Krotitelia duchov: Dedičstvo

Sympatická směsice recyklovaných vzpomínek na zašlou slávu krotitelů. Za (nepatrné) účasti původní herecké čtveřice. Gozer, Pán klíčů, Strážce brány...to jsou všechno důvěrně známé pojmy, co se vrací na scénu po bezmála čtyřiceti letech. A podezřívám scenáristy, že se jim moc nového ani nechtělo vymýšlet. Město střídá (tak trochu strašidelně vyhlížející) venkovská farma, respektive zapadákov kdesi v Oklahomě. Manhattan byl rozhodně velkolepější lokací. Do popředí jde estrogen stříkající mamina Carrie Coon se dvěma výrostky. A zbývá dodat, že farmu dříve obýval Egon Spengler, dřívější největší vědecká mozkovna krotitelského kvarteta, který je po smrti a kterého jeho současné okolí vnímalo spíše kontroverzně. A ten na farmě po sobě zanechal množství svých vynálezů/odkazů, co jsou spjaté s duchy, v garáži dokonce parkuje korodující cadillac, co zažil ty nejlepší duchařské časy rozpadlého kvarteta někdejších spasitelů lidstva. Ivan Reitman v roce 1984 dobyl kina prvním filmem, který vládl přelomovými triky a kreativním způsobem vyprávění. Druhý díl stihl osud typických pokračování, ve kterých je všeho víc. Feministické krotitelky duchů se Danu Aykroydovi a spol. ale vůbec nepozdávaly. Na řadu tedy přišel reboot/pokračování, kterého se Reitman sice režijně vzdal, ovšem režijní jablko se dokutálelo k jeho synovi Jasonovi, co odkaz původních filmů značně ctí a je si vědom nastavené kvality. A jelikož se podílel na scénáři, tak se rozhodl, že nové diváky zabaví a pobaví tím, co bavilo jejich předešlou diváckou generaci, tedy originálními atributy, které budou (pro nové publikum) fungovat neotřele, ovšem hlavně se bude hrát na nostalgickou notu. Ostatně toho se držel i skladatel Rob Simonsen, který záměrně opakuje dříve použitou a chytlavě zažitou notovou osnovu. Pochopitelně se to neobejde ani bez notoricky známé hitovky Ray Parkera Jr, znějící v závěrečných titulkách. Dostaví se, až na závěr, Bill Murray, Dan Aykroyd a Ernie Hudson, v titulkové scéně i Sigourney Weaver. A Harold Ramis coby mlžný duch. Gozer je víc sexy než dřív, aby ne, když ho ztvárnila Olivia Wilde, v titulkách neuvedená(!). Paul Rudd coby sympatický učitel, který má libůstku v tom, že dětem místo výuky pouští osmdesátkové horory z véháesek, sice vyloženě nenahrazuje absentujícího Ricka Moranise, svým způsobem ale později přebírá jeho úlohu, a nemá komediálně na něj. Dětskou partu vede Mckenna Grace se vzhledem šprtky. Vtipem a kreativností film nepřekypuje. Největšími nápady jsou ty, co už diváci znají z dřívějška, načež jsou povýšeny do téměř absurdní roviny, takže místo dřívějšího osvědčeného ducha slizáka zaujal duch Kovožrout, obřího reklamního panáka střídají jeho početné mini verze. Film své dva původní bratrské filmy naprosto v ničem nepřekonává, vzpomínková hra na nostalgii však zaručuje dostačující divácký zážitek. 7/10 (17.01.2022)

Jason Reitman napsal krásný, upřímný a dojemný scénář, který si bere dobré  z prvních dvou filmů (tedy hlavně z prvního) a zároveň jim umně vzdává poctu.  Současně je tato pocta směrovaná jeho otci Ivanovi Reitmanovi.  Jen pro srovnaní Krotitelé (krotitelky) duchů (2016) měli rozpočet 144 mil. dolarů a Krotitelé duchů: Odkaz 75 mil. dolarů. Peníze nejsou vždy vše.  Tento film zapůsobí v kině i na malé děti, které jinak pobíhají po kině jako torpédo. (15.11.2022)

