Reklama

Reklama

Machři a šprti

(seriál)
  • USA Freaks and Geeks (viac)
USA, (1999–2000), 13 h 24 min (Minutáž: 43–48 min)

Tvorcovia:

Paul Feig

Hrajú:

Linda Cardellini, John Francis Daley, James Franco, Samm Levine, Matt Czuchry, Martin Starr, Joe Flaherty, Busy Philipps, Samaire Armstrong, Seth Rogen (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(18)

Obsahy(1)

Na střední škole McKinley v americkém státě Michigan se píše rok 1980. Místní, intelektuálně poněkud pomalejší sportovní hvězdy si vyznávají lásku s překrásně povrchními roztleskávačkami... ale v téhle show nás osudy této „zlaté kasty“ nezajímají. Kamera sjíždí pod tribuny, kde právě Daniel (James Franco) a Ken (Seth Rogen) aplikují rockovou filozofii na křesťanskou americkou morálku a jejich kamarád Nick (Jason Segel) se vyznává ze své víry k božstvu jménem John Bonham a skupině Led Zeppelin. Docela jiná, o dva roky mladší trojice kluků – Sam (John Daley), Neal (Samm Levine) a Bill (Martin Starr) – kteří stojí mimo společnost naopak proti své vůli (už jenom proto, že viděli Hvězdné války ne jednou, ale sedmadvacetkrát) jsou opodál šikanováni proto, že si stojí za svým názorem, že Bill Murray je skvělý komik. Mimo pomyslný střední proud stojí také Samova starší sestra Lindsay (Linda Cardellini), nejchytřejší studentka školy, která však po smrti jediné osoby, která ji v životě rozuměla ztrácí víru ve staré hodnoty a hledá nové, mezi novými přátely, kteří pro ni reprezentují opak jejího starého života.

Nejen pro svou dobu-vystihující atmosféru, skvělý soundtrack a sofistikovanost, která jej na první pohled odlišuje od seriálů typu Beverly Hills, má dnes seriál Freaks and Geeks (český překlad je poněkud zavádějící) v Americe téměř kultovní post a na imdb neuvěřitelné hodnocení 9.6 hvězd z desíti. Proto je fakt, že byl přes úpornou snahu jeho tvůrců (Paul Feig a Judd Apatow) pro nízkou sledovanost zastaven hodně nešťastný – naděje na natočení další série se rozplynuly. (Eddard)

(viac)

Recenzie používateľa Mr.Apache k tomuto seriálu (17)

Machři a šprti (1999) 

Nostalgické ohlédnutí za dětstvím a dospíváním na začátku 80. let. Sice se to odehrává v USA, ale protože jsem konec dětství a začátek dospívání prožil v úplně stejné době (i když samozřejmě v jiném systému), mohu porovnávat. Mé vzpomínky + pocity, které přináší seriál, jsou vzájemně ve velmi dobrém souznění. Normální mládež měla tenkrát zhruba stejné starosti - tady i tam - a rock 'n' roll vládl našemu světu. Výborným tahem je zaměření na dvě skupiny školáků, jejichž osudy se navzájem prolínají: starších, už téměř dospělých Machrů, a mladších, ještě skoro dětských Šprtů. Velice příjemné, úsměvné pokoukání, sympatické, výrazné postavy, a v každém díle jeden dva skvělé songy z americké rockové klasiky 70. a 80. let (Styx, Lynyrd Skynyrd, Van Halen, Alice Cooper a další). ... Vzhledem k mé slabosti pro daná témata i dobu, mi nakonec ani mírná kvalitativní nevyrovnanost jednotlivých epizod nezabrání v udělení maxima. A co teprv když to člověk konfrontuje s jinými teenagerskými seriály... Možná to byla právě doba, v níž se Freaks & Geeks odehrávají, která tvůrcům dovolila dát prostor spíš lidskosti a dobrému vkusu, než zrůdně blábolivé politické korektnosti. ()

Rozjezd (1999) (E01) 

