Andor

Rogue One mi svého času přišel jako nejzajímavější příspěvek do Star Wars od Návratu Jediho. Andor je seriálová pecka, která mě chytila (od třetího dílu) a už nepustila, protože má skvěle napsané a zahrané postavy a funguje ve všech prostředích, v nichž se odehrává. Teprve po jeho zhlédnutí mi naplno došlo, jak prázdný a zbytečný byl Obi- Wan. (30.11.2022)

Inteligentní a dospělé Hvězdné války. Špinavé a zemité plné strachu a útlaku ze strany tyranů. Tony Gilroy po výborném Rogue One črtá dvě předchozí kapitoly, které vedly ke vzniku Rebelů. Ponurou dobu kdy je Impérium na vrcholu a tlačí na lidi takovým způsobem, že už toho mají po krk. Andor není typický hrdina, obzvlášť na dnešní Disneyho poměry. Zabíjí na potkání a své přátele často svou nečinností pošle pod gilotinu. Díky mámě má ale něco jako morální kompas. Diego Luna rolí roste a dodává své postavě mnohem zásadnější rozměr. Stelan Skarsgärd, svým loutkařem a v podstatě Imperátorovým protipólem, krade pro sebe většinu seriálu (jak v politické tak vyloženě povstalecké rovině) stejně jako Andy Serkis v roli šéfa směny. Jen jeho minipříběh s krutým a až nečekaně realistickým vyústěním ukazuje o kolik lepší = kvalitnější je Andor než cokoliv co zatím Star Wars nabídly. Potitulková scéna nádherně navnadí na to co přijde. Přestože díky filmům dobře víme jak to skončí. Skvělé. "I'm damned for what I do. My anger, my ego, my unwillingness to yield, my eagerness to fight, has set me on a path from which there's no escape. I yearned to be a savior for injustice without contemplating the cost, and by the time I looked down there was no longer any ground beneath my feet. I'm condemned to use the tools of my enemy to defeat them. I burned my decency for someone else's future! I burned my life to make a sunrise that I know I'll never see.” (23.11.2022)

Tohle jsem teď vážně potřeboval, dospělý SW seriál, který je speciální ne tím, že je zasazen v SW univerzu, ale tím, že je jednoduše dobrý. Po někdy až pohádkovém Obi-Wanovi nebo cameama přecpaného Bobba fettovi je zde něco, co stojí samo za sebe a nic takového nepotřebuje. Absence světelných mečů a síly nám vytváří surové a v rámci možností realistické drama, které nám umožňuje nahlédnout do „normálního“ života, jak Impéria, tak i běžných občanů a speciálně u Impéria bylo zajímavé vidět, že jsou to taky normální lidé s normálním životem a ambicemi, které chápete, protože každá postava je jednoduše skvěle napsaná. Co je ještě skvěle napsané je scénář. Seriál působí kompletně, i přesto že vyšla jen 1. série a při konci některých epizod jsem s husí kůží jen hleděl na titulky a jen si říkal: „Sleduju vůbec Star Wars?!“. Na závěr je hodno říct, že tohle je jednoduše nejlepší seriál, který k nám z předaleké galaxie doputoval. (24.11.2022)

Já samozřejmě naprosto chápu, že u Děsnejů musí jít příkladem v implementaci inkluzí a všech těch čupr kůl slůvek, které v současnosti ohromují nejen spolužáka Důfka, ale na (a)sociálních sítích a internetech obecně přes ně už skoro není kam flusnout, neb se z nich mileniálům tak krásně topoří Kierkegaardi a vlhnou Kapitály, nicméně jsem toho názoru, že jít v tomto až tak progresívně daleko, že se scénáristé zrekrutují z ústavu pro léčbu mozkových disfunkcí, může mít neblahé vedlejší účinky na výsledný produkt, např. že tento bude totální pičovina. A tak z pásu sjel v podstatě další Mandolín, nudně roztahaný, o hounu jsoucí, neb naprostými zbytečnostmi vatující (zejména ty prepubertální flešbeky byly mimořádně otravné), pročež ve výsledku nudící tak, že jsem již cca po třetině zavile fandil nesmírně sympaticky psychopatizující agentce Imstapa, aby všechny ty rádobytenoristy a hospodské odbojáře co nejdříve pochytala a byl by konec, a někde v půlce zvažoval vhození své hádédé do kýblu s karbonitem. Poté nicméně přišel zlom, kdy baron Harkonnen sundal rukavičky a začal již bez sebemenších skrupulí machiavellit jako o život, z invenční nouze do krimu uklizený hrdina začal hrdinovat, díly začaly mít i náznaky něčeho, co by se již dalo označit dějem, a vůbec to aspoň trochu začalo připomínat mateřskou Roug jedničku, tj. asi nejlepší hvězdné válkování od dob původní svaté trojice, pročež jsem pojal nesmělé podezření, že by to přece jen nemusela být ve výsledku zas až taková řídká seriálová stolice jako výše zmíněný assasínující Mandarín. O to bolestivější byl tedy pád do v současnosti již značně přetékající a řádně uleželé senkruvny Gaylaxatie moč a moč dalekokot, který se odehrál v dílu posledním, při jehož sledování jsem měl již po nějakých dvaceti minutách čelo a dlaň pravé ruky prokrvené více, než za první čtyři díly dohromady. Škoda, že to celé nesestříhali do nějakých dvou hodin (sestávajících především z epizod druhé půle) s kompletně předělaným závěrem, neboť by to pak býval mohl být celkem slušný celovečerák. Takto s hodně kyselým xichtem za milosrdné dvě, po kterých si ale asi budu muset vypláchnout hubu filmovým pokračováním. (12.12.2022)

Tam kde se naděje ve Star Wars začala ztrácet, tam kde fanouškovské srdce začalo vyhasínat, tak přesně tam se jako blesk z čistého nebe zjevil Andor. A já se za celý internet omlouvám Tonymu Gilroyovi, že kdokoliv pochyboval a tvrdil, že nic jako Andor nepotřebujeme vidět. Toto je to, co jsme vidět potřebovali. Tam kde jiné Star Wars projekty sází na bezdůvodné máchání světelnými meči a přehnaný fanservis, tam si Andor dává načas. Pomalu si buduje své figurky a jejich příběhové archy, nikam nespěchá a o to větší zadostiučinění se dostane při jejich zúročení. Dochází až k tak obrovským zadostiučiněním, že se díky nim objevují pocity, které jsem myslel, že už v této předaleké galaxii nikdy nezažiji. Jenže tam to nekončí. Je totiž protkaný myšlenkami, do kterých každá z postav se svým odlišným názorem na svět dává svůj kus dílu a tvoří tak neuvěřitelně kompaktní celek. I díky zápletce týkající se obyčejných lidí, seriál celkově překvapuje svou dospělostí a hlavně uvědomělostí toho, co chce vlastně odvyprávět. Je tak uspokojující sledovat, že se mu to opravdu daří. Kdybych měl jen něco zkritizovat, zmíním první tři epizody, které jsou o něco slabší než zbytek, ale jinak opravdu překvapení roku a já nemůžu jinak než *****. Haňte mě z fanboyovství, ale Andor je závan něčeho unikátního a nevídaného... No možná pochopíte. Možná ne a já vám to nemám za zlé. (05.12.2022)