Priatelia

Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. (24.10.2015)