1917

První půle 9/10, druhá 5/10. Úvodní exkurze do postapokalypticky nasáklých zákopů a kráterů je přesně to, v co jsem dlouhá léta doufal - tedy sugestivní trip napříč peklem První světové, která dlouhodobě zůstává filmově nevyužitá. Atmosférou prosáklá cesta blátíčkem v končinách, kde jsou jedinými kamarády ostnatý drát a hnijící mrtvoly koní i lidí, je pro smysly fenomenální pastvou (speciální dík patří i ambientní hudbě) a jednozáběrová forma přidává veškeré sugesci řádné turbo. Dialog dvou mladých vojáků vše dle potřeby podtrhuje / odlehčuje / zaobaluje. Je fajn, že do válečných dekorací někdo napumpoval pořádnou porci peněz i zájmu, aby věrohodně oživil kolosálnost a hrůzy konfliktu, na nějž je lepší nezapomínat. No. Od havárie skopčáka se bohužel začne chleba lámat a všechno se rozmělní do čehosi... ničeho. Sice pořád ještě zaujme malebnost nočních záběrů hořících ruin a závěrečný "bombing run" dokonce přinese náznak vzruchu, jinak se ovšem odehrává rutinní survival, neschopný kamkoliv posunout své ambice. Což je u daného tématu (a v rukou daných tvůrců) strašná škoda. Btw, němečtí vojáci byli zjevně předkové stormtrooperů. (12.02.2020)

Bol som úprimne prekvapený, aké skvelé to bolo. Bál som sa artovej jazdy vyžívajúcej sa v ilúzii jedného záberu, ale tá kamera (zďaleka nie statická a divadelná!) je úplne úchvatná. Vôbec to nepôsobí samoúčelne, naopak absencia strihu a dynamická kamera tomu dodávajú riadne tempo. Príbehovo to pravda nie je nič prevratné, ale je to skvelá zmodernizovaná žánrovka o Veľkej vojne, ktorá filmársky ostala v tieni neskoršej Druhej svetovej vojny. (20.06.2020)

Dva vojáci se proplétají zmateným labyrintem zákopů, vystrkují hlavu a vydávají se mrtvou krajinou kamsi... A já je jenom nesleduji, kdepak, já jdu s nimi, přesně takový mám pocit, když se přistihnu, jak se v sedadle instinktivně krčím a jak se snažím vidět víc než kolik mi film právě ukazuje. Protože jsem si takřka jistý, že tam za tím horizontem něco nebo někdo číhá, a mám strach. Takže i když bych na 1917 mohl najít nějakou mušku, ten zážitek, který mi pánové Mendes, Deakins a Newman zprostředkovali, ten zážitek je nade vše. Zpracování filmu bere dech (spíše než Zachraňte vojína Ryana se mi vybavovalo Gallipoli) a velký podíl na tom mají i herci a jejich nesmírně autentické emoce a vyděšené tváře. Po Dunkerku další válečný snímek s klasicky pojatou zápletkou a originálním zpracováním, ze kterého se podle mě rychle stane klasika. (13.02.2020)

Kolega gudaulin použil termín zážitková kinematografie, což je naprosto výstižný termín. Dokonce jde o tak zážitkový film, že sledování filmu není pocitově bezpečné... - jdete totiž s oběma vojáčky přes výmoly, hromady mrtvol, přes opuštěné zákopy, přes opuštěný statek i rozbombardované město, cítíte únavu, obavy, smrad rozkládajících se kdysilidí, prostě zážitek skoro jako ve skutečnosti. Fenomenálně natočeno. Případnou nereálnost situací či historickou nevěrohodnost ponechávám orgánům činným v historickém bádání. Moje vědomosti o 1SV se rovnají středně pozornému studentovi střední školy, kterého sice děják baví, ale snaží se hasit zapalující se lejtka... každopádně jméno George MacKay si poznamenávám do notýsku, protože tomuhle herci věštím slibnou budoucnost. Jeho výkon byl přesně podle mého gusta, nepřehrával, ale vdechnul své postavě správné emoce. Závěrečný song v lese mě přikurtoval do sedačky. A shledání s bratrem kamaráda bylo emočně silné. Jestli má film předat divákovi nějaké poselství skrze obraz a zvuk, tady se to povedlo na výbornou a nějaké logické (asi)díry mě nechávají zcela klidným. (30.03.2021)

„Když neuspějete, bude to masakr. Přijdeme o dvě jednotky, 1600 mužů včetně vašeho bratra. Myslíte, že to stihnete?“ - „Ano, pane.“ - „Nějaké otázky?“ - „Ne, pane.“ Jak je tahle extrémně důležitá mise nebezpečná se však ukáže až posléze…Řemeslná stránka je perfektní, Sam Mendes si s řadou scén opravdu vyhrál, dokáže díky tomu diváka velmi rychle přenést více než 100 let nazpátek a udržet ho tam po celou projekci. Jeho budování stísněné, napínavé atmosféry (a to jak za plného světla, tak třeba při výtečné noční, osvětlené pasáži) funguje takřka dokonale. Výsledný zmar, smutek, ale i vědomí velké statečnosti a sebeobětování jsou působivé…potud mám jen slova chvály. Problém ovšem je, že i přes velký důraz na detaily a dobovou věrohodnost se řada momentů stane obětí „hollywoodštiny“. Takže pár postav je takřka nesmrtelných, neunavitelných, jisté scény zas krapet přepálené (ale též bych radši poslouchal dojemnou píseň, než se staral o to, že mi někdo může skočit do zad, ehm). Za to 1* strhnu, jinak velká spokojenost. (19.04.2020)