Piesne z druhého poschodia

2,5*/5 ... Prvá polovica (alebo tretina?) parádne absurdná, bavil som sa, aj keď som nechápal O ČOM?. V tej druhej dochádza k "únave materiálu" a celá tá absurdita zrazu pôsobí ako obrana pred neschopnosťou a nemohúcnosťou tvorcov. Ak tam aj mal byť hlbší zmysel, tak som nemal chuť hľadať ho. Kameramanom bol v tomto prípade asi len statív... (13.12.2011)

Absurdnosť vo filme ako aj rôzne bizarnosti mám celkom rád, musí ma to však uhranúť, opantať a film musí niekam smerovať, čo žiaľ nie je tento prípad. Tak absurdné až to bolo hlúpe, čo je moc je moc. Keby tu bolo aspoň niečo normálne, tak mohlo ísť o fantastickú vec. Veď keď na niečo poukazujem, že je nenormálne a pokrivené, tak aspoň niečo v tom celku musí byť normálne. Ak je všetko bizarné, uletené a karikatúrne, tak aj pre celok v takejto sústave platí, že je to normálne a v tom prípade nemáme na čo poukazovať. Podľa mňa to bolo obsahovo zle koncepčne vymyslené. Nuda ako hrom, bizarný výkrik do tmy. 30/100 (11.10.2016)

Vyextrahovaly-li by se ty nejlepší skeče z Písní a z Du levande do jednoho snímku, vznikl by můj nejoblíbenější film, jelikož styl obou, které jsou si podobné jako placenta placentě, je snad mým vysněným ideálem. Po různu propojované scénky plné situačního geniálního cynického, černého, lehce provokativního a zejména absurdního a vlastně někdy smutného humoru s naprosto úžasnými záběry statické kamery a nejlepším komparzem všech dob, co víc si přát? Snad jen, aby se v obou filmech většina geniálností nevypotřebovala hlavně v první půlhodině a pak se jelo jen na volnoběh s prokládáním jakýchsi filosofických kecků, neřeším pak už, jestli významných, neboť jsem nechápal, na co je dobré takovéto ubírání plynu. Je fakt, že v Písni jsou scénky rozloženy poněkud rovnoměrněji a i proto, že jsou i o něco lepší než v Du levande, dávám vyšší hodnocení. Ale to, jak jsem z počátku visel na každičkém, dokonce i neznatelném, pohybu a slově jakékoliv postavy a následně jsem se jim možná i bezdůvodně začal řehtat, postupem času víceméně vymizelo, škoda. Jen je zajímavé, jak scénky, i přesto, že měly dost často nějakous takous pointu, pokračovaly pokaždé i chvíli po pointě a skončily tak nějak nijak, což mi nedávalo moc smysl a měl jsem z toho jen hořkou pachuť v hubě, ale asi to byla jen provokace od Roye. Každopádně dost velká spokojenost, je to něco mezi Buňuelem, Monty Pythonama plus si ještě dosaďte tvůrce, na kterého si zrovna nemůžu vzpomenout. (01.04.2008)

Prečo, pán Anderson, prečo to robíte? Tento švédsky humor alebo satira alebo ako-to-nazvať je ďaleko divnejší, ako by som mohol čakať. Tu sa dá udeliť len odpad alebo päť hviezd. A ja som bližšie k tomu odpadu, tak nebudem provokovať, keď som málo pochopil a väčšinou len čumel. Na obetovanie dieťaťa, vyhadzovanie krížov, pármetrovú jazdu taxíkom alebo aj domácu idylku pri sviečkach. Na pozadí hlavnej scény sa toho odohráva naozaj dosť, to mi prišlo ako najzaujímavejší prvok filmu. (20.06.2015)

75% - Tento film nám vlastně přibližuje pojem „skandinávská depka“. Málo světla, odcizení, neúspěch, výčitky, a osamělost člověka ve svých vlastních problémech. Stěžuje-li si někdo, poslouchající místo pomoci prohodí cosi o smůle a zmíní své vlastní problémy. Písně druhého podlaží je film plný symbolů s parádní výtvarnou stránkou (davové scény jsou neskutečné). Atmosféra vám zaleze pod kůži. Nemohu však dát vyšší hodnocení, protože jsem všechno úplně nepochopil. Pro všechnu tu šedou hloubku autoři možná zapomněli na formu, a celý film vlastně skončí tak podivně, jak začal. Jeho podivné leitmotivy mluví za vše: „Všechno má svůj čas.“ A „Milován budiž ten, kdo se posadí.“ Docela výzva, ne? (20.03.2007)