Zákon a poriadok: Špeciálna jednotka

Dlouho jsem přemýšlel...., musím dát 4*, minimálně. Některé díly jsou opravdu na 10* a některé sotva na 1*, ale celkově opravdu něco tak povedeného jsem dlouho nesledoval. Mrzí mne, že jsem tento seriál dlouho přehlýžel. Pak jsem ale viděl jednou náhodně díl a nemohl jsem se odtrhnout. Dlouho se mi to nestalo. (02.06.2010)

Možná si jen nepamatuju první řady, ale ty poslední čím dál víc zavánějí propagandou "těch správných" hodnot. A propos, pokaždé mě zarazí, jak se Američané na jednu stranu neustále v rodinách přesvědčují, že jeden druhého miluje (odpověď "Já tebe víc"), na druhou stranu spousta synů oslovuje své otce "pane", ačkoliv snaha o gendorovou rovnost čouhá pomalu z každé věty. (03.08.2021)

Nejlepší seirál určitě ne, ale je dost kvalitní. Objevuje se v něm ta stará a klasická vyšetřovací technika a zavádí nás to zpět do normálu v dnešním světě CSI. STaví to hlavně na zajímavých a mnohdy hrůzu nahanějících případech a jejich pozdějších vyšetření a odsouzení. JO, má to co dát, ale nejlepší určitě ne. (10.01.2008)

Sídliště, parkoviště u Billy. 6:00. Embéčko nacouvalo před svědky do modrého Hjundé. V klidu odjíždí. Koukám na to z okna. Rozhodl jsem se napsat komentář o lidské lhostejnosti. Byt, sídliště. 7:00. Usnul jsem na stole s kusem bagety v ústech. Sousto se úplně rozmočilo a nebylo již k pozření. Dolní město, Hlavní ulice. 8:00. Spěchám do práce a zahlédnu inkriminované Embéčko. Zapamatuju si značku. Vzpomenu na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. Vcházím do budovy soudu. Budova soudu, U křižovatky. 10:00. Svačil jsem kafe a cigára. Na chodbě jsem uviděl stát řidiče Embéčka. O hodinu později řeším dilema, zda ho udám nebo vezmu zákon a pořádek do vlastních rukou. Znovu si vzpomněl na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. U Hnátků. 13:00. Sleduji řidiče. Teď sedím v restauraci asi dvě hodiny a čekám, kam se vydá dál. U Hnátků. 22:00. „Jáá si myšlím, žeee… žeee… tendle pží... pží… pží… případ! Že tendle případ můžeme uza… tento, no… uzavžít,“ povídám řidiči Embéčka, nyní mému kamarádovi. Byt, sídliště. 00:00. Koukám na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti a říkám si, jak skvěle je to natočené, že je to jak ze života. Došlo mi, že i já jsem taková zvláštní oběť. Druhý den nato musí mé modré Hjundé odtáhnout. (07.02.2013)

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)