Záhada hlavolamu

Ne, ne, ne HRŮZA - takhle příšerně splíst dohromady dvě knížky bez zásadní dějové linky té druhé? Celou trilogii jsem četla opět magicky třikrát, ale tady se tak akorát dosti nevydařeně předvádějí možný mladí talenti ( a co z nich zbylo...). Jedna hvězda za snahu, která se tady plno lidem tak líbí, uff - jinak Vás, pane Bočane, velmi obdivuji (14.08.2011)

Foglarovky mě nikdy nebraly a brát nebudou, ale tenhle seriál splňuje do puntíku pojem klukovské dobrodružství. Křivolaké uličky, tajné chodby, tajemný ježek v kleci, postava se škraboškou, ukryté předměty, Vontové a k tomu parádní černobílá stylizace. Kdoví, jestli dneska ještě kluky vytrhne tak jako hovadiny typu transformers a bionicle. Líbí se mi přímočarost, s jakou seriál odsýpá - zkrátka všechno fachá jak létací kolo. Akorát škoda, že se v určitých rolích objeví profláknutí herci. Hanzlík mi jako Tleskač vůbec neseděl. (27.02.2009)

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. (29.09.2013)

Původně jsem doufal že si spravím chuť po stejnojmenném filmu z devadesátých let, ale ejhle, nakonec mě napadla kacířská myšlenka, že seriál je ten horší. Zklamání z toho, že scénář zmatlal dvě knížky dohromady už vyprchalo, ale všechno ostatní zůstalo. Stínadla jsou sterilní. Hodně jim ublížilo že se seriál natáčel v ateliérech, a ne v živém dýchajícím městě. Díky tomu už příběh nepůsobí to mrazení v zádech co si pamatuji. Herecké výkony, tolik kritizované ve filmu, v seriálu výrazně lepší nejsou. Chlapci hrají zapomenutelný průměr, a ten stačí. Obsazení je trochu rozpačité. Rychlé šípy se na sebe moc nepodobají a ostatní hlavní postavy jsou zbytečně přestárlé. Z původních pěti hvězdiček jsem tak skončil na třech. (10.10.2012)

Jako zarytý "rychlošípák" bych raději viděl nějaké věrnější zpracování Tajemství velkého Vonta, než tady tu míchanici, ale co se dá dělat. Buďme vděčni Bočanovi, že se do toho tenkrát pustil, protože jinak by po Foglarovi na filmových plátnech nezbylo skoro nic. Zpracování předlohy je jeden velký scenáristický přemet, ale alespoň se dá během sledování diskutovat o tom, co je z prvního a co z druhého dílu trilogie. Sestavené je to vlastně docela dobře. Hoši hrají jako praví ne-herci, ale Tříska, Vyskočil a Sloup to celé podpírají, takže jde o důstojný pomník hrdinům mého dětství. 90% (18.01.2016)