Umučenie Krista

Žádná hyperagitka obracející na víru a v důsledku naštěstí ani žádná přehnaná kontroverze. Umučení je surové i kruté, ale stejně tak i působivé, dojemné a překvapivě velkolepé. Jeho fascinující atmosféra mě i přes menší předsudky vtáhla a jsem rád, že deset let po svém vzniku Gibsonův opus alespoň dodatečně získává kladná hodnocení. Film, který rozhodně není lehké si zamilovat, ale zůstat u něj překvapeně žasnout lze zcela snadno. (14.04.2006)

UMUČENÍ KRISTA je bohužel další povrchní ilustrací (konce) života J.K. Ovšem s tím rozdílem, že to Mel Gibson hodně přehnal s červenou a z jinak inspirativní figury udělal rudého bubáka (který oproti očekáváním na kříži ani nezazpívá!). Zatímco televizně pietní adaptace látky si vystačily s doslovným přepisem textu, Gibson „vynalezl“ druhou vrstvu doslovnosti, doslovný popis umučení. Tím Gibson předvádí, že je konzistentní tvůrce, protože celý film působí jako natažený závěr STATEČNÉHO SRDCE. Uplatňuje akční, obrazově-zkratkovitou estetiku hollywoodských vyprávěnek na něco, co mělo být – ne doslova chápaným – podobenstvím, mýtem, a co především vůbec není vyprávěním. Gibsona totiž nezajímá příběh jako takový, ale jeho konec, katarze (a kratičkými flashbacky toho moc nedožene). Proto většina postav působí buď ploše (padouši) a nebo nijace (dobráci, vč. J.K.); fungují jenom postavy kompletní v rámci Gibsonova výseku (Pilát, plus ten chlápek, co pomohl s křížem). Zároveň nechápu, proč Gibson příběh, který má končit nadějí a smírem, na konci zatemňuje a naznačuje vendetu hříšníkům (havran, zemětřesení, rázné vykročení zmrtvýchvstalého J.K.). Čili jak by řekl Bůh, moje oblíbená fiktivní postava: Vůbec nic jsi, Mele, nepochopil, ale dívalo se na to pěkně. (24.01.2005)

Nekřestansky blbý film a totálně prázdná bublina. A té zbytečné hysterie okolo násilí! Kdeže naturalizmus! Jen ikonické, ilustrativní, lyrizované, zpomalené obrázky se ztišeným zvukem. Kombinace akčního filmu, comicsu, hororu či snuffu a videoklipu, která s uměním (inovativním pohledem na staré téma) nemá nic společného. Technicky perfektní, ale naprosto kýčovité, příšerně manýristické a velmi nudné. O podstatě Kristovy oběti film nic neříká, protože nemá žádnou expozici a dramatický oblouk. Zbičované tělo vypovídá jen o zbičovaném tělu. Mrzí mě, kolik lidí tomu filmu naletělo. (08.04.2004)

''Fraška, nic jiného než fraška...'' zaznělo v filmu z úst jednoho muže a přesně tato věta se hodí i na snímek samotný. Gibsonova podivná intenpretace biblického příběhu o ukřižování Ježíše Krista je zbytečným filmem, který sám sebe podráží snad všude kde jen to jde. Režisér vsází na podivné spomalené záběry, které mají umocnit drsné scény nebo alespoň atmosféru míst, kde se konají, několikrát sice fungují, ale uznejme že jejich neustálé opakování je stejně zoufalé jako Bollův oblíbený bullet time. Stejně tak jsou na tom flashbacky, jejichž jediným účelem je vytvořit pomocí jistých vzpomínek pouto mezi hlavní postavou a divákem, jenže to se nemůže povést. Ježíš působí spíše odpudivě a nesympaticky než abych jej litoval. Nezajímavé jsou taktéž herecké výkony. Tvůrci vsadili na neznámé tváře, ale s tím také přišel problém neschopnosti hrát... Umučení Krista je prostě otrava v pěkném kabátku. (20.10.2005)

Předem chci upozornit, že jsem ateista. A to je zřejmě důvod, proč tento film se mnou nic neudělal. Chtěl jsem původně dát 2 * ale za tu scénu ukřižování si to tu jednu navíc zasloužil. Pořád ale nejsem sto uvěřit tomuto příběhu. Zřejmě je chyba na mé straně, ale pro mě je církev jen zástěrka proto, aby se mohla páchat zvěrstva (viz. čarodějnické procesy). (30.04.2008)