1:23:45 (E01)

Já jako malej kluk zažil, co to bylo, když jsme měli zakázáno otevírat okna, kvůli Černobylu a nesměli jsme si chodit hrát ven. Tak moc jsem chtěl o týhle katastrofě vědět co nejvíc a tohle mě opravdu nadchlo. Ne to, co se tam stalo, ale ta syrovost a realičnost, jakou to je podaný a zpracovaný. Doufám, že další díly nepoklesnou a budeme se dozvídat jen víc a víc podrobností. Zatím klobouk dolu (11.05.2019)

Opravdu silný námět, který umí naservírovat skutečné emoce a s divákem otřást. Film říká dosud známou pravdu: když se něco opravdu zlého nechce vidět, ani milion důkazů nestačí k tomu, aby způsobilý lidé prozřeli. Bohužel, zametání katastrof pod koberec, manipulace s fakty, zatajování, nekompetentní přístup už při samotné technické zkoušce i následném amatérském vyšetřování události a zlehčování neštěstí či zkreslování údajů, se děje doposud a vůbec to není film jen o nezodpovědném a bezohledném přístupu komunistických papalášů a o jedné jaderné elektrárně. Stále aktuální situace. Občas je sice pravda tak očividná, že chtě nechtě stejně vyleze najevo, ale to už je pro mnohé oběti příliš pozdě. - Nechápu, jak se mohlo stát, že dokonce ani hasiči, kteří k požáru dorazili jako první, nedostali základní ochranné pomůcky, přestože se jednalo o objekt jaderné elektrárny. Absolutní ignorace, vědomé přehlížení rizik i ve fázi, kdy ještě ani vedení pořádně netušilo, o jak šílený průser se ve skutečnosti jedná. - Nehezky se na tuto obrovskou tragédii kouká, ale přesto se těším na další díl. (07.05.2019)

O gigantickém průs*ru jedné jaderné elektrárny poblíž Pripjaťe bylo už natočeno spoustu dokumentů a doku-rekonstrukcí. Třeba Černobyl - Nultá hodina. Divadelní herci se v papundeklových kulisách snažili divákovi zprostředkovat sérii špatných rozhodnutí, která vedla ke katastrofě. Tohle je ale jiný level. Po prvním dílu této minisérie se zdá, že autoři dbají na historickou přesnost. Ale navíc, cítíte vše prostupující smrtící radioaktivitu vedle kolabujícího establishmentu plného (sebe)klamu. --- Super doplněk: ČERNOBYL - jak Československá televize v roce 1986 informovala o havárii (11.05.2019)

Peklo, který leze pod kůži. Občasná strohost materiálu umocňuje intenzitu sugestivních výjevů, který z hlavy jen tak nedostanu - ať už jde o kontrastní krásu záběrů žen, pozorujících vzdálený požár elektrárny, zatímco jim padá do vlasů radioaktivní bordel, nebo o infernální náhledy do nitra vybuchlýho reaktoru. (19.05.2019)

Biják je to rozhodně parádní, to bezpochyby. Industriální pochmurné prostředí, atmosféra nesázející na výbuchy a plameny, nýbrž na vzrůstající atmosféru. Ale nedokážu se oprostit od toho, že vedení elektrárny i všichni zaměstnanci jsou zde vykreslení jako totálně nesvéprávní troubové anebo naopak absolutní psychopati. Ta černobílost člověku opravdu leze na nervy, takže ve výsledku celé dílo osciluje kdesi mezi pěti hvězdičkami a jednou. Dávám tedy zlatý střed. Mrazivým odlehčením je scéna, kdy Djatlov vydává pokyny, jaká opatření činit v reaktoru, který už nějakou chvíli vůbec neexistuje. (18.06.2019)