Diaľava

Road movie o zvláštní cestě na východ, během níž se vlastně nic zajímavého nestane. Chápu, táta a syn k sobě během ní hledali cestu, ale nejsem si jistý, jestli ji našli. Ano, pak v cíli cesty to vypadá, že si rozumí, v plánování špionážních metod jsou roztomile klučičí, ale mám takový pocit, že v momentě, kdy nasednou do auta na cestu zpátky, si mladej zase nasadí sluchátka a všechno bude při starým. Z tohohle pohledu mi to vyšumělo trochu do ztracena, stejně jako jim dvěma samotný účel cesty. Jo, a to podstatný - vlastně nevím, jestli mě to bavilo sledovat. Dvě a půl, ale některé výjevy z ruského městečka zajímavé jsou, tak tři ať nežeru. (02.08.2023)

Vznik Dálavy jsem sledoval asi polovinu produkce, protože jsem se setkával s Martinem Marečkem a dělal s ním "časosběrné" rozhovory o tom, jak postupuje - Měl jsem teda jedinečnou šanci vidět, kolika tvary a fázemi si tenhle film prošel a jak moc je jiný než původní koncept. I to docela zvyšuje můj následný divácky zážitek, když vidím, jak se po dlouhém hledání tvůrci našli. Jako tolik jiných dokumentů sice platí, že je zajímavější se o něm a jeho implikacích bavit a diskutovat, než ho sledovat, ale to nakonec nemusí být nutně výjimka - dokument jako první bod diskuze mi přijde ok. 70 % (16.01.2020)

Pozorovatelské dílo, které prozrazuje hluboké porozumění postavám (dané tím, že s Vítkem Kalvodou Martin Mareček pracuje opravdu dlouho) a nevšední ambice lyricky zachytit unikavý vztah otce i syna, kteří cestují do dálavy, aby překonali pocit vzájemného odcizení. Zvláštní kroužení a neporozumění, míjení a unikání mezi prsty patří k nejlepším okamžikům filmu, který občas trochu zápolí s tenkou hranou dokumentu a fikce, nenachází tak přesný, výstižný jazyk, aby vyprávění hladce plynulo a všechny detaily vypovídaly do potřebné hloubky. Z tohoto pohledu trochu ztrácí na Nic jak dřív, K oblakům vzhlížíme či Sólo. Každopádně jde o vnímavé a v nejlepších momentech úsměvně mrazivé dílo o nepřekonatelných propastech v prostoru, kultuře i lidských vztazích. (08.11.2019)

[KVIFF 2019] Takový dokument. A vlastně ani ne. Spíše dost realistický a vlastně velmi dobře udělaný. Uvěřitelně. Možná až moc. Sledujeme už od počátku bizarní příběh Čecha s Čechoruským synem žijící v Česku, kteří se rozhodnou navštívit jeho exmanželku a dceru v Rusku. Cesta autem sebou nese dvě hlavní postavy otce a syna, kteří si vlastně nerozumí a neumí spolu mluvit. A dochází k totálně absurdním a bizarním hláškám a záležitostem, které prostě napíše jen sám život. A já jakožto fanda tohoto typu humoru se královsky bavím. Více než u kdejaké hrané komedie. V každém případě dojde ke sympatiím a já se dívám na dvě postavy, kterou jsou dejme tomu ztraceny v Rusku a neví co dál. Vlastně docela i frustrovaně silná záležitost. A vlastně taková blbost. Taky nechtěná. Ale vyšlo to. (07.07.2019)

Komorní dokumentární roadmovie o otci a synovi, kteří se vydají na dalekou cestu do Ruska aby navštívili/našli matku a dceru, které z jistých důvodů dlouho neviděli. Během té cesty se pak snaží najít cestu sami k sobě a slepit svůj polorozbitý vztah. Pozorovací styl mi v tomhle případě nijak nevadil, mnohem horší je nicméně to, že zhruba od poloviny je Dálava, střídmé stopáži navzdory, trochu nuda a hlavní dvojice nedokáže natolik strhnout aby to divák vydržel bez koukání na hodinky…60% (09.03.2023)