Kriminálka Miami

Série CSI je jeden velký průměr, protože se všechno řeší až moc kosmicky, a nic jiného se nejspíš nedělá. Vypadá to spíš jako přehlídka nových technologií. Jednou věcí mi ale CSI: Miami od svých bratříčků vybočuje: Horatiovo (Carusovo) nasazování slunečních brýlí. U toho vždycky umírám smíchem. Proč si nenasazovat brýle i ve tmě, že? :D 70% (30.12.2012)

Tak tohle je naprosto ale naprosto luxusní seriál. Po scénáristický stránce je to fakt pokaždý úžasně promakaný a prostě člověk v tom nenajde zádrhel. Režijně taky skvělá práce, kromě výborný atmosféry a kamerovejch vychytávek se režisérům taky daří držet napětí. Co musím taky seriálu přičíst je to, že se narozdíl od jinejch krimi seriálů nezabejvá životama a nezajímavejma osudama hlavních hrdinů, ale soustředí se jen na případ a tak to má bejt. A taky herecký výkony jsou tu dycky fajn. :) Naprostá kvalita, 100% (18.07.2007)

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)

Nenávidím Horatia!! Opravdu ho nesnáším. Libovej frajírek co si vždycky přijde a s chladnou hlavou pošle za mříže i lidi, který nikoho zabít nechtěli. (bylo to myslim v jednom díle) Někomu zabijou exmanželkou, protože to byla megera a světec horatio vás obviní ze zosnování druhý světový. Pak jsou tam ty dva chytráci, co jenom popotáhnutím vzduchu do nosu detekujou devět z deseti vzácných plynů. S samozřejmě jsou tady další borci, jako třeba ten chlapík, co fotku vyfocenou telefonem stokrát zvětší, zostří a přečte SPZ auta jedoucího stovkou. Ne, to je opravdu zhovadilost. Moralista, koumáci a X-man Bill Gates. Průměrná kriminálka. (17.09.2007)

Pre mňa je CSI: MIAMI rovnako štvorhviezdičkovou záležitosťou ako jeho "kolegovia" z Las Vegas, či New Yorku, hoci mi už Horatiove zmyselné pohľady nevedno kam pomaly, ale iste začínajú liezť na nervy.:) -- Oddychová zábavka na večer, po ktorej ale siaham len v prípade, že nič 'lepšie, vhodnejšie, zaujímavejšie' nie je k dispozícii... (25.04.2007)