Večný svit nepoškvrnenej mysle

Kaufmanovský narativní experiment si vždy pustím, když se zklamu v lásce a musím říct, že mi alespoň na chvíli vymaže paměť. (28.06.2020)

Z počátku se film zdá velmi zmatený, ale po bravurně zvládnutém konci vše najednou zapadá a začínáte si říkat: „A jo...“ Neskutečné vizuální efekty, perfektní střihy a skvělý herecký výkon Jima Carreyho! (20.05.2021)

Nejlepším filmem od Charlieho Kaufmana bych toto rozhodně nenazýval (aspoň za mě). Nápad je opět velmi originální, to ano, herci hrají skvěle, natočeno je to doslova profesionálně a soundtracky se mi tu také líbily, ale chybí mi tu toho víc, a pár věcí mi tu i vadilo. Jednu hvězdu bych strhl právě za to, že po zhlédnutí na mě nedolehl takový ten hlubší, hloubavější pocit jako po Asi to ukončím a V kůži Johna Malkoviche. Druhou hvězdu poté kvůli lehce otravnému způsobu vyprávění (především zezačátku), pár otravným scénám, které byly zbytečně dlouhé (Jim Carrey jako dítě) a že se to nebralo až tak moc vážně (objevila se tu i komedie). Nejvíce se mi asi líbila poslední třetina filmu (především dům na pláži až konec) a celkově scény, kdy to ve vztahu jiskřilo. Nic víc asi neřeknu, protože nechci spoilerovat. Vyhodnocení: Celou dobu mi vrtalo hlavou, kde ta blondýna hrála - ve Spidermanovi Mary Jane 🤩! (05.12.2021)

Shrnout tohle do primitivního poselství, že konce vztahů jsou na hovno a bolí, ale po čase jsme stejně rádi, že na ně můžeme vzpomínat, by bylo kapku necitlivé, protože tahle meta romantika má v sobě mnohem víc a prezentuje to, o čem život skutečně je (výjimečně nemyslím peníze) - lásku (alespoň se to o ní říká). Kouzelný na tom není jen bezchybný Jim Carrey, který zaujme svojí spotless povahou, ale především dvojice obyčejně hororových postav - Kate Winslet, která svojí svéhlavostí s oběma svými filmovými amanty krásně kontrastuje, a Kirsten Dunst, která překvapivě není jen navíc, ale skvěle myšlenku kolem zapomínání na nepodařené vztahy dotváří; a je spravedlivé říct, že obě jsou v tomto snímku (ne)překvapivě perfektní. A navíc, sledovat mladého Marka Ruffala se vzhledem Leonarda z TBBT je k nezaplacení. (24.04.2022)

"Můžeš někoho vymazat ze své mysli. Dostat je ze srdce je jiný příběh.“ Tak po delší době na druhé vzhlédnutí už si to kvůli časovým skokům sedlo do ozubených koleček v mé hlavě na sto procent. Charlie Kaufman názorně ukazuje jak bojovat za osudovou lásku. Ve snímku se střídá deprese, bezradnost, radost i vtip. Třaskavá chemie mezi dvojicí Jim Carrey a Kate Winslet. Hodně se tady tlačí na divákovu psychologii a vnucuje mu myšlenku jaké by to bylo nechat si vymazat paměť. Jedinečný film! 10/10 (27.07.2022)

,,Dívej se na cestu!" ,,Stejně vidím kulový.." (29.04.2023)

"Rozkrok mám pořád, stejně jak si ho pamatuješ.. Fuj!" Přiznám se, že jsem čekal trochu víc. Bylo to takové chaotické... "Mám tě přečtenýho! .. Ty máš přečtený celý lidstvo!" (29.07.2023)

Naozaj krásny romantický film, hoci podaný veľmi netradične. A možno práve to bolo na ňom také príťažlivé, spolu s výbornými hereckými výkonmi. Kiež by sa Jim Carrey dostal častejšie k takýmto filmovým rolám a zanechal postavy hlupákov s gumeným ksichtom. Budem mu držať palce. (18.08.2004)

podla môjho gusta bolo len dvadsať minút , potom mi to pripadalo prekombinované. Nie pre mňa to nezachránila ani Kate WINSLET. Dobrá recenzia je tu od Marigold,tam je to celé... (22.12.2004)

Opravdu překapivě dobrý film s výbornými výkony herců od kterých by to člověk snad ani nečekal. Jim Carrey je překvcapivě umírněný, ještě mnohem více než v Truman Show, v podstatě jediná grimasa kterou použije je ÚPLNĚ NORMÁLNÍ ÚSMĚV. Už ho prostě musím uznávat jako herce, Muž na měsíci a Truman Show nebyly prostě náhoda! ;) A to nemluvím o skvělé kameře a střihu a režii, které jsou strhující a v efektech prolínání obrazů a mazání v Joelově mysli je to spusta vizuálních lahůdek a výborných režijních nápadů! (17.02.2005)