Bez diskuze nejlepší díl. Je v něm úplně všechno, co dělá Freaks & Geeks tak dobrými a výjimečnými. Spousta scén je kultovních - např. rodinná večeře a nesmrtelná hláška otce Weira ("A víš co dělá teď...? Je mrtvý!") nebo plesový závěr s "ploužákem" Come Sail Away od Styx. Pilot krásně obstojí i samostatně, rozhodně však navnadí na další pokračování. Tak jako kdysi navnadil mě, když ho (tuším někdy počátkem roku 2000) uváděla ČT každý všední den. Nevynechal jsem tehdy jediný díl, a když jsem se jednoho dne nedočkal další epizody, dost mě to rozhodilo. Marně jsem pak ještě asi dva týdny vyhlížel další. Samozřejmě jsem tenkrát netušil, že žádná další už nebude. V každém případě, skvělé vzpomínky zůstaly, a hned jak byla možnost, ověřil jsem si, že ten seriál je skutečně tak kvalitní, jak na mě tehdy působil. Na herce z Freaks & Geeks nedám dopustit, ať už se později profilovali jakkoliv. Např. Seth Rogen je zde nezapomenutelný. V podstatě tu snad není nikdo, koho bych si nezamiloval. A vidět takového Biffa z Návratu do budoucnosti v roli tělocvikáře, určitě taky stojí za to. Ono, vidět jakoukoliv epizodu stojí za to (i když se tu a tam najdou některé trošičku slabší, lapený divák se bude stejně na každý následující díl třást jako na další dávku oblíbené drogy). Ovšem tenhle pilot, to je naprostý základ. Jestli vás nechytí, je zbytečné pokračovat. Jestli ano, jsou z vás zaručeně fanoušci. Jiné než pětihvězdičkové hodnocení v případě úvodní epizody nechápu. ()

Alko a nealko (1999) (E02) 

Po ultimátním prvním dílu přece jen malinko slabší pokračování. Od mejdanové epizody jsem napoprvé čekal trochu víc. Ale při druhém zhlédnutí (po více než deseti letech) už jsem se dobře bavil. Opilý Martin Starr, sledující Dallas, byl za všechny prachy, a scéna, v níž Jason Segel a Sarah Hagan (nedoceněná herečka, která krom zdejší postavy Millie ztvárnila neméně skvěle i jednu z "Potenciálních" v sedmé sérii Buffy) zpívají Jesus Is Just Alright od The Byrds, to málem vyzvedla na další pětihvězdu. Možná že po dalším zhlédnutí už ji tam nasolím. (12. 12. 2020: Tak tedy do třetice a... je tam!) ()

Koledníci a výtržníci (1999) (E03) 

Halloweenský díl je bezesporu jedním z nejvtipnějších. Mimo hlavní dějovou linku zabodovali Seth Rogen (zmínkou o zmeškaném koncertu Teda Nugenta) a Lindsay návrhem zajít do kina "na ten nový horror Pátek třináctého". Zdaleka to není tak tématicky všeobjímající jako dokonalý pilot, do kterého se vlezlo snad úplně všechno, co si lze kolem teenagerů z roku 1980 představít (aniž by to jen na vteřinku působilo nuceně), ale potěšující je to stále mimořádně. Už jen tím, jak se to (na rozdíl od takových Stranger Things) nedopouští žádných historicko-popkulturních lapsů. ()

Kim je moje kamarádka (1999) (E04) 

Tato epizoda tuším nebyla při premiéře na NBC vůbec odvysílána. Důvodem snad měla být přílišná kontroverznost ohledně neutěšených rodinných poměrů v domácnosti Kellyových. Při prvním zhlédnutí mě tenhle díl bůhvijak nenadchl (přestože Kim považuju za nejvíc sexy osobu celého seriálu). Po letech jsem ale ocenil zjevnou snahu zabývat se do hloubky i méně hlavními postavami (a méně populárními tématy). Tady je jasně znát, že tvůrci už začínají rozehrávat větší hru a že budou mít s Machry a šprty velké plány do budoucnosti. Bohužel, dnes je známo, že právě po zhlédnutí tohoto dílu bylo šéfy NBC definitivně rozhodnuto seriál zastavit. ()

