The Twilight Zone - Season 2 (1960) (séria)
Tvorcovia:
Rod SerlingRéžia:
James SheldonScenár:
George Clayton JohnsonKamera:
George T. ClemensHrajú:
Rod Serling (rozprávač), Dick York, Dan Tobin, Cyril Delevanti, James Nolan, Anthony Ray, Sig Frohlich, June Dayton, Hayden Rorke, Patrick WaltzRecenzie (9)
Koncept dost nepropracovaný, pointa, kde vydírání někoho je prezentováno jako fajn nápad, je legračně mimo. Jak nakonec sekretářka skočila na krk člověku, co jí čte myšlenky, bylo takové úsměvné - vlastně mi přišlo, že scenárista vůbec nepracoval s implikacemi jeho textu. ()
Rod Serling je mimozemšťan, který cestuje v čase a loupí pro Twilight Zone nápady ze slavných filmů budoucnosti. Ale to mu nestačí. Občas unese i nějakého toho herce. Tentokrát si odskočil pro Jima Carreyho, trochu ho namaskoval, ať to není tak nápadné, a dal mu roli v téhle epizodě (pro níž si navíc vypůjčil nápad z jednoho dílu Buffy the Vampire Slayer). ()
Aniž bych nahlédla na zdejší komenty (Mr.Apache) tak tam Jim Carrey prostě byl. Tedy bez jeho typických grimas, ale tady by stejně nebyly na místě. A kdyby byl Mr. Pool jen o něco menší nedovtipa (dost dlouho mu trvalo, než situaci pochopil a využil co mu osud nabízí) bez váhání hodnocení zvýším. ()
Velmi optimistický díl o tom, že když je něčím mimořádným obdařen člověk, který svoji schopnost nechce zneužívat, může to být docela príma. Svěže natočená romantická epizoda má nádech jemného humoru, pochopení a vlastně docela smutnou pointu. ()
"Na co myslíš, holčičko? Červenej se maličko..." Zatímco Mel Gibson začal hned čiperně budovat kariéru a zjišťovat Po čem ženy touží, Hector B. Poole byl nedůvtipný čulibrk. Jaký dar mu na kokos spadl z nebe, resp. z Twilight Zone, nepochopil ani po dvacátédeváté a stále dokola se ztrapňoval reakcí na něčí myšlenky, jako by mu to ti lidé říkali nahlas. Navíc to své čtení myšlenek přehrával hrozným způsobem. Jasná věc, musím strčit ksicht slečně málem až do drdolu, aby i ten nejhloupější divák pochopil, že teď jakože čtu myšlenky. Iritoval mě tím snad ještě víc, než vzájemné pitvoření telepatů v Cronenbergově Scanners, kdy spolu Stephen Lack a Michael Ironside soutěžili o co nejdebilnější škleb, aby bylo všem jasné, že teď spolu jakože telepaticky bojují. ()
Sympatický chlapík, zamestnanec poisťovne, príde načakane ku schopnosti čítať ľuďom myšlienky. A ako je v tomto seriáli dobrým zvykom, dej sa neuberá úplne predpovedateľnými cestičkami a hrdinu čaká celkom sínusoídna cesta za šťastím, ktoré sa dá taktiež týmto spôsobom dosiahnuť. Ako aj absolútny pád na dno. Dozvieme sa napríklad, že niečo iné je snívanie o nejakej akcii ako o niečom nedosiahnuteľnom, ale príjemnom, a niečo iné myslieť na to ako na cieľ svojho konania. Vo veci je samozrejme aj láska... ()
Morálně hodně popletená povídka aneb jak ňouma, práskač a vyděrač ke štěstí přijde. Lapsus umně skrytý za romantickou veselohrou, na druhou stranu oduševnělá krása June Dayton, zde neuvedené, trochu oslazuje mé rozhořčení. Tři, ale trochu se za ně stydím. ()
Je to dobré a líbil se mi i ten závěr, ale přeci jen jsem čekal, že tu ten námět bude využitý víc a že hlavní postava svoje neuvěřitelné schopnosti bude používat líp a k něčemu většímu. Takhle mi to přišlo jako krapet promrhaný potenciál, který v tom sice je, ale použitý je jen do určité míry... Slabé 4* ()
Námět a scénář: George Clayton Johnson. (Poprvé vysíláno: 3.2.1961.) ()