Richard III.

Shakespearovy hry jsou nadčasovým materiálem, ikdyž vlastně Olivierův Richard III. je jedním z těch ranějších zpracování. Když divák sleduje několik desítek staré filmy, tak musí počítat s tehdejšími filmařskými postupy, což může zahrnovat extrémní herecké kreace na place, nebo přehnaně údernou hudbu. Ale to vem čert! A proč?! Protože Laurence Olivier jako úlisný, slizký, podlý, intrikářský, kulhavý, vlezlý a na všechny strany hrající Richard. Jeho herecký výkon (tedy možná až na závěrečné posmrtné tiky) opravdu zaslouží klobouk dolů, a to zejména jeho monology vedené přímo do kamery. Zkrátka film, který není zrovna pro každého (i já jsem k němu přistupoval s jistou mírou odstupu), ale jako historické drama funguje solidně. (11.03.2011)

Ze začátku jsem k filmu přistupoval s nedůvěrou, obávaje se nudy (přestože si libuji v monumentálních historických velkofilmech). Ovšem všechno bylo zbytečné. Laurence Olivier, ať před kamerou či za kamerou, mě nedonutil nudit se ani na chvilku a já se jen kochal strhujícími hereckými výkony v pestrobarevných kostýmech a kulisách. Možná jde o nejlepší převedení Shakespearova díla na plátno, to nemohu posoudit. Ovšem mohu říci, že vy všichni, kteří se bojíte divadelní nudy, bojíte se neoprávněně. "Richard III." je strhující historický velkofilm se skvělou výpravou (i když ne zas tak drahou), který by žádného milovníka historických filmů neměl zklamat. P.S.: Richard v podání Laurence Oliviera je jeden z nejcharismatičtějších záporáků, kteří se kdy objevili na filmovém plátně. (21.03.2008)

V prvé řadě souhlas s plechulkou - tak charismatického hajzla a intrikáře jsem už dlouho neviděl. Shakespearovy hry mě vždy spíše nudily. U tohoto filmu je tomu úplně naopak. Z některých výkonů (hlavně Larry) jde až mráz po zádech a musím se přiznat, že ač byl Richard sebevětší hajzlík, fandil jsem mu jak to šlo. Můžu s klidem prohlásit, že Larry je nejlepší "shakespearovec" všech dob. (21.03.2008)

Je fascinující sledovat Oliviera, jak divákovi s neskrývanou radostí odkrývá v monolozích záměry a výsledky svých intrik a lží, jak se hadím hlasem vemlouvá do přízně žen, dětí, bratrů, aby pak jako král sedící na trůnu uprostřed sálu pokračoval šeptem a ve skrytu v intrikách na místě, kde předchozí králové hrdě a silným hlasem pronášeli svá rozhodnutí. Ovšem ač je Richard hlavní postava, je tu velký prostor i pro ty ostatní, takže divák díky Olivierově režii přesně v každém okamžiku ví, kdo je s kým a proti komu, kdo je čí bratr, kdo patří ke královně... Snad je Olivier producent nedokázal sehnat více komparsu pro závěrečnou bitvu a herecky ho proškolit, takže těch pár postávajících statistů vypadá nedomrle, ale to je jen smítko na jinak skvělé filmové adaptaci. Zatímco v Romeovi a Julii stmelila dva rody tragická láska, Yorky a Lancastery musela spojit nenávist ke krvavému tyranovi. (02.11.2009)

Od úvodního (perfektně odehraného) Olivierova monologu jsem si ten příběh užíval jako bych byl na divadle. To se mi u filmů opravdu často nestává. ...-Je zajímavé (a časté) jak tradice (i díky příspěvku jistého Thomase Moora) a jedna povedená divadelní hra vyrobí netvora z vysoce postaveného feudála,jehož pohnutky a činy nijak zvlášť nevybočovaly mimo rámec ,,běžných" počinů tehdejší doby. Samozřejmě že historii píšou vítězové (klišé!). (05.05.2010)