Matika a erotika (1999) (E05) 

Zatím nejslabší epizoda Freaks and Geeks pořád znamená velmi dobrou epizodu čehokoliv. Hlavní dějová linka s Lindsay, Danielem a jejich podváděním není sice nijak úchvatná, přesto ji oba odehráli dobře, hlavně James Franco. Navíc jsme se díky ní trochu více seznámili s vietnamským veteránem, matikářem Kowcheskim. Co zachránilo tento díl od první tříhvězdy, byla vedlejší linie se Samem (jako vždy krásně přirozený John Francis Delay) a jeho pornoproblémy. Tady to ještě podtrhla stabilně famózní komika Martina Starra. Ovšem pořád by to na ty čtyři nebylo, nebýt zapojení Thomase F. Wilsona alias Biffa z Návratu do budoucnosti. Jeho učitel Fredricks je bůh! Fórky o Vetřelci na hodině anatomie v úvodu skvělé, závěrečný smích Lindy Cardellini zprvu osvobozující, ale mohli ho přece jen utnout o trochu dřív. Dost tu chyběl Seth Rogen. Zaujalo cameo roztomilé Lizzy Caplan. ()

Hráči a naháči (1999) (E06) 

Solidní rock 'n' rollový díl, jak už u Freaks & Geeks tyhle rock 'n' rollové díly bývají. Vidět Jamese Franca a Setha Rogena hrát se skupinou dalších neumětelů Sunshine of Your Love od Cream je... No, řekněme dost zajímavý zážitek. :-) Tělocvikář "Biff" opět zaperlí ("Jdi na ošetřovnu, Weire. A cestou si vyzvedni Cenu akademie."), Ken se (opět) ukáže jako největší rockový znalec z celé party, když na školním dvoře opraví Lindsay ohledně správného názvu songu "Teenage Wasteland" od The Who, a pobíhání nahého Sama po školních chodbách to celé vyzvedne až na maximální hodnocení. Sice jen opravdu těsně, ale přece. ()

Zletilí a nezletilí (2000) (E07) 

Pohodová epizoda bez nějakého velkého highlightu, zato se spoustou zdařilých malých momentů, rozesetých po ploše celého dílu. Už jen intro, kde kraluje Mr. Rosso, jich má hned několik: Např. Rossova akustická verze Im Eighteen od Alice Coopera nebo jeho debata s Lindsay (L: Víte kdo nešel na vysokou? Einstein. Thomas Alva Edison... R: Frank. L: Frank? R: Frank, chlápek, co mi tankuje benzín do auta.). Jinak tu nejde o nic převratného: Machři se snaží získat falešné občanky, aby mohli chodit do místního rockového klubu a Šprti se snaží sbalit půvabnou novou spolužačku (Kayla Ewell). Seth Rogen se stane Chésusem Garciou a za zmínku stojí odkaz na Přelet přes kukaččí hnízdo nebo citace z Shiningu. ()

Kluci a holky (2000) (E08) 

A máme tu nejslabší epizodu první poloviny seriálu. Začíná sice dobře - na zpomaleném procházení Lindsay školou za doprovodu hypnotického rockového fláku (jižani Allman Brothers Band a jejich Whipping Post) je hned znát odlišnost od jiných teenagerských seriálů, ale jinak tu bohužel není nic, co by výrazně převyšovalo průměr. Řeší se tlustý spolužák Gordon a Cindyno uprdnutí... (Ano, jakkoliv zrovna to druhé vyzní bez znalosti kontextu blbě, dá se to počítat k těm zajímavým, realistickým a v podstatě hodně milým momentům, které dělají tenhle seriál tak jiným a nezapomenutelným). No a pak tu máme zoufalého Nicka, který se snaží vyznat Lindsay lásku pomocí songu Lady od mých celoživotních oblíbenců Styx. Vzpomínám si, jak mě tehdy před těmi zhruba jedenadvaceti lety, Nickova volba písničky potěšila, a jak jsem s ním plně soucítil, i když celá ta situace je samozřejmě ze střízlivého pohledu poněkud "cringe". V každém případě je to po Come Sail Away a Renegade, použitých v pilotu, už třetí song famózních Styx v tomto seriálu. A to se počítá. Přesto všechno mě ale zrovna tento díl při opakovaném zhlédnutí bavil jako celek doposud ze všech nejmíň. ()

