Hovor s ňou

Almodóvar má vždycky naprosto dokonale promyšlenej příběh, vždy dokáže přijít s něčim zajímavým a to ať už se to týká tématu celýho filmu a nebo přímo během průběhu filmu, prostě je to pan režisér a to plní do puntíku i tady, jenže jako vždy mi tam něco chybělo, nějak neumim popsat co přesně, asi něco, co by mě nějak zasáhlo, prostě mam jen vždycky pocit, že koukám na něco výjimečnýho, nemam tomu prakticky co vytknout, ale když to skončí, tak zjišťuju, že vlastně ani nevim, proč bych tomu měl dávat plný hodnocení (17.07.2009)

Se vztahy to nikdy není jednoduché, že? Tak jestli Tě baví se jimi zaobírat, zde je povinný filmeček pro Tebe. A stojí za to se podívat, jak city dokáží člověku vstupovat do života, co vše je člověk ochoten pro ně podstoupit. A nikdy nevíš, jak to nakonec dopadne. I když....kdy to je, to "nakonec"? - ve filmu je to vždy těsně před závěrečnými titulky. Almodóvar s grácií jemu vlastní nám dokáže porce pocitů servírovat postupně tak, že někdy jsou závěrečné titulky pro naše srdce osvobozením, jindy se na ně raději ani netěšíme... Rozhodnutí je na svém srdci....máš jej na správném místě, nenechal-li Tě tento film chladným. (01.10.2005)

Shlédutí od shlédnutí zbožňuju tenhle zvláštně intimní příběh o lidské komunikaci, mlčení a nenaplnění víc a víc. Almodóvar brilantně pracuje s dynamikou narativu, hudební vsuvky dodávají všemu nádherně pomalé a zahloubané tempo, vytvářejí hlubokou brázdu melancholie, do níž se příběhy Benigna, Marca, Alicie i Lydie dokonale hodí. Zvláštní chemie dvou mužských představitelů, která absolutně postrádá testosteronovou hrubost, mlčící ženy, těžko postižitelný němý film o nenaplnitelné touze... směsice více než divná, ale více než mistrovsky řízená až k závěru, která ve vší sladkobolnosti nesklouzne k laciným gestům a doslova odtančí v rytmu flamenca někam hluboko do mojí paměti. V Mluv s ní nemá cenu hledat jakékoli poselství, završený smysl, jediným smyslem tohoto filmu je právě niterný a neukončený dialog s divákem. Nuže, vedl jsem ho s ním už pětkrát a vždy to bylo inspirativní. (23.03.2007)

Dodnes si pamatuji, jak jsem na tento film vyrazil před devíti lety do kina a byl jsem tehdy zcela ohromen jeho barevností a strhující emocionalitou. Od té doby se řadím k pokorným Almodóvarovým fandům, kteří dychtivě vyčkávají každý jeho nový film. "Mluv s ní" je výjimečný film, který někde hluboko ve mně stále vibruje a rozechvívá mou duši. (01.11.2011)

Po dlhom čase ďalší skvelý španielský film. V mojom prípade aj prvý z Almodóvarových filmov. Pri pozeraní mi čas ako keby pretekal pomedzi prsty a pri tom nechával vo mne kvapôčky pocitov, ktoré mi ako keby pohladili dušu a po skončení som zostal v takej malej zmyselnosti pocitov. Fantasticky skomponovaný príbeh dvoch mužov, ktorý uviazli a stretli sa v nemocnici uväznený medzi láskou a zmyselnosťou. Herecké výkony k tým sa ani vyjadrovať nemôžem pretože prejavy hrdinov alebo ak chcete vedlajších postáv sa uvolnené a dlho som hľadal to slovo ale prirodzené ani náznak rušivého elementu. Tiež som bol veľmi potešený zmenou keď sa z hlavných postáv stali počas rozprávania vedľajšie a koniec zostal príjemne otvorený. Takisto koniec okrem otvorenosti a určitej dávky fantastickosti aj keď tam nevystupujú žiadny elfovia ale priznajme si taký koniec je iba v rozprávkach pohľadí dušu. Tiež scény s dažďom ktoré mu sa pripisuje v tomto príbehu určitá dôležitosť sú zvládnuté na výbornú pretože dážď ma veľkú výpovednú hodnotu pokiaľ ide o pocity a nie každý režisér to zvládne ale tu to funguje skvelo. (18.05.2008)