Kriminálka Miami

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)

Nelítostní. Světci a světice pod vedením supersvětce se zrzavou kšticí zvaného Horatio, který má ve zvyku mhouřit přemýšlivě oči a sklánět hlavu k jedné straně - nejsem si jistá, zda podle vzoru poručíka "Columba" (1971) či "Velkého šéfa" (1969). Jsou týmem sehraným a VELICE schopným, z čehož vyplývá, že vás na základě třeba i téměř neviditelných, vpravdě miniaturních stop dostanou zaručeně za mříže, kde nejspíš zůstanete (udoláni tíhou jejich důkazů) zavření až zčernáte - nejlépe na věky věků ... odsouzeni podle ZÁKONA, pochopitelně, neboť Zákon je jejich Biblí - vždycky ... za každých okolností - bez ohledu na vaše problémy a na vaši motivaci. Na soucit si jen hrají, protože ONI jsou Zákon - kdo je víc ? P.S.: Jednotlivé epizody se pohybují v dosti široké škále od výrazně nadprůměrných až k nedodělkům podřadné kvality - těžko hodnotit seriál jako celek ... slabší 3* (24.08.2017)

Série CSI je jeden velký průměr, protože se všechno řeší až moc kosmicky, a nic jiného se nejspíš nedělá. Vypadá to spíš jako přehlídka nových technologií. Jednou věcí mi ale CSI: Miami od svých bratříčků vybočuje: Horatiovo (Carusovo) nasazování slunečních brýlí. U toho vždycky umírám smíchem. Proč si nenasazovat brýle i ve tmě, že? :D 70% (30.12.2012)

Z CSI Las Vegas si bere vetsinou to nejlepsi, pridava dokonalou hru barev (nekomu muzou pripadat presaturovane zabery odporne, ja se v nich primo vyzivam) a pribehy zasazene do prostredi pobrezniho Miami, nicmene v celkovem souctu s nicim novym neprichazi a tak nedokaze uz moc prekvapit, presto svemu starsimu bratricku saha na paty a zpatlanou CSI New York nechava daleko, daleko za sebou.. Od 4 serie vyse snizuji hodnoceni na 50%, serial se zacina utapet v naprosto trapnych "radobyvysvetlujicich" dialozich (ted tady musim nalit vodu, aby to udelalo bum bum prask...apod.). (07.09.2009)

Ja tvorcom nebudem vyčítať nereálnosť riešených prípadov, to by potom musel každý krimi seriál skončiť po prvej sérii. Znova séria CSI zaujme neriešením, alebo aspoň čiastočnou elimináciou osobných problémov vyšetrovateľov, ktorí sú tu správne zobrazení ako figúrky na riešenie prípadov (na rozdiel od takých Kostí). Na vyššie hodnotenie to nie je kvôli nesympatickému Carusovi. Chápem, že niekomu môže naopak sadnúť. (17.09.2012)