Byl jednou jeden dům

Vykreslená předválečná atmosféra osudů svérázných obyvatel z Bagounové ulice ze Žižkova byla nádherně natočená. Dnes už se taková pospolitost v domech nenosí. Byl to takový zvláštně příjemný, ale svérázný svět pavlačových lidiček. Obsazení známými herci toho času byla trefa do černého. Ohromná kulisa žižkovského pavlačového domu byla vytvořena v atelieru Barrandovského studia a malá část venkovních záběrů byla z Ostrovní a Spálené ul. Prahy 1. Ale teď se vraťme v historii o nějakých pár let zpátky. Přidám malou historku. Můj děda prožil své dětství v obdobném domě, kde byl obchod pana Procházky, který prodával prakticky všechno: čokolády, bonbony, mouku, čaj, lízátka, různé věci do domácnosti. Samozřejmě někteří lidé si nemohli dovolit vše koupit. Proto mnoho chudých rodin té doby si kupovalo v tomto obchodě na dluh. Procházka dluhy lidem nejchudším odpouštěl. Jaký to byl pro něj šok, když tři roky po válce jednou kdosi ráno zaklepal na roletu obchodu a to nevěštilo nic dobrého. A syn z té rodiny nejchudších vše pro akční výbor zabavil. Pan Procházka rok po likvidaci obchodu se vrátil z vězení. Vyhublý, s téměř podlomeným zdravím. Z dobráka zbyl jen šedivý knír a smutné oči. I taková byla doba. Zpět k seriálu, musím je pochválit, všichni to hráli velmi dobře. A určitě se ještě rád znovu podívám. (30.12.2008)

Psalo to tu hodně uživatelů, ale musím zopakovat; nepamatuju si seriál, kde by se sešlo tolik hereckých špiček té doby, a to obsazených i do těch nejmenších rolí (jako nejoblíbenější postavu bych vybral P. Nerudného Jiřího Adamíry). A právě na hereckých výkonech si tvůrci mohli dovolit vystavět celý seriál. Jako válečná látka funguje velmi dobře, v některých ohledech mi to připomínalo o rok mladší a méně známý Kamenný řád (škoda, že zde nebyly dořešeny osudy všech postav, min. u 2 se to hodně nabízelo). Jenže jedna věc mi u výše jmenovaného seriálu přišla ne tak do očí bijící a tou myslím poplatnost době. I když je nutno volit tyto slova velmi opatrně. Jako oponentura se mi líbila jedna věta uživatele Exkvizitora, dovolím si citovat: "Chce snad někdo říct, že komunistický odboj nepřispěl k pádu fašismu nebo dokonce že na konci války lidé nevítali Rudou armádu s nadšením?". Ano, výstižné, kolego. Takže sice někdy ten socialistický/komunistický podtón krapet dřel, ale rozhodně to nebylo nic tak strašného, přestože posledních pár minut páté epizody (mluvím o nepřetočené verzi) bylo vyloženě pro soudruhy (i když je zvláštní, že třeba Dlaskovo dojetí mi nepřišlo vůbec trapné, naopak jsem ho dokázal pochopit). Jen by mě zajímalo, jestli si ten závěrečný pohled na "pomník" vykládám správně nebo ne (přijde mi totiž jako výsměch natočit slétávající se holuby, kterak se*ou na sovětský tank). Rozhodovat se mezi 4* a plným počtem je v tomto případě hodně těžké, ale nakonec volím vyšší variantu (díky výborné ATMOSFÉŘE), i když hodnocení je někde mezi. (23.06.2011)

Byl jednou jeden dům je známý československý seriál z roku 1974, který mi dlouho unikal a viděl jsem jej až teď. Musím se přiznat, že jsem z něj nadšený. Proč? Třeba proto, že podobná sestava našich skvělých herců se jen tak nevidí. Vyjmenovávat je nemá cenu, možná jen řeknu, že například hvězdný Václav Postránecký byl mladé ucho a hrál poměrně malou roli. Zkrátka na něj nezbylo víc místa. Druhým významným plusem je zasazení příběhu do období druhé světové války, které bylo dramatické samo o sobě. Geniálním tahem je potom pohled různých lidí z jednoho domu na válečné události a hrůzy. Krásně lze využít rozdílných společenských tříd a lidských povah. Vedle sebe bydlí pan domácí, trafikant, policajt, hospodský, promítač, špeditér a jiní. Jejich vzájemné rozhovory a špičkování (nejčastěji u piva) jsou parádní. Velmi mě také potěšila absence jakékoli ideologie. Ač se natáčelo v utažených sedmdesátých letech, nejsou v seriálu žádné viditelné úlitby režimu. Až po konci seriálu jsem se dozvěděl, že to komunistům vadilo. Vadilo jim to dokonce tak moc, že se musel pátý díl natočit znovu a v něm se musela více oslavovat sovětská armáda! Tuhle verzi jsem neviděl a není potřeba kvůli tomu snižovat hodnocení. To zůstává na silných čtyřech hvězdách a k maximu opravdu mnoho nechybělo. Kdo neviděl, určitě se mrkněte. Mimo jiné jde o velmi dobré hodiny dějepisu naší nedávné historie. (08.11.2022)

Špičkoví herci a vpravdě nostalgické zpracování příběhů jednoho domu v časech světlých i temných. Takto vypadá další z čs. seriálových klenotů. Vinklář, Medřická, Nedbal, Adamíra a mohl bych pokračovat i dále....... to byli Herci, ne jako ty ubohé karikatury co vidíme dneska....... Samozřejmě i zde se občas dostala ke slovu politika a zejména poslední díl je na tom někdy dost na pováženou, ovšem bohužel taková byla doba a jde se přes to v klidu přenést. Charaktery postav nebyly jednoznačně bílé či černé. Jakkoliv zde byl starý pan Nerudný líčen jako povýšený pan radní a kapitalista, přesto mu bylo k dobru přiřknuto jeho vlastenectví (scéna kdy ho chytí šlak z toho, že se chce jeden z jeho synů přihlásit k Němcům) stejně tak Adamíra (na jedné straně černá ovce rodiny, která jen flámuje, na straně druhé je ochoten pomoci a nepřistoupit na podlé rodinné strategie). Škoda jen, že nebylo natočeno více dílů, kde by se rozvinuly osudy dalších postav. Jo a Jana Šulcová zde byla neuvěřitelně půvabná. (03.05.2012)

Jeden z nejlepších seriálů zaobírajících se obdobím první republiky i obsazeného Československa. Neskutečné množství našich nejlepších herců rozehrává tu drama, tu humorné situace, týkající se všech rodin v jednom pražském domě, a to vše na pozadí dobových událostí, aniž by seriál (na dobu vzniku) obsahoval nějakou propagandu. (02.05.2014)