Réžia:
Mike NicholsScenár:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrajú:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (viac)Obsahy(2)
Adaptácia satirického protivojnového románu Josepha Hellera v réžii jedného z hlavných predstaviteľov Nového Hollywoodu Mikea Nicholsa. Druhá svetová vojna. Kapitán John Yossarian slúži u 256. leteckej eskadry americkej armády. Už mal byť dávno doma, lebo vojenským zákonom určený limit tridsiatich misií už prekročil. Jeho veliaci dôstojník, cynický plukovník Cathcart, má však nedostatok pilotov, a tak počet povinných letov neustále zvyšuje, aby žiaden z nich nemohol z letky odísť. Yossarian sa preto snaží presvedčiť doktora, aby ho z ďalšej služby oslobodil kvôli zlému psychickému stavu a vydáva sa za blázna. V ceste mu však stačí maličkosť, absurdný vojenský predpis Hlava 22...Film vznikol podľa rovnomenného satirického protivojnového románu Josepha Hellera a dodnes patrí medzi najpôsobivejšie a najlepšie protivojnové filmové diela. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (338)
DivX/// Obsazení 5/10 Děj 4/10 Hudba 3/10 Efekty 6/10/// +pochopitelně knižní předloha, všobecně nálada filmu -v podstatě bez hudby, přestože film trvá jen 2 hodiny zdá se být dlouhý/// Film který je postavený na hlavu a svým způsobem měl předvést jiný pohled na válku. Je pravdou, že mě občas některé scény dostali, pobavili nebo nějak vyvedli z míri, ale přesto jsem se u filmu zoufale nudil. A celkový pocit filmu je takový nemastný neslaný. Je mi jasné, že film nejspíše osloví kritiky nebo náročné diváky. Mě ovšem spíše odradil i od knihy, což není dobře./// Celkem 45%/// ()
Nečíst knihu, asi jsem z toho zmatená. Film je zhruba stejně přehledný jako Milovy obchody. Když si k tomu dáte bavlnu v čokoládě a vaše soustředění nebude mít rozptyl bombového náletu, odnesete si přesně ten správný pocit. Všichni máme svůj podíl, Mr. kulyk, který mi vnutil jak knihu tak film, zcela jistě. ()
Ale úprimne, Hellerovu knihu som neprečítal ani pri prvom, ani pri druhom pokuse, ale nakoniec som ju zvládol. Podarilo sa mi v deji knihy tak zamotať, že som v skutočnosti nevedel ani ako sa volám. Totižto podľa Hlavy XXII, ktorá je hlavnou postavou knihy aj filmu, môže byť vojak prepustený z armády napr. vtedy keď je blázon. Ale ak vojak vie, že je blázon, tak je vlastne normálny a preto nemôže byť prepustený z armády. Sám spisovateľ takéto absurdity pociťoval na vlastnej koži, keďže bol sám bombometčíkov u bombardovacej perute. Dej filmu sa odohráva na ostrove Pianosa blízko Elby (tretí najväčší ostrov Talianska), kde bola americká základňa 256. leteckej eskadry. Odtiaľ nalietavali bombardovacie lietadla na nemecké pozície v Taliansku. Film nám verne ukazuje vojnové zážitky vojakov v uzatvorených vojenských kolektívoch. Ide predovšetkým o satiru ale dobre mienený aj protivojnový film. V podstate dejová línia filmu je slabučká a je úplne prekombinovaná. Myslím si, že kto chce pochopiť film, musí si najskôr prečítať knihu. A preto len tri bombičky. ()
Knihu som čítal pred mnohými rokmi a patrí do mojej Top 100. Film som už tiež videl, ale bolo už veľa hodín a nedopozeral som ho. Teraz som si ho mohol vychutnať. Nie celkom chápem odozvy, ktoré film označujú za nepodarenú adaptáciu vynikajúcej knihy. Knihu považujem za nesfilmovateľnú, aspoň podľa predstáv kritikov. Je však možné nakrútiť dobrý film na jej motívy. A to sa Mikeovi Nicholsovi podporovanému Arkinom, Balsamom, Garfunklom, Perkinsom, Sheenom, Voightom a Wellesom (podľa abecedy, nie výkonu) podarilo k mojej plnej spokojnosti. Absurdnosť vojny sa predsa nestvárňuje racionálnym správaním aktérov. ()
Ve své době byl tento film průbojným činem, depatetizací války, zdůrazněním její každodennosti a také těch, kterým se běžně říkalo "týlové krysy". Nedostatková ekonomika, a tou je tak trochu svým způsobem každá válka, vytváří neobvyklou skutečnost, v níž obvyklé věci mravnosti působí poněkud nezvyklým dojmem. Kapitán Yossarian, hlavní postava HLAVY, vstupuje do děje jako člověk, o kterém nevíme, zda umírá nebo se naopak do života vrátí: je totiž bodnut do citlivého místa a není jasné, zda tento pokus o vraždu přežije. Druhá konstitutivní linie díla, umírající kolega z letadla, jehož život se snaží zachránit, se naopak propadá ze života do neodvratné smrti. Yossarian bojující o jeho život a zápasící přitom s vlastní lidskou slabostí, tvoří v díle vyvažující prvek oproti hlavní dějové linii šmeliny a rozkladu, který se koncentruje kolem vyšších důstojníků leteckého útvaru, v němž je nucen sloužit. Realita s přibývajícími metry filmu nabývá na absurdnosti a postupně stupňuje v hlavním hrdinovi pocity bezmoci a rezignace i zoufalství, protože v náznacích silových situací opakovaně zjišťuje, že je bez šance byť na malý úspěch. Unavena je ale i druhá strana: její návrh, aby se po povýšení a udělení válečného vyznamenání vrátil do americké vlasti, to naznačuje s dostatečným důrazem. Konec, umocňující absurditu děje, Yossarianovo zoufalé vyplutí na leteckém záchranném člunu, takřka ztracená pouť za ztraceným lidským obsahem vlastního života, mluví za mnohé. Připomíná v tomto ohledu stejně pudovou reakci vojáka Čonkina v nedoceňovaném Menzelově filmovém zpracování novely Vladimíra Vojnoviče ŽIVOT A NEOBYČEJNÁ DOBRODRUŽSTVÍ VOJÁKA ČONKINA. I dnes zůstává HLAVA, ta podivná právní norma, kolem které se vine děj filmu, dílem zralým a ve své sladkohořkosti a bolestnosti divácky vděčným. ()
Galéria (66)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (19)
- Práva k románu, aby ho mohl zfilmovat se pokoušel koupit i Orson Welles. (don corleone)
- Natáčelo se ve velice extrémních podmínkách a všichni herci toho měli dost. Při natáčení málem přišel o život režisér Mike Nichols na kontrolní věži. Jeden z pilotů ztratil při přistávání orientaci a letěl přímo na kontrolní věž, na níž byla právě umístěná kamera. Naštěstí proletěl těsně vedle. Další smůlu měl při natáčení složité scény v ateliéru, zřítil se z cca pětimetrové výšky a vykloubil si rameno. Do třetice všeho zlého měl také velké zdravotní potíže s kýlou. (tahit)
- Použité dvoumotorové americké bombardéry B-25 Mitchell byly využity i u dalších filmů, neboť bývalá kulometná střeliště v přídi, zádi i v bocích se skvěle hodila pro natáčení záběrů jiných letounů nebo střemhlavých náletů. Své uplatnění tak našli mimo jiné například při natáčení věhlasného snímku Bitva o Británii (1969). (Big Bear)
Reklama