Insomnia

Ospalý Pacino, psychopatický Robin Williams a dokonale režírující Christopher Nolan jsou největší trumfy tohoto kriminálního dramatu. Světlo vás s příbývajícími dny pálí do očí čím dál víc, stejně jako samotného Dormera, atmosféra houstne s každým unaveným zamrkáním a konec, který si na nic nehraje a přesto ohromí. A teď už mě nechte.... chce se mi... spááát.... (14.12.2005)

Tak v rámci Nolana to určitě patří mezi jeho lepší filmy, ale proč mám takovej pocit, že i kdyby se Nolan vychcal do sněhu a natočil o tom film, tak tu bude v červených číslech?! a jeho fanoušci budou řvát genialita??? Každopádně musím se podívat po originálu. Mám pocit, že bude platit, že méně je někdy více.55% (03.12.2014)

Tenhle film mě solidně vykolejil. Scénář je vynikající (že by v tom hrálo roli, že se jedná vlastně o remake ?). Herci jsou do jednoho úžasní - od mého oblíbence Al Pacina, přes (mou již taky oblíbenou) Hilary Swank až k Robinu Williamsovi. Domnívám se, že právě on je jeden z nejzaškatulkovanějších herců své generace, k jeho i naší škodě.Z ase jednou jsem si potvrdil, co dokáže nespavost udělat s jinak normálním člověkem, tentokrát naštěstí ne na vlastní kůži. (28.01.2003)

"THE END JUSTIFIES THE MEANS." -------- Extrémne studená atmosféra Aljašky, strhujúci príbeh až do posledného dychu, excelentný Al Pacino, atypická Williamsova rola, skvelá Hilary Swank, božská Wallyho kamera a bezchybná nolanovská réžia, na ktorú sa jednoducho dá spoľahnúť. 118 minút čistokrvnej severskej krásy. --------- (17.5.2020) Dnes boli čístky, za obeť padlo okolo pätnásť piatich hviezd a Insomnia bol jediný snímok, pri ktorom som sa nevedel jednoznačne rozhodnúť, preto musel nastať overovací replay. A prešiel. S odretými ušami. Taktiež som sledovanie doplnil audiokomentárom a bonusmi: 180°: Christopher Nolan Interviews Al Pacino, Day for Night, Eyes Wide Open, In the Fog (vyzdvihnúť musím interview, Pacinov príjemný pokojný hlas by mali púšťať v relaxačných zariadeniach x). (04.06.2017)

Nolanův opatrný vstup do Hollywoodu by bez prvotřídního obsazení byl jen dalším zbytečným americkým remakem kvalitní evropské žánrovky, rovněž pomalu vyprávěné, ale mnohem syrovější a atmosféričtější. V kontextu Nolanovy filmografie překvapí Insomnie zejména poměrně konvenční výstavbou (nejvýraznějším ozvláštněním jsou zavádějící flashbacky, které s ohledem na to, co víme, přiřazujeme někomu jinému, než komu patří) a svou světlostí, která má ovšem tematické opodstatnění (svícení se navíc proměňuje s tím, jak Dormer kvůli nedostatku spánku čím dál víc blbne). Jinak jde po Sledování a Mementu o třetí příběh muže traumatizovaného tím, co se mu přihodilo v minulosti a kterému v pevnějším uchopení situace brání čas. Čas je nepřítelem Willa Dormera v tom smyslu, že mu na Aljašce v daném ročním období nedovoluje usnout. Kromě toho, že vyšetřuje vraždu a snaží se zamaskovat, že sám spáchal zločin, začíná ztrácet nervy a dělat chyby kvůli prohlubující se únavě. Ovšem vzhledem k tomu, že Al Pacino vypadá dost vyždímaně od prvních minut, jeho proměna spočívá hlavně v tom, že stále intenzivněji žvýká a zvětšují se mu kruhy pod očima. Moc prostoru projevit svůj herecký talent nedostal ani Robin Williams, zachovávající po většinu času pokerovou tvář (což mu zřejmě mělo přidat na zlověstnosti, ale moc to nefunguje). Nolanovi zkrátka nezáleží na postavách a jejich věrohodnosti tolik jako na srozumitelnosti vyprávění pro diváka, což ve filmu z velké části založeném na hercích bije do očí víc než ve filmech, jejichž hlavním tahákem je neotřelá kompozice. Pramálo smyslu dává například chování hotelové recepční, která kdovíkdy stačila přilnout k Willovi, který tak má komu povykládat o jednom ze svých minulých hříchů (čímž je jediná vyprávěcí funkce dotyčné splněna). Rušivější jsou také jiné „tradiční“ nedostatky Nolanových filmů – rozsekávání scén do zbytečně velkého množství záběrů (jako kdyby měl autor strach, že pokud bude záběr trvat trochu déle, opadne naše pozornost), přemíra dialogů, které dopodrobna vysvětlují to, co by stačilo naznačit, haprující prostorové vztahy mezi jednotlivými záběry (herec je naráz někde jinde, než by dle předchozího záběru měl být, což částečně souvisí s tím nadužíváním střihu). Oproti svým výpravnějším pozdějším titulům Nolan k dotváření nálady moc nevyužívá lokací, což je vzhledem k žánru a dějišti celkem škoda. Insomnii ovšem nelze upřít důslednou práci s rekvizitami (vražedná zbraň, kulka, budík) a precizně načasované body obratu (zvraty přicházejí nejdříve po dvaceti minutách, ke konci po deseti), díky nimž je film i přes svou ospalost poměrně svižný. Tak jako tak jde o jediný Nolanův film, jehož další (třetí) zhlédnutí mne nijak neláká. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, tron, akisha, Vronsky, ScarPoul (31.07.2017)