E.A.Poe: Archa bláznov

Škoda že ze sebe film ve finále udělal něco na co neměl. Solidní nápad, ve kterém se zřízenci vzbouří proti svým lékařům je tak trošku znehodnocen. Takhle vlastně už nikdo neví kdo je vlastně kdo. Herecká sestava se sešla exkluzivní, nicméně šlo to celé udělat mnohem lépe. Potenciál zajisté byl. 60% (06.07.2015)

Film se snaží o temnější atmosféru, ale pokud člověk viděl atmosférou podobný film od Martyho, vnímá že tohle sice není špatný, ale pořád by to šlo ještě zahustit. Ta paranoidní cestička po který příběh ťape, není úplná špatná, v tom filmu jsem postupem času nevěřil ani nábytku a různá překvapka není nouze, problém je v tom, že pokud jsi viděl (a) Prokletý ostrov očekáváš už všechno. Režisér má výbornou pomoc od herců, kteří hrají velmi dobře. Ben je mimořádnej a Kate je prostě miláček za každejch okolností, ale svým postávám nedává jen svou ženskou krásu, ale i svůj velký herecký talent, takže bombička. Nenudil jsem se, pár otázek / nejasností sice vyvstalo, ale naštěstí jsem pouhej filmovej divák a ne filmovej patolog, abych se ve všem pitval. (23.01.2015)

Na to, ako sa "Eliza Graves" vo svojich počiatkoch javila značne lákavo, sa z nej vykľulo až smutne obyčajné "Stonehearst Asylum". A nebyť maličkého zvratu v úplnom závere, tak by bol celkový dojem z tejto neškodne predvídateľnej produkcie ešte trpkejší, hoci stále lepší než z českého hororu na rovnakú tému "Lunacy". Kate Beckinsale by zrejme potrebovala nový Underworld, keďže od toho posledného sa objavuje v prevažne zbytočných roličkách a zaujímavý, kedysi nezávislý režisér Brad Anderson sa (podobne ako Scott Derrickson) tento rok trochu stratil v komerčnej priepasti. Našťastie to stále nie je také zúfalstvo v akom sa ocitli napr. Alexandre Aja či Nacho Vigalondo, ale aj tak je to škoda. (27.10.2014)

Typický komentář zdejšího průměrného blábolila, co se silou celého svého nevkusu snaží být ohromně erudovaný, aby udělal dojem na ostatní kokotmentátory z klubíku esoterických buzniček zní: „Blá blá blá blá blá předvídatelné, blá blá bláblá nedostatečně psychiatricky sofistikované, blá blá blábláblá blá blá herecké výkony sice dobré, ale blábláblá blá blá. Blá blá blá dějově nedotažené, blábláblá blá blá blábláblá nezajímavé blá blá.“ A já na to: „ Pokud nemáte v prdeli kolík, nepletete si Poa s Púem nebo tu nepětkujete Refny, rozhodně se nenechte odradit, budete se dvě hodiny kochat skvělým natočením, vynikajícími herci včele s Gándím a ultimativně píchatelnou Katkou, jakož i zábavným dějem, a určitě si tu pak odpustíte podobné hnědopišské kecy.“ (20.11.2014)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)