat, že to není špatné, ale Axla fakt víckrát vidět nemusím. A popravdě řečeno, z těch hvězd přelomu osmdesátek a devadesátek jsem bezpečně poznal jen Eltona Johna a Davida Bowieho, ve zbytku jsem dost tápal. Pětihvězdičkový dojem zkazil právě Axl, když vlít do Eltonovy verze Bohemian Rhapsody. To by fakt jako nešlo. (29.01.2019)

Problém s podobnými bombastickými koncertami pre nejakú tú "noble cause", ktorá sa vždy nájde, je v špecifických britských reáliách(a nielen v nich, tento model spomínam najmä kvôli filantorpickej tradícii, ktorou si väčšina Britov utišuje trýznivé tortúry vlastného svedomia v živote neobmedzeného konzumu) v nezaväzujúcej anonymnosti výpovede jednotlivých účastníkov, podobajúcej sa skôr davovej psychóze ako presvedčenému konaniu. Jednoducho myslieť si, že zachránim svet účasťou na koncerte je mylné a zároveň tragické, lebo sme takto opojne ukojený davovým zážitkom schopný bez problémov sa vrátiť k zabehaným koľajam životov, ktoré sú v skutočnosti tým čo treba zmeniť. Nič z toho však nemení na fakte, že Queen patria ku nesmrteľným kapelám a tento koncert je peknou a výstižnou bodkou za životom jej frontmena Fredieho. Tie reči okolo toho sú viacmenej mojou chorobou z povolania:). (16.09.2008)