neneka

Mám pár filmů, které si opravdu (vnitřně) hýčkám a tenhle k nim patří už přes 20 let, stejně jako Romy Schneider. Docela se musím usmívat nad ostatními komentáři, jasně z nich plyne, že věková kategorie bude podstatně nižší než ta čtyřicátníků. Usmívám se i proto, že mně už těch 40 holt bylo, a snad i proto mi všechno v tom příběhu plyne přirozeně a hodně srozumitelně. A to, jak se chopila svého života hlavní hrdinka, nezbývá než obdivovat. Tolik svobody, kolik objevila sama v sobě. Tolik svobody v jednom rozhodnutí, ve kterém by ji jiný třeba vůbec neviděl. Nebo se jí bál..

Tenhle film mám hodně ráda, ale to se dá snadno čekat od někoho, kdo byl vždy velikým fanouškem (fanynkou) Romy Schneider. Bazén mi připadá víc než vydařený. Alain Delon si spolupráci s Romy Schneider vysloveně vyžádal a udělal dobře... stejně tak ona, protože kývla :-) To počáteční lenivě slunečné kouzlo... které najednou rozmetá na mraky kdeco a kohokoliv..

Vše o mé matce a Mluv s ní: mé nejoblíbenější Almodóvarovy filmy, když on sám patří k těm 'mým' režisérům. Jeho optika vidění mi lahodí vším. Je jedinečný.

Prostě Pedro Almodóvar.. Mluv s ní a ještě Vše o mé matce jsou asi mé nejoblíbenější. Nepřestávám být v úžasu nad tím, jak něco takového dokáže dát dohromady. A miluju ten jeho nadhled a toleranci a někdy až dětskou bezprostřednost a taky to, jak rozumí ženám. Miluju jeho pohled na svět. Kéž by takových bylo víc. I když vím, že Pedro Almodóvar je jen jeden.

Mám hodně ráda filmy Julia Medema a zrovna tenhle byl "můj" první od něho... ta mysterióznost a skládání nálad a momentů jako puzzle. Složil je, i když pro mě v závěru docela smutně, ale filmový zážitek veliký.

Ach, tak tohle je teda film mého gusta, taková lahůdka přímo :-) Julio Medem je můj oblíbený režisér. Všechno tak snové a fantaskně pospojované, aby závěr nečekaný a přesto krásně logický. Pročítám si tu některé komentáře, které se motají kolem sexu, ale já ho zrovna u tohoto filmu vnímám opravdu okrajově, a pokud tam je, vždy je na místě; hlavním vjemem je tu pro mě to krásné, snivé, neuchopitelné a magické NĚCO, s čímž Julio Medem nešetří nikdy a já jsem za to ráda.

5 hvězdiček a bez diskuze!!!! Ale vážně, já mám z té "staré gardy" nejvíc ráda právě Jacka Lemmona (a pak Jamese Stewarta) a zrovna tenhle film (ještě spolu s Bytem) patří mezi mé nejblíbenější. Krása, krása, krása! A vlastně jsem až relativně nedávno konečně objevila Gina Paoliho, resp. to jeho Senza fine, které se mi hlavou čas od času motá. A asi už vždycky to budu mít spojeno i s ranním tancem mírně unavené Pamely/Juliet Mills... senza fine..

Dogma 95 - severská provenience - u mě skoro vždycky sázka na jistotu. Tady rozhodně.

Můj nejmilejší film na základní škole, vlastně v době vzniku premiérově, to jsem chodila do 6.třídy a od té doby jsem zahořela fanynkovskou láskou k Annie Girardot... což přetrvalo dodnes a film jsem nostalgicky a hodně radostně skoukla nedávno. po Xté :-) Jen kdyby ta moje videokazeta nebyla už tak ohraná....