Záhada hlavolamu

Nezapomenutelné, legendární a geniální Rychlé Šípy. K jejich komiksům a knížkám mě ještě jako mladé dítko přivedl můj starší bráška. A já mu za to velmi děkuji a nikdy mu to nezapomenu. Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Mirek, Jarka, Jindra, Červenáček a Rychlonožka. Bratrstvo Kočičí pracky v sestavě Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouška:) Jan Tleskač a jeho létající kolo. Podivný Em a záhadný Širokko. Tajemná Stínadla a Vontové. Žluté špendlíky, Žlutý květ a Kostel Sv. Jakuba. A především také ten hlavní, malý a legendární předmět. Ježek v kleci. Jako fanynka Rychlých šípů jsem velmi potěšena, že vznikl takto podařený a notnou dávkou atmosféry a skvělé hudby obdařený seriál, který se tomuto jejich nejdobrodružnějšímu pátrání věnuje. A obrovské množství klasických hlášek, pojmů, postav, spojitostí či významů jsou pro fanouška danou povinností:) Svět by tak strašně moc potřeboval hochy, jako jsou Rychlé Šípy. Jenže by nejspíš stejně v dnešní zkažené době nevydrželi. A i se svými zásadami a vlastnostmi, jako čestnost, boj proti bezpráví a pomoc slabším by v takové převaze zla, špatností a bezohlednosti neměli nejmenší šanci... "Ježek v kleci je můj, jenom já mám na něj právo!", "Jeden z nás zůstane doma." - "A kdo to bude?" - "Ty, Červenáčku." - "Já, proč zrovna já?" - "Protože ty jsi tam byl VČERA!" :) (22.07.2011)

Dětskýma očima mohu hodnotit bez výčitek čtyřmi hvězdičkami. Dnes ale mé již dávno dospělé oči vidí tento seriál poněkud kritičtěji z hlediska způsobu zpracování a obsazení jednotlivých postav poněkud přestárlými chlapci. O tom už ale tady v komentářích byla řeč. Ty čtyři hvězdičky tedy zůstanou ze sentimentu a nostalgie. (11.08.2009)

"MIRKU, ALE TADY JSOU JEN ČTYŘI ŠPENDLÍKY..." Knižní předloha je mojí nejoblíbenější dětskou četbou vůbec, takže tenhle seriál nemůžu nemít rád, i když hodně zjednodušený scénář, zastaralá technická stránka (dlouhé záběry, málo střihů, zjevně ateliérová Stínadla), podivné obsazení dospělých herců do rolí Vontů a proměnlivé herecké výkony ještě umocňují naivitu, která bývá předloze vyčítána. Tvůrci se rozhodli propojit obě knihy do jednoho celku s tím, že si z obou vybrali to nejlepší a to nám ve svižném, ne nutně původním sledu servírují, takže třeba Široka se dočkáme už ve druhé epizodě. Spousta věcí se samozřejmě do scénáře nevecpala (psaní Tam Tamů, Bratrstvo Kočičí pracky) a tvůrci odolali i natočení notoricky známého seznámení jednotlivých členů ikonického klubu, třebaže nám na úvod dopřáli několik klasických epizodek z rychlošípáckých komiksů (divadlo, samoletka, lovení bobříka odvahy...). Atmosféra ateliérových Stínadel (z těch kulis měli po natáčení udělat zábavní park) každopádně nemá chybu. (15.12.2009)

Nezapomenutelné převedení nejznámějšího Foglarova díla do seriálové podoby. Tajemná atmosféra Stínadel, umocněna černobílým kabátem, je prostoupena všemi díly .Ať už se jedná o poslední chvíle Jana Tleskače ve svatojakubském kostele nebo o záhadnou postavu s bílou škraboškou přes obličej, Široka. Překročit rozdělovací třídu a vstoupit na území Vontů je tvrdým oříškem i pro chlapce kalibru Rychlých šípů. (16.02.2007)

Ikonické dílo Jaroslava Foglara v takřka ikonické televizní podobě, která v sobě navždy uchovává nezaměnitelnou atmosféru temných, úzkých a křivolakých uliček Stínadel, čtvrti se špatnou pověstí, kde není příliš bezpečno a kde vládnou divoké party kluků, kteří se hrdě nazývají Vontové... Použitím černobílého filmového materiálu zajistili tvůrci seriálu nejen patřičný hororový vizuál, umocněný ještě téměř démonickými postavami sýpajícího Ema a záhadného Široka, prohánějícího se po střechách s ježkem v kleci, ale také nehynoucí nesmrtelnost, protože každá další výprava do Stínadel už nikdy nebude tak působivá a autentická, jako v případě tohoto televizního seriálu. (30.07.2018)