Přiznám se bez mučení, že scénáristický talent Charlie Kaufmana mě zaujal už ve skvělé (a trochu bolestné) komedii V kůži Johna Malkoviche a od té doby jsem vždy maximálně zvědavý na jeho další počin. Vždyť scénáristů, kteří se ladně vyhýbají všem možným klišé a dokaží napsat vtipné, překvapivé, maximálně promyšlené a nebo citlivé filmy, je jako šafránu. Těžko bych věřil, že se budu tolik bavit na (dosti nečekaně obsazeném) romantickém filmu. Příběhu o firmě, pro kterou není problém vymazat vám z hlavy nepříjemné vzpomínky (schválně, kdo po tom alespoň někdy nezatoužil!) na partnera, psa, dítě... a dělá to v tak amatérském prostředí, kdy se ve vašem bytě pořádají zběsilé večírky, zatímco vám probíhá automatické vymývání mozku, je natolik neuvěřitelný jako alarmující. A pak nastane okamžik, kdy si uvědomíte, že vzpomínky jsou tím, co utváří vaši osobnost, vaše zkušenosti a zjistíte, že přestože spousta z nich je bolestných, nechcete o ně za žádnou cenu přijít. A přesně v této situaci se ocitl hlavní hrdina Joel a začal za své vzpomínky bojovat všemi možnými prostředky, které máte k dispozici v umělém spánku. Zřejmě nejlepší dílo podle Kaufmanova scénáře ve výborné režii Michela Gondryho by si neměl nechat ujít žádný milovník dobrého filmu. A pak si schválně pusťte někaký hollywoodský prefabrikát, aby byl lépe vidět ten rozdíl. (13.09.2005)

Z tohodle filmu mi pokaždé běhá mráz po zádech. (30.07.2006)

Předem musím vystřihnout poklonu Jimu Carreymu, protože tady předvedl životní výkon. Co se scénáře týká, tak skvělá až hodinářská práce vystavěná na detailech (užijete si je při opakovaném vzhlédnutí), ale to je u Kaufmana dá se říct již standard a Gondry to ví a skvěle si s tím pohrál. Kéž by všechny filmy s označením romantický měli podobný nevtíravý rozměr, šmrnc a člověk si na konci skutečně mohl říct áááách jako tady. (20.09.2007)

asi najoriginálnejšia romantická komédia čo som videl...inak po každej stránke je to dobré a hlavne Carrey exceluje...mal by takýchto úloh dostávať viac... (25.11.2007)

Najlepší romantický film všetkých čias. Nečítať recenzie, ale rovno si požičať a uvidieť !!! (31.12.2007)

Scenaristicka zalezitost, samozrejme herci ako Carrey, Winslet a Wilkinson ukazuju, ze vedia plavat vzdy a vo vsetkych vodach. Dobry napad ! aj keby som to tocil ja, bolo by to dobre. (ne)uveritelny scenar !!! (07.01.2008)

Málokoho někdy nenapadlo, že by TOHLE raději zapomněl. A co kdyby to bylo realizovatelné? Udělali bychom to? Vzdali bychom se svých vzpomínek? Věčný svit neposkvrněné myslí nabízí vytváří z této fikce realitu. Když započalo vymazávání, byla jsem i nalomená, že existuje pár vzpomínek, které bych raději neměla, pak však začali hrdinové prchat ve snaze zachytit, alespoň útržky o existenci toho druhého. Já si uvědomila, že nejspíš ano, že i když bych na určité věci ráda zapomněla, stejně bych chtěla (možná i měla) vědět, že se staly. A nakonec mě Gondry odzbrojil! Scéna v rozpadajícím se domě. Úžasná hudba doprovázející uvědomění si hrdinů, že nad během celé události již nemají žádnou moc a pouze konstatují, co by dnes udělali jinak. A došlo mi, že bych nejspíš nevymazala nic. Ne, že bych bez těch vzpomínek nedokázala žít, ale ukážou mi cestu, jak se chovat dnes. Samozřejmě, film je spíše o lásce, která překoná i výmaz paměti, ale nedokážu si pomoci - spíše pro mě představuje výzvu k přemýšlení o vlastní historii. (23.02.2008)

Abych řekl pravdu, tak grimasy Jima Carreyho opravdu nemám rád, takže čím méně jich udělá, tím jsem radši. Pravdou je, že v žádném filmu jsem ho neviděl hrát lépe. Hlavní otázkou tohoto filmu je: Proč nevymazávat vzpomínky na toho, koho jsme kdysi milovali? Proč bychom na druhém měli hledat chyby (což je ostatně věčné klišé všech partnerských vztahů)? Nakonec vzpomínky je to nejhezčí, co máme, proto by bylo škoda, kdyby se je někdo snažil vymazat. Závěrem snad toto: Filmy jsou továrna na sny a pokud vás nějaký film donutí přemýšlet nad sebou samým, tak je zřejmě velmi dobrý. (16.06.2008)

Mám rád filmy, u kterých člověk musí přemýšlet, co se to tam vlastně kurva děje. Ale tenhle mi dal už vážně zabrat... Nevim, asi jsem natvrdlý (to je nakonec docela možné), ale až někde v polovině filmu jsem TO konečně pochopil a u luštění časové linie jsem se zapotil teda víc než u Mementa s Bender's Big Score dohromady... U málokterých filmů se mi stává, že bych si je hned po shlédnutí musel ve dvě ráno pustit znovu... A nebylo to jenom proto, abych si napodruhé všechno ujasnil, všiml si spousty detailů, co mi napoprvé unikly... Ne! Bylo to hlavně proto, že těch úvodních 17 poetických minut, i ten zbytek se sondou do Joelova mozku, ve mně opravdu zanechalo stopy... Na tenhle film se prostě můžu podívat kdykoliv znovu a vždy mě znovu dostane, stejně jako se do sebe vždy opět zamilují Joel a Clementine. (08.07.2008)

Mne to neseklo .. nuda aj ked musim uznat poinjtu to malo ... (14.07.2008)