Máme elán (2000) (E09) 

Téměř čistě komediální, nijak ambiciozní epizoda se skvěle sednoucím soundtrackem (Ted Nugent a jeho Stranglehold rocks). Podle zdejšího hodnocení by člověk od tohoto dílu čekal nějaký znatelný pokles kvality, ale já se bavil stejně dobře jako při české televizní premiéře před jednadvaceti lety. Jediným vážnějším motivem byl Nickův rozchod s Lindsay, u něhož jsem si hlavně oddychl, že už máme to utrpení za sebou. Možná kdyby se tytéž (tentokrát většinou sportovní) lapálie děly méně charismatickým postavám v podání ne tak charismatických herců, viděl bych to jinak. Ale tohle jsou prostě Machři a šprti, takže není moc co řešit. Zaujala Nckova ex-přítelkyně s logem Van Halen na kožené bundě a jižanskou vlajkou a nálepkou "Disco sucks" ve skříňce. Jo, v osmdesátém ještě nebyla nouze o mladé rockerky. ()

Deníček (2000) (E10) 

Zpočátku vynikající díl, který si říká o titul "komediání epizoda numero uno" (Haverchuckovy telefonáty učiteli Fredricksovi a následné pátrání po jejich původci, jsou absolutně boží momenty), postupně trochu ztrácí grády a závěrečná scéna s manželi Weirdovými to svou trapností málem shodí až na tři hvězdy. Tvůrci v té době už věděli, že seriál má po první sérii stopku a podle jejich vlastních slov dávali jako pomstu do scénářů všechno možné, o čem si mysleli, že to bude vedení televize nenávidět. Mám takový dojem, že ono finální gerontodovádění, ač se většinou odehrává za zavřenými dveřmi, bylo součástí této pomsty. Bohužel, na rozdíl od některých jiných provokaček a nezvyklých momentů, které dělají Freaks and Geeks ve svém ranku tak výjimečnými, zrovna tahle kazí pozitivní dojmy i takovému fanouškovi jako jsem já. ()

Paráda a olympiáda (2000) (E11) 

Od začátku do konce fajn bezchybná epizoda, která na druhou stranu neobsahuje žádné vyložené highlighty, na které by si člověk vzpomněl i po letech. Za zmínku stojí proměna Lindsay ve slušnou školačku a Sam v disco úboru á la Travolta. Bouraćka a souboj mathletů OK. Soundtrack tentokrát spíš do funky a disca, takže tam v mých uších vítězí Slip Kid od The Who, který by v jiné epizodě nejspíš zapadl. ()

Vrata od garáže (2000) (E12) 

Tak tohle je klasický díl. Alespoň pro mě. So many memories... Atari. Amy the Tuba-Girl. Lynyrd Skynyrd! Sice je to tentokrát celé hlavně o vztazích, ale když už, tak hodně dobře. A ten dialog geeků někde uprostřed (Neal: Ráno se vzbudím a hádejte, co to vidím u postele. Bill: Hovno?) je prostě k nezaplacení. Nebo jak říká Kim Danielovi: S tou děvkou jste si taky opírali hlavy? Mezi Kenem a Amy to správně jiskří, zubní prohlídka u dr. Schweibera má téměř horrorový nádech a Nick dokonce v jedné chvíli zmíní mou milovanou Twilight Zónu! Příjemně romantický závěr za doprovodu Free Bird mých tehdy veleoblíbených Lynyrd Skynyrd mě sejmul před dvěma dekádami a spolehlivě mě dostává i dnes. A tohleto taky vždycky zabere. Jde snad takovému mixu nadělit něco jiného než pět hvězdiček? Samozřejmě, že jde. Ale jedině v případě, že nejste: 1) Fanda Freaks and Geeks, 2) Fanda jižanského rocku, 3) Našli jste ta správná vrata od špatné garáže. ()

