Červený trpaslík

Creator: Rob Grant, Doug Naylor, Paul Alexander .. Dosti kontroverzní hodnocení, že? Ale než mě ukamenujete, viděl jsem (původně) jen díly pozdějších sérií, k tomu už koncem devadesátých let a asi vždy v nějakém "divném" rozpoložení... Nebo byl "divný" ten seriál? Takže momentálně nemohu jinak, bylo to šíleně debilní, nudné až trapné! A bohužel, nemám zatím příležitost to znovu vidět a pokusit se přijít Red Dwarf na chuť... ___ Tak jsem RD zkusil znovu (3Q2007) a bohužel, nic to se mnou ani tentokrát nedělalo. Když vidím třeba po x-té seriálové geniality M*A*S*H, Simpsons nebo výborné Friends vždy se směji!! Jenže u trpajzlíka prostě nemám čemu. Nenávidět nebo milovat, tak to prostě je. Tudíž z mé strany tady nepřibudou žádná slova pochvaly a ty opačného ražení si radši nechám pro sebe, neboť v prostředí fanatických vyznavačů nehodlám něco pronášet. Stejně by je nikdo z vás nepřijal, hm? 10%. (11.04.2005)

Takřka neuvěřitelně vtipný kolos hlášek, který se na diváka chrlí prakticky v každém díle. Řikám prakticky v každém pač, když právě odchází jeden z hlavních hrdinů a přichází ta ujetá ženská Kochanská, seriál trochu uvadá. Naštěstí se na konci vrací a díky tomu má tak monumentální závěr, protože "jen sympatáci umírají mladí". Červený trpaslík je kult, je to kult, který mě naučil milovat anglický humor, i když právě tento není přesně anglický suchý, ale takový svůj ojedinělý hrající si s takovými jmény jako Star Trek Hlavní hrdinové jsou ale čistokrevní a nechutní Britové, které má každý divák rád, každý koho dokážou pobavit a ti kteří nedokážou prostě nemají smysl pro humor. Dále na kvalitách seriálu rozhodně přidává český dabing, který se jako jeden z mála seriálů opravdu povedl, i když nutno dodat že originál je také skvělý. Červený trpaslík je pro mě seriál, který mě nikdy nedokáže omrzet. Koukám na daný díl již po desáté a stále se stejně bavím. Jak je to možná? Smeg knows, hlavní je jedno a právě to potěšující na tom je, že tyhle legendy nikdy nezestárnou. Po dlouhé doby jsem si uvědomil, že jsem tu zapomněl něco napsat. Závist je sice hřích, ale nemohu si pomoci. Závidím každému, kdo na Červeného trpaslíka kouká po prvé, po druhé, po třetí a miluje ho. Je to nezapomenutelný zážitek. Vážně (10/10) (30.06.2006)

Na kosmické těžařské lodi Červený trpaslík žijí pouze dvě osoby: módou posedlý Kocour a technik třetí třídy David Lister. Mezi těmito dvěma osobami nikdy nedojde k souboji o post velitele lodi, protože ani jeden z nich neoplývá přebytkem mozkových buněk, ale oběma je tak nějak jasné, že velet prázdné lodi postrádá smysl. To je ovšem šance pro technika druhé třídy Arnolda Rimmera, který sice již zemřel, ale ani ve formě holografické simulace ho neopustily nekonečné napoleonské ambice. Kapitánovy záznamy k této osobě ostatně poskytují výstižné informace: "Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi." (08.12.2008)

(Rozhovor mezi Listerem a Hollym) L:"Kde jsou všichni, Hole?" H:"Jsou mrtví Dave." L:"Ale kdo?" H:"Všichni Dave." L:"Co? I kapitán Hollister?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"A co Todhunter?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"A co Selby?" H:"Je mrtvý. Všichni jsou mrtví, Dave." L:"Petersen ale ne, že jo?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"Chen snad ne?" H:"Kristepane, i Chen. Všichni!" L:"Rimmer?" H:"Mrtvý. Všichni jsou už mrtví, Dave!" L:"Počkej. Snažíš se mi říct, že jsou všichni mrtví?" Nemohl jsem si odpustit citovat 1 z rozhovorů (můj nejoblíbenější), který se může jevit některým divákům jako příklad výborného absurdního humoru, jiným zas jako stupidní trapný pokus o cosi, co se mu má podobat. Já patřím mezi tu první skupinu. Červený trpaslík mě svého času dokonce motivoval i přečtení knihy Nekonečno vítá ohleduplné řidiče a nutno přiznat, že ta byla též zábavná. Pozdější série mě už tolik nebavily, ale přece jenom, bylo to už před nějakým tím časem, takže mám v plánu se k seriálu někdy v budoucnu vrátit a postupně ho celý zhlédnout. (16.12.2007)

Tak dlouho jsem tuhle nesourodou partu bral jako sázku na jistotu, až mi konečně došlo, jaký klenot to je. S každým dalším rokem od svého vzniku a s každým dalším zhlédnutím dozrál Červený trpaslík na pozici kultu. Jak v nenápadném rozjezdu, tak v téměř dadaistickém finiši klasických řad a dokonce i v pozdních dobrodružstvích party zasloužilých pánů. A to, že je Arnold Rimmer největší frajer i pablb zároveň, všichni dávno víme. (07.05.2006)