Leaving Neverland

Jacksona mám rád a miluji jeho muziku. Co se týká kauz s dětmi, tak jsem jim spíše nevěřil a stál zarputile na umělcově straně. Resp. vždy na mě působil jako vnitřně rozervaný člověk, co neměl žádné dětství. Než jsem se pustil na dokument Leaving Neverland v produkci HBO, měl jsem mysl otevřenou a byl tak trochu skeptický. První, čeho se člověk zalekne je stopáž, ale kupodivu se nic nevleče a vyprávění je velmi vtahující. Veliká škoda, že je dokument jednostranný a zaměřuje se pouze na výpovědi dvou zneužívaných a jejich rodin. Defacto nikdo z Jacksonovi strany zde nefiguruje a samozřejmě je nefér, že samotný nebožtík nemá už šanci jakkoliv na Leaving Neverland zareagovat. Jsem ale po tom všem velmi v rozpacích. Avšak ne z toho důvodu, že bych vše šmahem zavrhl jako blábol, ale kvůli tomu, že je potřeba se nad celou situací hluboce zamyslet. Jasně že má situace dvě strany mince a přiklonit se jednoznačně k jedné straně je dost obtížné. Ovšem po shlédnutí variantu s pedofilií nemohu jednoduše popřít, protože k ní s velkou pravděpodobností mohlo dojít. I když soudy dopadly vždy v Jacksonův prospěch a nikdo vlastně nemá konkrétní důkazy, ale dost věcí tam zavání. Díky spoustě dochovaného materiálu ve formě videí a soukromých fotek je prostě fakt, že se Jackson malými chlapci neustále v různých období obklopoval a trávil s nimi dost času. I veškeré argumenty obou zneužívaných mi dávají smysl. Není se pak čemu divit, že se v průběhu období stále kauzy vytahovaly, protože se to za Jacksonem vleklo jako připevněná trestanecká koule na noze. V závěrečných titulcích mi ale přišlo docela zlomyslné ono pálení fotek a diskografie Jacksona - též to o něčem svědčí. Tak jako tak, nevidím důvod si Michaelovu geniální hudbu odpírat a hysterie rozhlasových stanic, která na základě dokumentu veškeré hity stáhla z oběhu, mi přijde úplně zbytečná. Tyhle dvě věci by se neměly házet do jednoho pytle. Leaving Neverland rozhodně stojí za vidění, ať už si na celou věc uděláte názor jakýkoliv. (11.04.2019)

Nemám potřebu se tvářit, že o Jacksonových pedofilních sklonech nic nevím. Možná děti zneužíval, možná chlapci jen potřebovali přivýdělek a ujeté radovánky se strejdou Michaelem si přibarvili, ale to přece nic nemění na faktu, že byl skvělým zpěvákem a ještě lepším tanečníkem. Máslo na hlavě však mají obě strany, hlavně rodiče. Fascinuje mě ta hysterie kolem, takže bych v pálení čarodějnic pokračoval. Kněží, producenti, herci a sportovci si také zaslouží prostor. Brzy bude oběť sexuálního zneužití regulérní zaměstnání. Nemáte někdo kontakt na tvůrce? Teď jsem si vzpomněl, že mně jeden židovský režisér chtěl strčit prst do zadku. (11.03.2019)