Buráky a marjánka (2000) (E13) 

Miluju, když ve Freaks and Geeks objevím nějaký úsek nebo scénu, na kterou si nevzpomínám. Je to jako bych dostal nějaký tajný bonus nebo získal chybějící kousek drahocené skládačky. A tady je hned celé jedno takové intro... No tak dobře, na tu kuchařku si vzpomínám ("Excellent choice, sir"), ale jinak? Paráda! //// Ve městě došla tráva a ani nejlepší dealer na McKinleyho střední, Mark, nemá žádné zásoby! Machři jsou z toho trochu přejetí. A Nick je vyloženě nesvůj... Začíná to jako klasický zábavný díl, který se náhle zlomí do doposud nedojemnější epizody seriálu. Nutno ovšem podotknout, že přes tu dojemnost jsem se v průběhu asi desetkrát zasmál. A to pěkně nahlas. //// Chokin' and Tokin' je jedna z těch epizod, kde s hodnocením neváháte ani vteřinu. Billova alergie, zhulená Lindsay, návrat Maureen (už jsem se zmínil, jak je Kayla Ewell v tomhle seriálu rozkošná?), roztleskávačky, věšející se na Neila a Sama (Bill: Jestli chcete, budu ještě chvíli předstírat bezvědomí), Billova fanynka slečna Footová (aneb andělská Leslie Mann), Alan...! No a rozhodně nesmím zapomenout na Franka. Ano, sám bájný Frank z pověstí Mr. Rossa o neúspěchu, se zde zjeví onscreen. A mluví! Tedy spíš něco blábolí... No a Millie je prostě bohyně. (Mark: Co? Millie: Ty víš co.) (Lindsay: Bůh nedává žádný smysl. Nevěřím v Boha. Millie: Proto jsi nešťastná a zhulená.) Scéna se snícím psem je opravdu sugestivní a troufnu si hádat, že byla minimálně lehce inspirována jednou epizodou původní Twilight Zone (Shadow Play). A soundtrack? Queen - Fat Bottomed Girls, Boston - Smokin', Blood, Sweat & Tears - Hi-De-Ho, Jethro Tull - Aqualung... Prostě nádhera. //// Tenhle díl otestuje, jak moc máte Machry a šprty rádi. Já prošel testem s pěti hvězdičkami. ()

Tělocvikář a mrtvý pes (2000) (E14) 

Když si odmyslím celou linii s chystaným koncertem The Who, je to tak trochu jako Jak vytrhnout velrybě stoličku. Jenom totálně naruby. Tímhle dílem se The Who nejspíš dostali na druhé místo nejčastěji znějící kapely v seriálu. (Myslím, že Van Halen, od nichž jen v prvních čtyřech dílech zaznělo snad celé debutové album, neměl už pak nikdo moc šancí překonat.) Před jednadvaceti lety bych téhle epizodě dal čtyři hvězdičky, protoźe mě tenkrát dost zklamalo, že z koncertu The Who tam nakonec nebylo nic. Teď už jsem na to byl připravený, takže jsem mohl všechno ostatní pořádně docenit. Svést dohromady cesty Haverchucka a Fredrickse byl šílený nápad, který dal prostor jinému než komediálnímu umění Martina Starra a Thomase F. Wilsona. Teď už jsem tenhle zvrat očekával (ba byl na něj přímo natěšen), takže jsem si to jejich drama konečně pořádně vychutnal. A byl jsem skutečně dojat. Potěšil i Alan, který v nestřežených chvílích ukazuje, že není úplně bezcitný hajzlík, ale má i srdce. Nebo (po minulé epizodě) spíš svědomí. Všimli jste si, jak při basketballu přihrál Billovi? A těch hlášek, co tam zase padlo! Moje spokojenost je tak velká, že Mrtvým psům a učitelům tělocviku odpouštím snad první větší logickou chybu v seriálu. (Mírný spoiler: Pokud byl Goliáš tak velký, jak ukazuje fotografie v závěru, neměla být srážka s ním poněkud dramatičtější?) Jinak Millie to v roli zlobivé malé rockerky opravdu seklo a doplňující epizoda o zbylých freaks na tom koncertu by byla určitě fajn. ()

