Mission: Impossible Odplata - Prvá časť

Své ženy chránící Ethan Hunt vs. Entita s IQ šesti tisíc tělocvikářů. Realizace rozdílných představ o formě vyššího dobra jakožto vetchá kostra oldschoolově působící akce, co si je vědoma, že k stimulaci diváckého podvědomí napomáhají variace ikonického theme Lalo Schifrina a že od dob Bustera Keatona každý správný akčňák musí obsahovat epický train crash. Pár pochybení by se našlo (běh po střeše letiště v Abú Dhabí jen kvůli vtipu, bitka na benátském můstku s nečekaně nefunkčním emočním vyvrcholením) a Moralesova šedá plíseň může jen stěží konkurovat Cavillovu pižmu, nicméně o dvojici Krásný sen plastických chirurgů, Christopher McQuarrie možno v klidu prohlásit, že v 21. století nikdo netočí tak dobré bondovky bez Bonda jako oni. Snad nám v Part Two Holly předvede pořádného Queega.. (09.05.2024)

Všechno v čem má prsty Cruise baví a většina toho v čem má prsty McQuarrie nebavila. Minimálně takový je první dojem po shlédnutí MI7. V případě Toma je vidět extrémní nasazení, píle, snaha udělat pro diváka všechno jen aby se bavil. O kaskadérských kouscích, včetně dnes již legendárního skoku z útesu ani nemluvě. Ovšem obsahově to nebaví. Devadesátkový děj, dialogová vata a většina postav nedostatečně prokreslených a tedy emocionálně plochých a to včetně hlavního "megazáporáka" o kterém se dozvíme onen osudový moment historie přes pěti vteřinový flashback, který nám tvůrci pro jistotu v průběhu trvání filmu zopakují tak třikrát. Extrémně nabobtnalá stopáž je při feelingu filmu ala Tomorrow Never Dies těžko ospravedlnitelná. Fyzická akce sice nějaká je, ale Cruise se v tomhle těžko může rovnat s Craigem, nebo s řezníkem Hemsworthem. Na to nemá věk a hlavně fyzické parametry. Tolik diskutované vlakové finále je uspokojivé, ale určitě ne to nej, co kdy MI nabídla. Šestka, která je formální stylizací podobně střižená špiónská jízda je lepší. A ty hřmotné "darknightovské" syntezátory jako by vypadly z dílny Hanse Zimmera tomu pomáhají jen trochu a vykrádají hodně. (22.07.2023)

Já si s těmi letošními blockbustery moc nerozumím, to uznávám, ale u Mission: Impossible jsem si byl jistý, že to prostě dopadnout musí. No a nedopadlo. Ten zásadní problém jsem měl od samotného začátku, protože příběh jako by vypadl z filmů, které se točily před dvaceti lety. Celá zápletka s umělou inteligencí, která všechno ví a všechno dovede předvídat, mi připomněla v lepších momentech Oko dravce, v těch horších Next s Nicolasem Cagem. A jako hlavní záporák působí poněkud nepatřičně a ani trochu děsivě, což bohužel platí i pro Esaie Moralese. Děj mě zkrátka nestrhnul, protože působil jaksi dědkovsky. Jako kdyby scénář napsal někdo, kdo má pořád ještě tlačítkový telefon, dočetl se nedávno něco o umělé inteligenci a když mu spadne Seznam.cz, volá vnoučatům, že mu nefunguje internet… jenže ono je toho víc. Krom mizerných záporáků s nulovým charismatem a pochybnou motivací tu jsou i občas podivně sestříhané akční sekvence, které jsou často navíc zbytečně dlouhé. Chemie mezi Cruisem a Atwell prakticky neexistuje a film doslova kašle na práci s emocemi a nezastavuje, aby si hrdinové i diváci mohli vychutnat a užít i ty hodně zásadní zvraty. Po nabušené pětce a šestce zkrátka Cruise s McQuarriem naservírovali sakra dobré hollywoodské řemeslo, kterému však oproti předchozím dílům občas dost často dochází pára a nedovede nabídnout žádnou vyloženě zapamatování hodnou scénu. Ale bohužel spolu s tím i skutečně pitomý příběh, po kterém se trochu bojím toho, co přijde ve velkém finále. (10.07.2023)

K prasknutí napínavý a k neudýchání gradující nesplnitelná mise, kterou se možná neredefinuje celý žánr, ale série určitě ano. Nechápu, jak to McQuarrie dělá, že je díl od dílu intenzivnější, nepředvídatelnější a i přes množství lokalit a postav sevřenější. Všechno, co vidíme, je známé z jiných filmů či značek a stejně to snad nikdy nevypadalo a neznělo takhle dobře. Pasáž na letišti mi přišla jako něco tak rafinovaného a tempem k dokonalosti vyladěného, až jsem se bál, že zbytek filmu se podobné lahůdce bude snažit jen přiblížit, ale díky Benátkám, motorce i vlaku byl pravdou přesný opak. Jedna z návštěv kina, kdy bych i po pěti hodinách chtěl přídavek. (21.08.2023)

Na první pohled podvyživený díl série, který paradoxně v nejdelší stopáži nabízí polovinu atrakcí těch nejlepších z předešlých dílů. Auto honička v Římě nepřichází s ničím světoborným a vlaková scéna je opakovačkou z první Mission: Impossible plus vytuněnou verzí nejnapínavější scény ze Ztraceného světa. ALE! Dead Reckoning Part One mě při druhém zhlédnutí nejvíce ze všech dílů bavil dějově. Perfektním timingem námětu s hrozbou umělé inteligence; konstelací postav z předešlých dílů včetně Kittridge z jedničky; novým ultimátním záporákem Gabrielem, kterého má Ethan Hunt hned dvojí důvod nenávidět ze všeho nejvíc na světě; upřímným dojetím ze scény na benátském můstku Conzafelzi; novou kráskou Hayley Atwell, perfektně chemicky sladěnou s Tomem Cruisem; a spoustou vtipných a nápaditých detailů, kterými jsou vyšperkované právě ty na první pohled ne tolik inovativní scény - letiště, honička v Římě, zakomponování známého moto-skoku do vlakové scény či až cinefilsky orgastické finále, které zmíněnou scénu ze Ztraceného světa zněkolikanásobuje absolutním blockbusterovským vzrušením. A to jsme teprve v polovině filmu. Pokud Part Two vygraduje tak, jak Cruise s McQuarriem ví že musí vygradovat, stane se Dead Reckoning alfa dílem série a možná určí nový směr vícedílného dávkování dalších impossible misí Ethana Hunta. Zpráva, že je Tom plánuje točit do osmdesátky, mi udělala den. (12.07.2023)