Sex v meste

Těžko přetěžko hodnotit, neboť seriál je proměnlivý tak jako život, jako jeho tvůrci a jak jde čas... Ale čtyři hvězdy už jen za tu pointu myslím mohou býti spravedlivé... :-) . . . Neboť ty čůzy, ty postmoderní velkoměšťačky nelze než si (za)milovat. A zároveň dík tomu taky vědět: Pozor pánové! Je lepší ženy milovat, než se s nimi trápit... ;-) . . . Takového zkrátka do života raděj nikdy NIC! I když možná žít v NYC...(?)... ;o))) - - - P.S. A kdo by si snad myslel, že podobného fenoménu dohledáte jen někde v hlubinách Nového Yorku, věřte nevěřte - leč igi B. fakt v dobách lehce dávno minulých >něco takového< vskutku osobně(!) znal. Bez následků... ;o) (09.10.2005)

Asi mám monogamii, určitě jsem ji chytla od vás! Nezapomenutelný, kultovní seriál, který ovlivnil svět módy a mnoho žen na světě. Je to taková oddychová záležitost, kde se v každém díle probírají víceméně malicherné problémy se kterými se ale snad každá z nás za život setká. Pro chlapy, kteří nedokáží přiznat jací občas dokáží být, nebo pro někoho kdo má raději závažnější zápletky to rozhodně není. Já už si bez chlípné Samanthy, sarkastické Mirandy, romantičky Charlotte a dokonce i hysterky Carrie nedokáži svůj život představit a vždy, když se vyrovnávám s nějakou záležitostí nebo jen potřebuji vypnout, zapnu si Sex ve městě. Jak mnoho lidí řeklo například v závěrečném dokumentu, seriál si získal i mnoho nepříznivců právě proto, že ukazují, jací muži, ale i ženy ve skutečnosti jsou, a někdo to zkrátka nedokáže skousnout. Zajímavé ale je, že Californication, které je dost podobně laděné a jen se tam souloží, tu má vysoké hodnocení. Že by převaha chlapů na čsfd? :-) Je tvoje vagína v newyorských průvodcích?Je to nejnavštěvovanější místo ve městě a má pořád otevřeno!! (03.03.2011)

"Moje vagína by si dala hranolky." Jestli tahle věta symbolizuje sexuální svobodu žen, tak to ať raději zůstanou - čím vlastně, když neosvobozenými? Otrokyněmi? A koho? Po cca dvou epizodách jsem měl pocit, že tam několikero nesympatických pitomých a povrchních slepic stále hledá omluvy pro vlastní lidská selhání. Zkrátka pravý opak holek do nepohody. Možná je to nesprávný úsudek, ale neměl jsem odvahu a vlastně ani důvod podrobit ho revizi. Řeči typu "ale dyť to je to vono, to si z toho právě jako dělá legraci" neberu, leda bych připustil, že koukat na kretény je nějaká lidská potřeba. Navíc SJP je tak vošklivá a nesympatická ženská... Bergův komentář to vystihuje přesně. A samozřejmě canakja. Podepisuju třikrát. (05.05.2006)

Achtung, spoilers! Druhé, pořádné zhlédnutí, aktualizovat musím... DIVÍM SE, ŽE TVOJE VAGÍNA UŽ DÁVNO NENÍ V PRŮVODCI NEWYORSKÝCH PAMÁTEK, JE TO NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ MÍSTO VE MĚSTĚ A MÁ STÁLE OTEVŘENO! Předem píšu to, čemu jsem se smál, teď to bude horší. Tenhle seriál má k feminismu daleko. Hrdinky jsou silné ženy a na tom už dnes není snad nic divného. Druhá strana mince je, že to fakt nebude pro většinu chlapů. Rozumím, že se zde řeší vztahy a dají se aplikovat v celém světě, mě jde o styl. Čtyři hlavní hrdinky, pokud nejsou karikatury, tak rozhodně typy, které se příliš nezmění, nejsou ani úžasně krásné, o to méně sympatické (Samantha je pro mě příklad amatérské prostitutky, rakovina v poslední řadě je scénáristická bezradnost, Charlotte, věčně přihlouplá naivka, která pak jde klidně do trojky, Miranda, povětšinou chladná právnička -jejíž příběh byl ale nakonec nejvíce skutečný- no a nakonec Carrie s tunou chlapů, které opouští tu z praštěného, tu vážnějšího důvodu a skončí s panem Božským, přitom se od něj chtěla tak moc odpoutat, čímž půl seriálu jaksi ztrácí smysl.) A pokud nejste metrosexuál, nadšení nad teplými večírky, šatičkami a botičkami vás zcela míjí. Dalo by se to snést líp, pokud by byly nosné příběhy, což pro mě většinou ne. Pohyboval jsem se ponejvíce někde uprostřed, několika epizodám bych dal i 70%. Nad těmi neskutečnými větami, například PŘÍTELKYNĚ MI RADILA, CO MÁM NOSIT A JE ZE MĚ LEPŠÍ ČLOVĚK se totiž opravdu nezajíkám blahem. Je mí líto, ale pokud chcete něco o vzazích, potažmo sexu a New Yorku, berte vždy radši Woodyho Alllena. Sbohem. (22.02.2010)

To jsem takhle jednou - psal se 18. prosinec 2012 - přepínal v noci kanály na televizi, jak je mým oblíbeným zvykem, když jsem na Prima Love náhodou narazil na 20. epizodu 6. série Sexu ve městě, neboli na závěrečný díl celého seriálu, kterým se uzavírá předchozí vývoj osudů všech seriálových postav a v němž dojde naplnění ono shakespearovské "konec dobrý, všechno dobré". A tehdy mi to došlo - vědomí, že tohle je přece už strašně dlouho můj oblíbený seriál, který mám rád a na který koukám už tolik let, až se tomu nechce věřit. Konkrétně to bude něco kolem 11-12 roků, ale to je vedlejší - tenhle seriál se mým životem táhne už tak dlouho, a sledoval jsem ho s tolika lidmi na tolika místech, až se stal zcela nedílnou součástí určité etapy mého života, a nyní bych opravdu rád napsal, že ho vážně chovám v oblibě, a kdykoli na něj v telce narazím, tak jako třeba dnes, rád zhlédnu libovolnou epizodu - přičemž ta závěrečná je opravdu skvostná a nezastírám, že jsem byl při ní naměkko, ačkoli jsem ji už viděl v minulosti, a dost možná i opakovaně. Ostatně celou řadu epizod - díky jejich neustálému reprízování v televizi - znám už skoro nazpaměť, ale to v mým očích pouze posiluje až familiérní vztah, který jsem si k tomuto seriálu vypěstoval. A ačkoli jsem se při jeho sledování mnohokrát neubránil pocitům trapnosti, jako celek ho velkoryse vnímám jako odzbrojující a nesmírně zábavnou podívanou, která mě dost možná naučila milovat New York. Mimochodem, nejradši mám stejně Charlottu. (18.12.2012)