Love, Death & Robots

Něco je dobré, něco je super, něco je spíš průměr. Na vyloženě špatný kousek jsem asi nenarazil, i když je pravda, že tak polovinu do týdne zapomenu. Většina filmů měla i přes všechny kvality slabý konec (pointu), pak tu ale byly takové, které mě moc nebraly, ale právě závěr je zachránil. Nejlepší film je podle mého Helping hand, která je sice taková jednodušší, ale zato v sobě má syrové emoce. Nejambicióznější a nejzapamatovatelnější byla (pro mě překvapivě všeobecně vychvalovaná) filozofický Zima Blue, která ale měla své mouchy. Vítězní tvůrci pak jsou Víctor Maldonado a Alfredo Torres, jejichž čistě komediální kousky When The Yogurt Took Over, Alternate Histories a zejména Three Robots jsem si všechny nadmíru užil... no a kdybych měl jako správný Schediaphili ještě vybrat nejvíc sexy díl (a že je hlavně v první půlce z čeho vybírat), asi bych zůstal u buď první Sonnie's Edge, která měla šmrnc, nebo u The Witness, což je zase prvoplánově pudová prasárna. Soráč, Aquilo. (19.03.2019)

Love, Death & Robots. Já bych to viděl spíš na "Monsters, more Monsters, Death, Death, Death, some Robots here and there". Ale to jen tak naokraj... Velice sympatický projekt, byť úroveň, jak bývá zvykem, pokulhává. Poměrně dost povídek vyznívá do prázdna, jsou jenom velice omezenou výsečí něčeho "většího"; ano, chápu, že to je smysl takových kraťasů, ale divák se neubrání pocitu, že aby mu těch pár okének, co viděl, dávalo větší smysl, potřeboval vidět pár desítek / set před nimi i po nich. Ale těch pár desítek minut příjemně uplyne a bude-li svazek čtvrtý, rád si ho pustím... 70% (1.-3. série - 70%) (13.03.2023)

Obdivuhodně nevyvážené. Na jedné straně vynikající 2D animace nebo hladký motion tracking, na druhé straně animace s framerate na úrovni prezentace v Powerpointu, u které jsem si vzpomněl, když se občas snažím spustit počítačovou hru s nedostatečným výkonem počítače. Příběhový mix různých věcí dostatečně reprezentující všechna tři slova z názvu, z nichž mi však nejvíce vadila dost omezená definice slova "love". Nejlepší bude rozepsat se o mých nejoblíbenějších epizodách, vzhledem k antologickému charakteru celého seriálu. Three Robots Asi nejlepší pokus o humor z celé řady (když si vzpomenu třeba na Alternate Histories nebo When the Yogurt Took Over. Největší reakci ve mně vyvolalo úvodní odstranění očekávání dle prvních dojmů, takže je jedině dobře, že je to jen krátký film. Good Hunt Začátek jak pro fanoušky furries a konec jak pro fanoušky Transformerů. Mezi těmito body to byla fascinující podívaná, která jde ruku v ruce s díly jako jsou Sonnie's Edge, Lucky 13 nebo The Witness. Mně na tom kromě vztahu ústředních dvou hrdinů zaujal zejména přístup k technologii a augumentaci, ne nepodobný Theseově lodi. Beyond the Aquila Rift Není tajemstvím, že mám rád horor. Není ani tajemstvím, že mám rád vesmírné sci-fi. Tenhle short už proto od začátku byl v mých očích ve výhodě. Jako kvalitní gymnasta ale provedl svou rutinu na jedničku (ať už co do příběhu nebo co do animace) a ustál dopad, takže jasná volba mezi TOP díly. Zima Blue Animačně nevýrazné (ale vzpomněl jsem si u toho na Samurai Jack) a možná i příběhově, ale po návalu akčních dílů tohle bylo naprosto ideální zakončení první řady a i svým nápadem to bylo vynikající a trefilo se mi to nálady. Fun fact: Beyond the Aquila Rift a Zima Blue předlohy pochází z pera jednoho člověka - Alastaira Reynoldse. (04.04.2020)

Mám rád krátké povídky, je to docela složitá disciplína, protože tvůrci musí zaujmout, překvapit, rozjet opravdový příběh a ještě ho nějak uzavřít, aby se divák v závěru necítil okradený. Většině povídek z Love, Death & Robots se to všechno povedlo. Ať už byl kraťas ryze akční (vážný či vtipný), ať to byla komedie o jogurtu, který převzal vládu nad Zemí, nebo o třech robotech - turistech v postapokalyptickém světě, ať to byl nefalšovaný horor s Drákulou, jakého jsme ještě neviděli, nebo s vlkodlačími vojáky či opuštěnou astronautkou, ať to bylo filozofické zamyšlení nebo magická pouštní duchařina... Vše na mě nějak zapůsobilo. Různorodost scenáristů, režisérů a animátorů tomu dodala šmrnc, takže skoro každý film je animovaný v jiném stylu a jinak pojatý, jednou s láskou cituje Vetřelce, jindy se stejnou láskou paroduje Terminátora... Řadu těch filmů si pustím znovu._____Druhá řada má méně dílů, ale kvalita i různorodost zůstala. Snad každý ten kraťas bych chtěl jako celovečerní film, nejvíce asi poslední díl s obrem na pláži, ten byl dokonalý._____Třetí řada na to jde stejně jako předchozí. Epizod je méně, ale jsou opět skvělé. I ta nejslabší (předposlední) se mi vlastně moc líbila, nicméně do paměti se mi zapsala Fincherova lovecraftovská Děsivá výprava a potom kouzelně pitomá Noc mini mrtvých. (22.03.2019)

Jako kluk jsem v trolejbuse do školy čítával sci-fi antologie ze 70. a 80. let. Bradbury, Henlein, Harlan Ellison a tak. Přečetl jsem těch povídek hrozně, hrozně moc a pak se začaly opakovat. Tak jsem toho nechal a myslel jsem si, že tu směsici úžasu, vzrušení, překvapení a ohromení nad cizí fantazí už znovu nezažiju. A tady to je. Stejně dobré jako v 15 letech po cestě do školy. Tohle. Je. Super. Buďto dostanete super příběh, nebo super animaci, nebo aspoň super nápad -- někdy všechno. Krása. Osobní favoriti v pořadí: Beyond the Aquila Rift, Sonnie's Edge, Zima Blue, Lucky 13. (21.03.2019)