Posledně to skončilo krocením puchů v megatrapném Fajgově fekálu. A tak se toho holt zase chopil Ivan, nezván, nečekán, a zaplatil svému povoláním synovi reparát a domnělou satisfuckci své skvělé osmdesátkové klasiky, egoistickou poctu sobě samému a zesnulému strůjci původního úspěchu, skvělému scénáristovi i herci Haroldu Beranisovi. Satisfuckci, v níž z nostalgie kývli na větší zapózování i všichni dosud žijící členové a štěkla si i Ryplyjová. Avšak co Gozer nechtěl, nijak slavně to věru nedopadlo. Fajgovo, co do monster ovšem mnohem lépe udělané, žinantní projímadlo se sice naštěstí neopakovalo, avšak satanžel tentokrát pro změnu zaúřadovala akutní scénáristická impotence, za každou cenu přetavená do audiovizuální nudy k posrání. Tudíž z dvouhodinové hrací doby jsou tři čtvrtiny Lovci uhrů, kdy do toho ve snaze o osmdesátkovou strukturální patinu a kopírku nudofily přehajpováných, veskrze narkoleptických Neznámých věcí zase narvali bandu otravných fuckanů, co řeší výhradně jen kýčovitá maloměstská traumata a omílají patetické rodinné hovnoty za asistence zcela zbytečného, nesympatického a veskrze přeceňovaného ňoumy Pavlíka Ruddy, přičemž nějakého toho ducha aby si znuděný divák tak leda vyprděl. Načež následuje ubohé a až téměř násilné naroubování původního komanda a jakože poctové, doslovné přetočení závěru z prvního filmu. A co já teď jako, kurva, s tím? Předchozímu Fajgovu vředu na prdeli kinematografie jsem patrně ve slabé chvilce dal dva strupy, které by si čistě a jasně zasloužilo tohle, ovšem rozhodně nechci stavět Rajtmanovy na úroveň slaboduchého fekálního dobytka ani kurvit kontinuitu Verbalova korelačního koeficientu. No tak teda 2,5000001, no, ale s příchutí žluklých krevet na patře cinefilního nevkusu. (09.01.2022)

Ghostbusters mi nikdy extra k srdci nepřirostli a to je i problém nového dílu, potěší hlavně fanoušky. Bylo mi totiž jasné, že se pojede hodně na vlně nostalgie a že mladý Reitman, syn původního režiséra, bude chtít hlavně uctít odkaz starých filmů a při tom neutratit tak šílené peníze jako 5 let starý reboot. A to se celkem podařilo, byť jediné co jsem z filmu po celou dobu cítil, bylo jednoduché slovo - rutina. Dobře natočené, jen to zkrátka ve mně nic nenechalo a pravděpodobně to bude opět propadák nebo se to jakžtakž zaplatí, jelikož to rozhodně není ten typ filmu, na který prostě musíte vyrazit do kina a kamarádi se k vám rádi přidají. A to mé dojmy ještě vylepšil Paul Rudd, který mě pobaví ve všem. Musím se však pochválit za finále, to se povedlo přesně tak, jak bylo tvůrci zamýšleno. Ujmou se mladíci ještě dalších filmů? (09.01.2022)

Pohodová oddechovka, která hlavně vzbudí chuť pustit si předchozí dva díly. Všechny postavy jsou strašně fajn, smypatické a dobře zahrané. Hlavní hrdinka s tváří Mckenny Grace je přímo boží. Skvěle vystihnutí nerdovského outsiderství s malým parťákem Loganem Kimem táhne Krotiltele neuvěřitelným způsobem. Raitman vsadil na atmosféru ala Stranger Things a dobře udělal, protože jsou - přiznejme si to - skoro o tom samém.  Do toho tu přihodí auto nebo nějaký duchařský bazmek z původních krotitelů. Závěr je sice spíš velká cameo show/rozlučka (která určitě potěší fandy série), než plnohodnotný závěr. Malinko to sráží tu snahu o jiné pojetí, ale rozumím, že kdyby to nepřišlo všechny by zklamali. (09.01.2022)