Z filmařského hlediska je Leaving Neverland nezajímavý. Trpí přemírou vaty v podobě nudných záběrů Hollywoodu z ptačí perspektivy, které jsou v pravidelných rytmech střídány s promluvami mluvících hlav a archivními nahrávkami & fotografiemi. V tomto smyslu pak může tento styl leckteré diváky mást, či dokonce znevěrohodňovat celý projekt, protože autenticita výpovědí obou hlavních postav příběhu je střihem poněkud narušena (přičemž červ pochyb s sebou může začít mrskat i se související postupnou emocionální gradací, za kterou může leckdo vidět jasný kalkul). Přesto - pokud se oprostím od formální stránky - má dokument významnou hodnotu díky svému obsahu; detailům, které hlavní protagonisté chrlí na diváky s ohromnou dávkou přesvědčivosti (bez ohledu na střih maximalizující účin na diváka). Film ani jeho protagonisté sice neposkytují žádný přímý důkaz skutků, které jsou Jacksonovi přičítány, nicméně ten sled indicií, které nabízejí všechny mluvící hlavy, je maximálně konzistentní s jinými případy dětského zneužívání (nesouvisejících s MJ), které již byly mnohokrát v minulosti prokázány a na jejichž projevech & důsledcích se shodují i psychiatři a psychologové. Dá se namítnout, že i tomuto se dají výpovědi přizpůsobit, ovšem v kombinaci právě s těmi archiváliemi a se znalostí dobových a místních reálií (např. justičního systému a právních zvyklostí v USA) tyto výpovědi tvoří poměrně silný celek, který lze zpochybnit snad pouze se současným uznáním herecké geniality obou protagonistů. Pro mě je první půlka dokumentu velmi dobrým popisem mechanismů zneužívání moci a autority. Ale větší sílu ma půlka druhá, která je o důsledcích sexuálního zneužívání dětí a jeho vlivu na psychiku dospělého člověka, který tímto prošel. A především tato druhá půlka sama o sobě více než přesvědčivě odpovídá na otázky nelítostných kritiků filmu: Proč o tom mluví ti dva až teď? Proč předtím říkali něco jiného? Proč se to teď řeší, když soudy MJ ve své době očistily? To všechno tam přece je zdůvodněno... Z tohoto pohledu je Leaving Neverland cenný. A o to víc je mi líto té nepovedené formy. (12.04.2019)

1. díl - A ďábel se vkrádá, svý tělo neovládá... . Bohužel světské zákony a spravedlnost je na některé lidí krátká, i kdyby vraždili neviňátka, což svým způsobem Jackson dělal. Samozřejmě, že pod povrchem je to vždy jiné. Michael jako sexuální pedofilní predátor byl opravdu v pozici boha, takže odsoudit šmahem rodiče není tak jednoduché. Jeho metody lovu (většinou) bílého mladého masa a hlavně odtažení dětí od rodičů...to bylo mimořádně sofistikované. Zahrnout někoho pozorností a mamonem - tomu odolá málo kdo. Problém je však vlastní dítě, které (vědomě - nevědomě - podvědomě) prodáte jako sexuální potravu. Jinak je to velmi kvalitní, explicitní a vícevrstevnatý dokument. Pro psychology/sexuology je to dobrý materiál, i když ti se nic nového nedozví (Jackson je přímo ve škatulce klasického pedofila). Naznačená je také role žen...ty sehrávají většinou negativní úlohu ve všech úrovních příběhu. 88%. 2. díl - ve druhé polovině to bohužel už ztrácí sílu a pouze se to nimrá v traumatu obětí. Rezignuje se na širší souvislosti a kritičtější pohled (soudit peníze na mrtvém?). Pokání rodičů nemá samo o sobě hodnotu. Nejzásadnější je přístup oběti k záchraně Jacksona před vězením, i když king of pop byla zrůda uvnitř a to se nakonec projevilo v jeho fyzické devastaci. Z druhé strany můžou ho teď pokrytecky mazat z historie, ale to nic nemění na jeho mimořádných uměleckých kvalitách. Lidi rádi škatulkují dobro - zlo, ale co když je jen šedá? 74%. Celkově 81%. (24.03.2019)

Je to sice o Michaelu Jacksonovi, ale rozhodně to není jen o Michaelu Jacksonovi. Čím více dokument postupuje, tím je jasnější, že vypráví hlavně o lidské lhostejnosti a traumatu, která si s sebou neseme po celý zbytek života. I kdyby šlo o pouhou fikci, dobře by odpovídala na otázku, proč oběť zneužívání tak často brání svého trýznitele. Jak daleko je třeba zajít, aby si člověk řekl "není to moje chyba". O tom, jak fatálně mohou selhat rodiče, pokud se nechají opít pozlátkem moci. Kdybychom Jacksona z rovnice vyňali a naslouchali pouze příběhu dvou mužů, kteří vypráví o překonání nejtěžšího období svého života, zůstal by silný obrázek o tom, jak může zneužívání nadobro někoho poznamenat. A že ne vždy lze dělit na černou a bílou. Leaving Neverland je možná neuctivý k odkazu Michaela Jacksona jako člověka, ale přiznejme si to - tím, jak žil, si za to do určité míry může sám. A že na tom celém nebylo něco v pořádku, to bychom neměli ignorovat... 70% (19.03.2019)