Hovor s ňou

Kdo by si pomyslel, že je možné na tématu "ženy v kómatu" vystavět tak barevný a vrstevnatý příběh (toto jsem si pomyslel dřív, než jsem zjistil, že film dostal Oscara za scénář). Smutný film (ale obsahující naději na život). Podmanivá hudba. Krásné obrazy. Precizně udělané. ■ Po dalším vidění s manželkou zajímavá diskuse na téma: "Vina, trest a pochopení." Nemáme úplně identický názor. (03.07.2011)

Sorry, ale tohle fakt ne. Ponechám stranou, že umělecké filmy podobného ražení mě obvykle tolik neberou. Ale co v tomhle filmu se řeší, mi bylo vyloženě proti srsti. Máme tu krásnou holku v komatu, do který je zamilovaný chlápek, co ji předtím stalkoval, a když se jí stane autonehoda, podaří se mu dostat do nemocnice, kde se o ní může starat jako asistent, koupat ji, stříhat vlasy, šmikat nehty a tak. Je úplně podřízená jeho zvídavým prstům a fantaziím o tom, jak spolu budou manželé. Což zní jako dobrý námět na pořádně děsivej horor, ale ne, tohle je umělecký evropský film. U mě tedy tahle postava přišla o veškeré zbytky sympatií, když udělá to, co nakonec udělá. To není žádná "láska", to je jen jeho sobecká fantazie. Pak je tu ještě jedna ženská v komatu, u které je chlápek, který s ní měl opravdový vztah, ale postupně se ukáže, že je to taky idiot, protože se s hlavním úchylem skamarádí. Opět, to si můžou kluci poplakávat, jak chtějí, ale určitý věci z vás nedělají romantického hrdinu, ale psychopata. Předpokládám, že film neměl být jednostranný a divák měl cítit to i to, ale rozhodně na mě působí tak, že spíš fandí hlavním chlapům (viz příšerný "happy end" na konci), a tak jako tak jsou všechny postavy otravné a sledovat ten děj bylo pro mě místy utrpení. Ale tak dobrý vidět trochu španělskou kulturu a že se poukázalo na tohle těžké téma - i když tak ujetě. (4/10) (26.02.2020)

Po štyroch videných filmoch od Almodóvara môžem konečne s čistým svedomím vyhlásiť, že jeho režisérsky štýl a telenovelské zápletky sú odo mňa na míle vzdialené. Jeho postavy, hoci sú psychologicky vycibrené, ma nevedia emocionálne rozkolísať, dejové zvraty mi pripomínajú mexické mydlové opery. Almodóvar siaha k hlbokým témam, snaží sa zaujať zmysluplným scenárom, ale stále mám pocit, že len pláva po povrchu a žiadneho vzrušujúceho vyvrcholenia sa nikdy nedočkám. Možno je to spôsobené príliš odosobneným režisérskym prístupom alebo jeho "vznešenému umeniu" jednoducho nerozumiem. Ak je pre mňa nejaký režisér v rámci španielskej kinematografie ukážkovým, tak je to Iňarritu - jeho príbehy sú preniknuté citom a tvorí postavy, ktoré dojímajú skrz ich nekonečné utrpenie a bolesť a nútia ma s nimi všetko naplno prežívať. Na Almodóvara som ešte psychicky nevyzrela a pravdupovediac, ani po tom netúžim. (27.10.2011)

Cesty osudu jsou spletité, nešťastný konec jedné etapy může být začátkem něčeho nového, kde místo pomíjivosti čeká jistota (snad). Emocemi nabitý film s několika krkolomnými zvraty. Pochvalu si zaslouží soustředěné herectví a přenádherná pointa. Už se těším na další Almodórovy filmy a věřím, že budou stejně inspirující jako "Mluv s ní". 8/10 (27.04.2010)

Najlepší Almodovarov snímok, a asi nebudem jediný, ktorý má tento názor. Veľmi originálna zápletka, ktorá dokáže chytiť hneď od začiatku, postupne vás citovo zaangažuje a nakoniec emocionálne vysaje. Jedna známa pri odchode z kina plakala krokodílie slzy. Jediný Pedrov film, ktorý by som nazval krásny. Som príjemne prekvapený zo solídnych tržieb jeho filmov. (26.05.2012)