Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravanka byla před čtvrtstoletím velice oblíbená dechovková kapela. A jejím únosem sledovali začínající vesničtí muzikanti jediné - aby sami mohli vystoupit místo ní. Pokus o lidovou hudební komedii plnou zmatků a nedorozumění se nevydařil, zůstala jedině trapnost s neuvěřitelně se pitvořícími herci. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (41)

Peabody odpad!

všetky recenzie používateľa

Moravanka je nepominutelná součást normalizační éry, protože na nás řvala odevšud. Milan Muchna jako režimně spřízěný vyjímečný synáček (jak se obecně vědělo) měl ale vždy výhodu v tom, že mu prošlo i to, co jiným ne - mohl svléknout nejen Janu Paulovou, ale i haldu dívek ve sprše a snesl se u něho i únavně dlouhý voyersky vděčný záběr pod sukně Ivy Bittové. Nechápu, jak se do této rozjuchané zábavy - jaxe máme fšichni dobře - dostala Ypsilonka, čímž vznikl neuvěřitelný mix trapnosti a parodie - křepčící a juchající Sobota s Lábusem jsou nezapomenutelní, stejně jako kombinace Jana Schmida a Marie Motlové - to je opravdu reálný surrealismus. Příběh je blbý opravdu asi jako Hudba z Marsu, o to Muchna neměl nikdy starost - jeho pivo i lidoop nejsou o nic lepší. Oblíbené figruky Romana Skamene, Jana kuželky, Evžena Jegorova, ba i laco Gerendáš proběhne, Jiří Wimmer, Srstka, Bedrna, bože bože, aneb Jak Štorkán s Muchnou vařili lidovou venkovskou komedii s přídavkem vína. Že by inspirace pro Vinaře, nebo Bobule2? Mimochodem Karel Štorkán taky krásný případ, jak normalizace umožnila dostat se neumětelům k lizu - od roku 72 každý rok v průměru dva filmy, jeden horší než druhý, předtím za deset let prosadil jeden. , ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Miane Muchno a Karle Štorkáne, co jste provedli lidové hudbě, obdivovatelům Moravanky, že jste museli natočit takovou hudební masochistickou masáž. V základu je tento počin, zdráhám se užit přívlastku "komediální", celkem myšlenkově neotřelý. Tvůrci ovšem evidentně rezignovali na kvalitní realizační přístup. Stačíme se v úvodních sekvencích pokochat povislým poprsím Jany Paulové, představí se amatérská kapela s dechovkovým repertoárem (i playbackem), kterou vedou Poloczek se Sobotou, a Eugen Jegorov snad jako jediný z členů měl co do činění s třímáním hudebních nástrojů v praxi, koneckonců celá herecká parta měla na to popasovat se s celou záležitostí vesele a humorně, což v podstatě činí, jen je v tom drobný hák - pokusy o humor nefungují, děj neexistuje a stěžejní "únos" dostane jen minimální prostor, víceméně v závěru. A navíc celá ta sekvence s únosem dokonale odhalí veškerou slaboduchost díla. Většina scén na sebe moc nenavazuje anebo nedává dobrý smysl. Tak třeba scéna, kdy jde amatérská kapela se svým umem před hudební komisi, jde jí o všechno a zmůže se jen na disharmonickou improvizaci, která pochopitelně schvalovací komisi nepřesvědčí. V příští sekvenci už ale zní jejich venkovní hudební produkce lépe než z hudebního nosiče. Jožka Šmukař, v té době ještě platný zpěvák Moravanky, jistě zúročí letošní udělenou medaili za zásluhy od prezidenta. Kdyby ovšem hlavoun státu viděl tenhle zmatený filmový počin ještě před udílením, medaili by připlácl nejspíš do uměleckého bahna. 4/10 ()

Reklama

jakoby 

všetky recenzie používateľa

Ja jsem teda devcica z MOravy a vinar, ale toto je hruza. Horsi nez Hudba z Marsu .Pro koho byl tento film urceny nevim. Pro deti a duchodce je tu prilis mnoho nahate Paulove , ktera snad ani nic jineho nedela a Labus zpivajici je prilis nahrany.Jediny kdo z toho filmu moh lbyt nadseny je starenka na zacatku pri dechovce.Ten unos se jim povedl asi jako cely film. ()

javlapippi 

všetky recenzie používateľa

"Prosím tě, Stando, tobě nic není svaté!" "To bude asi tím, že jsem od narození ateista." Amatérska dedinská kapela túži po sláve, peniazoch a priazni žien, v ceste k čomu im stojí vlastná organizačná neschopnosť, neurobené prehrávky a konkurencia v podobe dobového najpopulárnejšieho telesa ich žánru. Rozhodnú sa im teda prekaziť cestu na najbližšie vystúpenie a pohotovo nadobudnúť popularitu tým, že nastúpia na pódium namiesto nich. "Sakra, ty to mydlí!" (Že niekto použije takéto hodnotenie počas počúvania Moravanky som netušil...) Filmy režiséra Muchnu som si posledný rok pozrel tri (Hon na kočku, Zelená léta a Matěji, proč tě holky nechtějí?), bol som s nimi spokojný a očakával som podobnú kvalitu aj od tejto komédie. Bohužiaľ, balansovanie na hrane sa tentokrát nekonalo a film je takmer kompletne preklopený na stranu trápnosti, čo vcelku zamrzí pri účasti hereckých mien, ktoré mám inak rád. Od úplného odpadu to zachraňuje zopár hlášok a na svoju dobu nebývalé množstvo ženskej nahoty. "Žádná ženská není slušná, když to s ní chlap umí!" Za jednu mŕtvu labuť. "Co je s tou labutí?" "Uhynula..." "Tak jí dej do vodpisu, Karle." ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Vcelku dobrá a vyloženě oddychová komedie patřící k těm takzvaně lidovým. Na rozdíl od pověstných děl Zdeňka Trošky se ovšem Únos Moravanky obešel bez hysterických scén a různě zrůdných pokusů o humor. Ne, nejde o nic převratného, ale když budu srovnávat se dvěma jiným počiny Milana Muchny, tedy s hrůzostrašně nepovedným čímsi Hop, a je tu lidoop a s děsným Divokým pivem, Moravanka jasně vyhraje. Ději by se dalo vytknout leccos (že žádný skoro není a tak dále), zvláště pak titulní Únos, k němuž dojde kolem padesáté minuty, se moc nepodařil, ale většina toho, co mu předchází, mě překvapila pohodovou atmosférou s půvabnými vtipy a hláškami. Nejvíce se mi líbil Luděk Sobota v roli Pražáka, kterému v metru spadlo něco na hlavu a teď si na Moravě léčí nervy. Dobří byli ovšem i Jiří Lábus s Jiřím Wimmerem. Sice skoro nevím, o čem to celé bylo, ale vím, že jsem u toho vzteky nevypěnil a pobavil jsem se, a to mi stačí. ()

Zaujímavosti (3)

  • Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)
  • Na vratech areálu mateřské školy točené v Zadní Třebani je elipsovitá cedule z malým znakem Československé republiky, který se používal do roku 1960. (Ganglion)

Reklama

Reklama