Zálety a úlety (2000) (E15) 

Tahle "punková epizoda" se mi při dnešním (celkově už asi třetím) sledování zpočátku jevila jako trochu moc křečovitá. Z Daniela uděláme pankáče a Neal se bude chtít stát břichomluvcem - to nezní úplně přirozeně. A tak jsem si byl nějakou chvíli téměř jist, že mám před sebou druhý tříhvězdičkový díl seriálu. Jenomźe...! Jenomže ono se to v průběhu tak nějak rozsvítí. Nejdříve se blýskne na časy, když se Ken přidá v klubu k pogujícímu davu a pak, když Neal na party u Schweiberů spustí svou show a podnapilý otec Weir se stane jeho jediným nadšeným fanouškem, je náhle jasno. Celý zbytek epizody pak už jede tak, jak se na tenhle seriál sluší a patří. (Bill: Vidíš, říkal jsem ti, že ho ta věc ovládne.) A aby toho nebylo málo, tak to v závěru ještě chytí takový lehce woodyallenovský vibe a člověk má z toho zase jednou skvělý pocit... Nakonec i ta Nealova loutka pobaví. (Je náhoda, že se ten panák jmenuje Morty, stejně jako v epizodě Ventriloquist Dummy z horrorových Tales from the Crypt? Nebo je prostě Morty běžné jméno pro břichomluveckou loutku?) Jen ten Danielův "punkový" účes zůstane strašný navźdycky. Ještě štěstí, že se k němu už nevrátil. ()

Menší problémy (2000) (E17) 

Hned v úvodu tu máme další z výživných politických debat Lindsay a otce Weira u rodinného oběda. (Otec: "A ty nejsi republikánka?" Lindsay: "Já jsem demokratka." Otec: "No jo, každý je demokrat, dokud nejde o peníze. Pak najednou všichni zase přijdou k rozumu." Ten obličej, který nahodí Lindsay těsně před intrem, je k nezaplacení.) Oč tedy v The Little Things jde? Na školu přijede George Bush, o nějaký ten rok později prezident USA (Nick: "Ten pornoherec?") a jeho ochranka, zastoupená matikářem Kowcheskim, hned zbuzeruje Machry, aby vyklidili místo pod schodištěm. Jedním z Bushových mužů v černém je (mimochodem zde překvapivě neuvedený) Ben Stiller, který dostane za úkol držet "problémového hipíka" Mr. Rossa co nejdál od George... Bena Stillera, jakožto svého starého kamaráda, zlanařili tvůrci, aby zachránili seriál před zrušením. Nebylo to však nic platné. V době, kdy měla tato epizoda premiéru, byli už Machři a šprti dávno nenávratně odpískáni. Od té doby dávali Feig s Apatowem do každého dílu schválně věci, o kterých věděli, že hlavounům z NBC stoprocentně nebudou po chuti. V The Little Things se tak objeví jeden z nejvíce WTF momentů celé show: Jedna z postav se přizná, že se narodila jako hermafrodit. Co k tomu dodat? Jinak skvělý a řádně nahláškovaný díl s nezapomenutelnými momenty, jako je např. ten, kdy si Seth Rogen prohlíží gay porno, aby zjistil, zda není náhodou homosexuál... A finále nejlepšího teenagerského seriálu všech dob se blíží. ()

Reklama

Reklama