Pohotovosť

ER neboli Pohotovost, tak to je můj seriál seriálů, naprostý klenot z dílny studia Amblin Stevena Spielberga a pera Michaela Crichtona. Na něj se dívám při každé repríze a vždy jej hltám jako kdybych jej viděl poprvé. Tolika slavnými tvůrci za kamerou a tolika slavnými herci před kamerou, ať již v hlavních rolích či rolích epizodních, se nemůže pochlubit snad žádný seriál. Pohotovost je skvěle natočená, skvěle zahraná, skvěle napsaná. Během těch několika stovek dílů se dotkneme a zamyslíme snad nad všemi možnými i nemožnými společenskými problémy či životními situacemi. Vše naprosto otevřeně a do hloubky, jindy zase s mírným nadhledem a nadsázkou. Někdy se jemně zasmějete, avšak záhy se zase málem rozpláčete, stejně tak, jak to chodívá v reálném životě. Scény na operačních sálech jsou mistrně natočeny, kameramané odvedli naprosto poctivou práci. Herci hrají skvěle, perfektní je ústřední melodie Jamese Newtona Howarda, nezapomenutelní jsou slušnák Dr. Green, rebel Dr. Ross, břitký Dr. Romano a mnoho mnoho dalších. Nejsilnější pro mě byla epizoda, ve které zemřel Dr. Green, tehdy jsem měl popravdu co dělat, aby se mi nespustily slzy z očí - je to pro mě jedna z nejdojemnějších scén jakou jsem kdy viděl. Seriál Pohotovost prostě miluji! (24.05.2009)

Jestli ER něčím není, tak sladkobolným seriálkem, který by z diváků ždímal slzy a přesvědčoval psychickým nátlakem, že i ti "chudáci doktoři jsou vlastně jenom lidi". To, že se slzy čas od času dostaví a jsme emocionálně zdrbnutí, je zcela mimo plán. Točeno někdy až polodokumentárním způsobem, kamerou, která při resuscitační akci krouží nad tím vším stále dokola, scénář, který není vycucaný z paty nějakým nedoukem, ale naopak stojí na skutečných diagnozách a reálných procedurách a postupech - to všechno zasazeno do všedního, někdy dost jednostranného, někdy naopak až dobrodružného civilního života doktorů - to je to, co baví. Nemůžu nevzpomenout díl, který mám obzvlášť v oblibě, kdy Ewan McGregor drží jako rukojmí zákazníky krámku československého imigranta (Jana Rubese) a na zdi visí vlajka a fotka Václava Havla - ne snad, že by to bylo jen pro tohle:-)). (07.02.2005)

Doktor Carter je sympaťák, kterého provázíme od jeho lékařských začátků, u loučení Anthonyho Edwardse (dr. Green) s Pohotovostí jsem se regulérně rozbrečela, románek Gerge Clooneyho (Doug Ross) se sestrou Hatawayovou je prostě srdcervoucí, na doktora Kovace (Visnjic) se vážně dobře kouká, no a pak tu máme asi desítku ostatních důležitých postav, které jsou bez výjimky zajímavé a divákovi sympatické. Navíc má Pohotovost švih, humor, skvělý scénář. Když na ni začnete koukat, hrozí, že nebudete moct přestat. (29.09.2006)

Vždy jsem byla na nemocniční seriály a Pohotovost nic nepřekoná. Ano, na scénu přišli noví, neokoukaní Chirurgové ze Seattle Grace, kteří si našli místo v mým seriálovým srdíčku... Ale Pohotovost si nehraje na žádný srdcervoucí seriál. Ukazuje nám život nemocnice samotné víc než postav, a toho si moc vážím. Jediná věc mě zamrzela, a to že pár posledních sérií, ve kterých se alespoň pár stálic udrželo na svých postech, změnilo dabing. Staly se nekoukatelné. (01.11.2010)

Vtedy sme sa delili na dve skupiny. Na fanúšikov Nemocnice Chicago Hope a Pohotovosti. Ja som bol v tíme za Pohotovosť a nikdy som to neľutoval. Adrenalínová, kultová zvučka, skvele nakrútené príbehy, ktoré boli silné, inteligentné a strhujúce, to všetko z masívnej produkcie Stevena Spielberga a Michaela Crichtona (ktorých spolupráca zakaždým dopadla výborne najmä preto, že Spielberg bol jeidný v Hollywoode, kto si trúfol maniaka Crichtona ignorovať - JURSKÝ PARK 1 - 2, TWISTER). Vynikajúco, na jednotku, však dopadol i ukážkový, dokonalý, neuveriteľný kasting (Clooney, Wyle, Innes, Edwards, La Salle, Benrubi, Margulies). Ešte i dnes si pametám tie doby temných 90. rokov, hlboké, sparné, letné noci a do nich sa ozvali prvé sekundy bombastického intra a už ma mali. (22.12.2004)